Rusko by mohlo omezeným vojenským útokem proti některému členskému státu NATO prověřit soudržnost Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro ČTK zveřejněném 15. října na to upozornil náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Současně označil za jednu z hlavních priorit české armády posílení protivzdušné obrany a rychlejší zavádění moderních technologií. Jeho varování přichází v době, kdy vláda Andreje Babiše připravuje novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a rozhoduje o miliardových investicích do obrany.
Podle Hlaváče Rusko již nyní vede proti evropským zemím konflikt pod prahem otevřené války. Prostřednictvím kybernetických útoků, informačních operací a dalších hybridních aktivit se podle něj snaží oslabovat evropské společnosti a podporu Ukrajině. Omezený vojenský úder proti části území některého aliančního státu by mohl být dalším krokem, kterým by Moskva prověřila ochotu spojenců společně reagovat.
Generál tím neoznamuje bezprostředně hrozící útok ani konkrétní ruský vojenský plán. Popisuje jeden z možných bezpečnostních scénářů, na které se musí Severoatlantická aliance připravovat. Upozorňuje přitom, že obrana státu není pouze záležitostí ozbrojených sil, ale také fungování státních institucí, kritické infrastruktury a obranného průmyslu.
Hlaváč zdůraznil, že česká armáda je připravena bránit republiku prostředky, které má k dispozici. Připravenost státu však označil za nepřetržitý proces. Podstatné je podle něj vybudovat takový bezpečnostní systém, který dokáže zvládnout počáteční nápor případné krize a následně omezovat její důsledky.
Jeho vystoupení má přímý politický význam. Nejvyšší profesionální představitel armády veřejně upozorňuje na rizika, která musí vláda zohlednit při stanovování obranných priorit. Otázkou tak není pouze výše vojenského rozpočtu, ale především schopnost státu účinně reagovat na současné bezpečnostní hrozby.
Česká protivzdušná obrana potřebuje další posílení
Za nejpravděpodobnější způsob vojenského ohrožení českého území označil Hlaváč napadení vzdušnými prostředky. Posilování protivzdušné a protidronové obrany proto patří mezi jeho hlavní priority.
Armáda nyní zavádí čtyři baterie izraelského raketového systému Spyder, který má nahradit zastaralé sovětské komplety KUB. Plné zavedení nových systémů se předpokládá do roku 2027. Hlaváč současně potvrdil, že armáda pracuje na pořízení dalších systémů tohoto typu.
Ani dokončení současné dodávky však nezajistí celoplošnou ochranu České republiky. Armáda proto potřebuje rozšířit své schopnosti a propojit raketové systémy s prostředky elektronického boje, senzory a digitálním velením. Právě rychlost získávání a vyhodnocování informací může při obraně proti raketám a bezpilotním prostředkům rozhodovat o úspěchu zásahu.
Generál odmítl veřejně konkretizovat nejslabší místa české protivzdušné obrany. Potvrdil však, že její modernizace musí pokračovat a že samotný nákup nové techniky nestačí. Jednotlivé zbraňové systémy musejí fungovat jako propojený celek.
Zkušenosti z války na Ukrajině navíc ukazují, jak rychle se mění vojenské technologie. Prostředky účinné proti dronům mohou během několika měsíců zastarat. Armáda proto potřebuje nejen další vybavení, ale především schopnost pružně reagovat na technologický vývoj.
Vláda přidává miliardy. Armáda chce změnit systém nákupů
Hlaváč upozornil, že současný systém vojenských akvizic nedokáže vždy dostatečně rychle reagovat na vývoj moderních technologií. Zatímco tanky nebo bojové letouny se pořizují na desítky let, software, senzory a bezpilotní systémy vyžadují podstatně kratší rozhodovací a nákupní procesy.
„My nemůžeme nakupovat F-35 stejně jako nějaký software,“ uvedl generál. Armáda proto chce rozšířit experimentování s novými technologiemi, testovat menší série přímo u vojenských jednotek a rychleji zavádět osvědčená řešení. Hlaváč v této souvislosti připustil také potřebu legislativních změn.
Významnou roli mají hrát umělá inteligence, digitalizace velení, elektronický boj a další technologie. Podle generála nestačí investovat pouze do velkých zbraňových projektů, pokud současně nebudou dokončeny menší, ale nezbytné systémy umožňující jejich efektivní využívání.
Vláda má v pondělí 19. října projednat novou koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040. Dokument má zohlednit zkušenosti z Ukrajiny a Blízkého východu a stanovit dlouhodobé priority modernizace. Nemá být pouhým seznamem plánovaných nákupů, ale strategickým rámcem pro rozvoj vojenských schopností.
V návrhu státního rozpočtu na rok 2027 počítá Babišův kabinet s výdaji ministerstva obrany přibližně 191 miliard korun. Proti roku 2026 jde o navýšení o více než 36 miliard korun. Podle výpočtů ministerstva financí by samotná rozpočtová kapitola obrany měla dosáhnout dvou procent HDP. Návrh však ještě musí projít parlamentním schvalováním.
Ani uvnitř vládní koalice nebyla otázka obranných výdajů zcela bez sporů. Babiš v září připustil, že někteří poslanci SPD zpochybňovali potřebnost dvouprocentní hranice. Premiér ji naopak podpořil a zdůraznil požadavek na transparentní pořizování vojenské techniky. Ministr obrany Jaromír Zůna, nominovaný SPD, zvýšení rozpočtu rovněž prosazoval.
Hlaváčovo vystoupení tak přichází v okamžiku, kdy se rozhoduje nejen o budoucím financování armády, ale také o jejích konkrétních schopnostech. Vyšší rozpočet sám o sobě nezaručuje rychlejší modernizaci. Rozhodující bude, zda ministerstvo obrany dokáže zrychlit pořizování techniky, zajistit její vzájemnou kompatibilitu a přizpůsobit vojenské plánování novým hrozbám.
Varování náčelníka generálního štábu proto staví vládu před zásadní úkol. Musí nejen určit, kolik prostředků na obranu vyčlení, ale také zajistit, aby se plánované miliardové investice včas proměnily ve skutečné vojenské schopnosti. Právě v tom může spočívat největší problém další modernizace české armády.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: czdefence)
Zdroje: 1. ČTK – Hlaváč: Rusko může dílčím útokem otestovat soudržnost NATO; 2. Vláda bude schvalovat novou koncepci armády 19. října; 3. Ministerstvo obrany – Ministr Zůna představil systém protivzdušné obrany Spyder; 3. Úřad vlády – Tisková konference po jednání vlády 14. září 2026
