SANEP: Svoboda projevu a nové formy cenzury

politika

<< SANEP >> Více než polovina Čechů se bojí oteřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se vrací cenzura

SANEP: Svoboda projevu a nové formy cenzury
Ilustrační foto
8. března 2023 - 07:55

Podle exkluzivního průzkumu agentury SANEP, který byl vypracován pro Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), se více než polovina Čechů bojí otevřeně vyjádřit své názory. Téměř 61 % dotázaných považuje v případě šíření nepravdivých informací za nejvíce nebezpečnou provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi. Skoro dvě třetiny respondentů si myslí, že s tzv. dezinformacemi, jakožto s přirozeným jevem doprovázejícím demokracii, není třeba bojovat novou legislativou, ale diskusí a vzděláváním. Nejvíce se lidé bojí otevřeně vyjadřovat k migraci, covidu a otázkám pohlaví a manželství.

Tlak na omezování svobody projevu neustále sílí


Rostoucí tlak na omezování svobody slova a pokusy o zavádění cenzury, a to jak ze strany digitálních platforem, tak i Evropské unie a české vlády, vyvolávají oprávněně u veřejnosti stále více otázek. Bojí se Češi otevřeně vyjadřovat své názory? Mají pocit, že se do jejich životů vrací cenzura? O čem se lidé dnes bojí mluvit? A je potřeba zavádět novou legislativu a bojovat s dezinformacemi? Nejen na tyto otázky přináší odpovědi tento exkluzivní průzkum realizovaný pro Společnost pro ochranu svobody projevu.

Rozpor mezi názorem společnosti a kroky vlády

Výsledky průzkumu ukazují na to, že lidé se stále více obávají o svobodu slova, a naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda v otázce svobody projevu a cenzury podniká. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že svoboda projevu představuje pro českou společnost jeden z nejdůležitějších prvků demokracie. Její hodnota spočívá v různých pohledech na věc a otevřeném dialogu, který podporuje vzájemné porozumění. Neuvážené kroky vlády a unáhlené implementace unijní legislativy mohou nenávratně poškodit prostor, v němž se stále ještě mohou vést svobodné veřejné debaty a kde může být politika soutěží myšlenek bez diskriminace nepohodlných autorů. V opačném případě se vracíme do doby normalizace, kterou mnozí z nás ještě pamatují.

Více než polovina českých občanů se bojí otevřeně vyjádřit své názory (54,7 %). Mezi nejčastější důvody patří obava z výpovědi či diskriminace v práci, šikana na internetu (v obou případech většina respondentů) a narušení vztahů s přáteli a kolegy (dvě pětiny respondentů).


Lidé se bojí nejčastěji vyjadřovat k migraci a covidovým otázkám. Znepokojující je i častá obava otevřeně vyjádřit svůj názor na manželství, rodinu či pohlaví a na volební výsledky.

Většina Čechů má pocit, že se do našich životů vrací cenzura. Jednoznačné ne uvedlo pouhých 17,8 % respondentů. Dále téměř tři pětiny respondentů uvedlo, že se již s nějakou formou cenzury setkalo (59,7 %).

Mezi nejčastější případy cenzury, s nimiž se respondenti setkali, uvádějí cenzurní zásahy v médiích nebo blokované profily na sociálních sítích (71,2 %)). Přes 13 % respondentů se samo stalo oběťmi cenzury.

Skoro dvě třetiny Čechů si myslí, že s nepravdivými informacemi není třeba bojovat. Výskyt tzv. dezinformací vnímají jako nedílnou součást pluralitní demokracie. Výsledky průzkumu naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda a některé politické neziskovky v otázce omezování svobody projevu podnikají.


Zcela jasno mají Češi i v tom, kdo by měl určovat, co je, a co není (ne)pravdivá informace. Téměř 86 % respondentů by posouzení nechalo na soudech. Více než tři čtvrtiny dotázaných je přesvědčeno, že o tom, co je, a co není nepravdivá informace, nemá rozhodovat stát. Více než polovina je přesvědčena, že často nelze určit, co pravda je, a co není.

