Předseda Senátu Miloš Vystrčil před odletem na Tchaj-wan prohlásil, že jede dělat „hodnotovou pragmatickou politiku“. Právě toto označení se stalo terčem ostré kritiky publicisty Pavla Šika. Ten tvrdí, že cesta není ani pragmatická, ani zahraničněpoliticky chytrá. Podle něj jde především o komfortní gesto, které se vydává za diplomacii.
„Cesta předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan není ani pragmatická, ani dobrá, natož zahraničněpoliticky chytrá. Je jen komfortní,“ uvedl Šik.
Podle něj je problém už v samotném způsobu, jakým Vystrčil svou zahraniční roli dlouhodobě pojímá. Předseda Senátu se podle Šika stylizuje do role významného aktéra české zahraniční politiky, aniž by podstupoval skutečné diplomatické riziko.
Šik upozorňuje, že si nevybavuje jedinou významnější Vystrčilovu cestu do geopoliticky složitého prostředí, kde by bylo nutné jednat s partnery mimo vlastní hodnotový okruh.
„Ačkoli se ohání zahraniční politikou, nikdy si nesedl ke stolu s parlamentním politikem z nějakého státu mimo svou hodnotovou bublinu, kde by bylo třeba dělat skutečnou diplomacii odpovídající významu a velikosti České republiky,“ napsal na sociální síti facebook publicista Pavel Šik.
Právě zde podle něj leží rozdíl mezi diplomacií a politickým gestem. Skutečná diplomacie podle Šika nespočívá v cestách mezi spojenci, ale ve schopnosti komunikovat i s těmi, se kterými panují spory. Ve svém komentáři zdůrazňuje, že podpora Tchaj-wanu sama o sobě nemusí být problém. Odmítá ale přístup, který současně rezignuje na standardní komunikaci s Pekingem.
„Není nutné podbízet se Číně a není nutné zapomenout na Tchaj-wan,“ uvedl.
Podle něj však existuje určitá diplomatická posloupnost. Stát nejprve musí mít otevřené komunikační kanály s Čínou a teprve z této pozice může vysílat politické signály směrem k Tchaj-wanu.
Právě proto připomíná postup řady evropských zemí v posledních měsících. Britský premiér Keir Starmer navštívil letos v lednu Čínu, britská ministryně zahraničí David Lammy následně pokračovala v jednáních s Pekingem. Podobně podle Šika postupovali představitelé Německa, Francie, Španělska, Irska či Finska.
Podle něj právě takto vypadá pragmatická politika. Neznamená vzdát se vztahů s Tchaj-wanem, ale znamená být schopen jednat s oběma stranami. Šik tvrdí, že Vystrčil dělá přesný opak.
„Vystrčil do Pekingu ani jet nemůže, protože ho tam nikdo nepozve,“ poznamenal.
Podle publicisty je proto zavádějící, když předseda Senátu hovoří o pragmatické realpolitice. Ve skutečnosti podle něj nejde o diplomacii, ale o symbolické gesto určené domácímu publiku.
Odmítá také ekonomické zdůvodnění celé cesty. Vystrčil argumentuje podporou průmyslové spolupráce a pracovních míst, Šik však namítá, že obchodní vztahy nestojí na politických delegacích.
„Tchajwanské investice do Česka nebyly motivovány Vystrčilovými návštěvami, nýbrž srovnatelnou pracovní silou, geografickou polohou a členstvím v EU,“ uvedl.
Ještě ostřejší je jeho kritika samotného programu návštěvy. Přestože Vystrčil jedná i se zástupci opozičního Kuomintangu, podle Šika celková symbolika cesty jednoznačně směřuje k vládnoucí Demokratické pokrokové straně (DPP).
Připomíná setkání s bývalou prezidentkou Tsai Ing-wen, havlovskou konferenci, odhalení Havlovy lavičky nebo promítání filmu „Jsem Tchajwanec“.
„Celkový program nedává pocit nestranné diplomatické cesty,“ konstatuje. Podle něj tak Vystrčil nevystupuje jako neutrální představitel České republiky, ale jako politik spojený s jedním konkrétním ideovým a politickým proudem.
Významnou část komentáře věnuje také domácí politické situaci na Tchaj-wanu. Upozorňuje, že prezident Lai Ching-te a jeho Demokratická pokroková strana už nemají parlamentní většinu a čelí rostoucí kritice.
Šik připomíná, že pokus o odvolání desítek opozičních poslanců Kuomintangu skončil neúspěchem a podle průzkumů veřejného mínění sílí mezi obyvateli podpora pokračování dialogu s pevninskou Čínou.
Odkazuje přitom na data United Daily News, podle nichž 63 procent respondentů nesouhlasí s konfrontačním přístupem vůči Pekingu. Právě zde podle něj vzniká největší paradox celé cesty.
Zatímco Vystrčil vystupuje jako zastánce hodnotové politiky vůči Číně, většina samotných Tchajwanců podle citovaných průzkumů preferuje pragmatičtější přístup a zachování komunikace s pevninskou Čínou.
„Český opoziční předseda Senátu, jehož koalice prohrála volby mimo jiné kvůli své hodnotové politice, se jede oslavovat na komfortní hodnotový výlet do země, kde si většina obyvatel nepřeje hodnotovou, nýbrž pragmatickou politiku dialogu s Pekingem,“ uzavřel Pavel Šik.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