Více než dvě třetiny dotázaných se domnívá, že nepravdivé informace šíří především vládní politici. Téměř 60 % zařadilo mezi jejich šiřitele veřejnoprávní média a jen o málo méně i média mainstreamová.


Jako nejvíce nebezpečnou respondenti vnímají provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi (více než tři pětiny dotázaných). Téměř s totožnými výsledky jsou na dalších místech zmiňovány proukrajinská a proruská propaganda o válce na Ukrajině.

V jedné z klíčových otázek průzkumu vyšlo najevo, že skoro dvě třetiny dotázaných považuje současné zákony týkající se svobody projevu, které již nyní postihují výhrůžky násilím, dětskou pornografii a šíření poplašné zprávy, za dostatečné a že není třeba zavádět novou legislativu.

Takřka 58 % respondentů vadí politická korektnost, zatímco opačného názoru je pouze 30,1 %
dotázaných.


Téměř 90 % všech respondentů čerpá informace ze sociálních sítí a digitálních platforem. Z velkých zpravodajských webů získává informace 57,8 %. Ostatní zdroje informací používá výrazně méně lidí. Pouze 6 % dotázaných sleduje weby označované za „dezinformační“, což neodpovídá obrovské pozornosti ze strany státu a médií, které se jim často dostává.

Z digitálních platforem se nejvíce používá YouTube, výrazně méně Facebook a Instagram. Twitter využívá zhruba 9 % dotázaných a 11 % sociální sítě vůbec nepoužívá.

Většina respondentů (58,6 %) též uvedla, že jim chybí možnost dovolat se svých práv v případě omezení  svobody projevu ze strany digitálních platforem.

1.    Bojíte se někdy otevřeně vyjádřit svoje názory?
(respondenti, kteří v této otázce odpoví „Ano“ pokračují na další otázku a dále; respondenti, kteří odpoví „Ne“ pokračují na otázku č. 4)





2.    Z jakého důvodu se bojíte vyjadřovat?
(můžete zvolit více odpovědí)



3.    O kterých tématech se vy nebo lidé kolem vás nejčastěji bojí veřejně vyjadřovat?
(můžete zvolit více odpovědí)



 
4.    Máte pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu? 




5.    Stali jste se obětí cenzury, znáte někoho takového ve svém okolí nebo jste se setkali s cenzurou některého zdroje informací? (např. mazání příspěvků, blokace vámi sledovaných profilů, nedoručení zpráv)
(Pozn.: respondenti, kteří v této otázce odpoví „Ano“ pokračují na další otázku a dále; respondenti, kteří odpoví „Ne“ pokračují na otázku č. 7)




6.    Můžete uvést konkrétní případ?

(můžete zvolit více odpovědí)



 
7.    Je potřeba bojovat s nepravdivými informacemi, případně jak?



8.   Kdo má určovat, co je nebo není nepravdivá informace?
(můžete zvolit více odpovědí)



 
9.    Kdo podle vás šíří nepravdivé informace?
(můžete zvolit více odpovědí)



10.    Kterou oblast považujete za nejvíce nebezpečnou, pokud jde o šíření nepravdivých informací a zamlčování pravdivých informací?
(můžete zvolit více odpovědí)


 
11.    Myslíte si, že potřebujeme v oblasti svobody projevu novou legislativu?



 
12.    Vadí vám tzv. politická korektnost?



13.    Odkud čerpáte informace
(můžete zvolit více odpovědí)


 

14.    Které digitální platformy / sociální sítě používáte?
(můžete zvolit více odpovědí)




15.    Myslíte si, že by měl stát uzákonit pravidla pro digitální platformy provozující např. sociální sítě, aby se uživatelé mohli v případě porušení svobody projevu dovolat svých práv?



 
M E T O D O L O G I E

  • Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 13. – 26. února 2023 na vybrané skupině v souhrnu 3.256 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 27.862 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.
  • Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%.
  • Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
  • Veškeré uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

(rp,prvnizpravy.cz,sanep, grafy:sanep,foto:arch.)



Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 17%
transparent.gif transparent.gif
Ne 66%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif