Britská veřejnoprávní televize BBC se ocitla v centru jednoho z největších skandálů posledních let. Interní dokument bývalého poradce pro etiku Michaela Prescotta odhalil, že pořad Panorama: Trump - Druhá šance?, odvysílaný v říjnu 2024, obsahoval zásadně pozměněný projev Donalda Trumpa z 6. ledna 2021, tedy dne, kdy došlo k útoku na budovu amerického Kapitolu.
Podle uniklé zprávy redaktoři BBC projev záměrně sestříhali a složili z několika nesouvisejících částí, čímž vytvořili dojem, že Trump své příznivce přímo vybízel k násilí. Ve vysílání zaznělo například: „Půjdeme do Kapitolu a já budu s vámi. Budeme bojovat, budeme bojovat jako o život.“ Tato věta však byla ve skutečnosti složena z částí, mezi nimiž uplynula zhruba hodina, a navíc z ní byla odstraněna pasáž, kde Trump své podporovatele vyzýval, aby „pokojně a vlastenecky dali slyšet svůj hlas“.
Dokument dále upozorňuje, že BBC do reportáže vložila záběry radikální skupiny Proud Boys pochodujících směrem ke Kapitolu, přestože tyto záběry vznikly ještě před samotným projevem. Tím se vyznění pořadu zcela obrátilo a divák mohl nabýt dojmu, že Trump přímo rozpoutal násilí.
BBC reagovala vyhýbavě a pouze uvedla, že „bere připomínky vážně“ a že interní procesy zpracování pořadů přezkoumá. Britští poslanci však požadují důkladné vysvětlení a někteří volají i po personální odpovědnosti vedení televize. Pro instituci, která byla po desetiletí považována za symbol veřejnoprávní objektivity, jde o mimořádnou reputační ránu.
Kauza BBC tak otevírá širší otázku, kam až mohou veřejnoprávní média zajít při interpretaci reality a jak snadno se může důvěra veřejnosti rozplynout, když novinářský étos ustoupí politickému tlaku či ideologii.
Podobné téma má silnou ozvěnu i v České republice. Česká televize a další veřejnoprávní instituce čelí již dlouhá léta kritice za nevyváženost a nedostatek objektivity. Řada diváků i odborníků poukazuje na jednostranné zpravodajství, nevyvážené politické diskuse a dlouhodobé zvýhodňování vládní koalice na úkor opozice. Během vlády Petra Fialy podle mnoha komentátorů Česká televize prakticky rezignovala na princip pluralitního zastoupení, když do svých pořadů přestala zvát nekteré zástupce opozičních stran, a stala se spíše nositelem vládní propagandy než nestranného zpravodajství. Pod palbou kritiky se často ocitá např. nedělní diskusní pořad Otázky Václava Moravce či pořad Reportéři ČT.
Důvěra veřejnosti tak dlouhodobě klesá. Podle průzkumů z roku 2024 označilo Českou televizi za „neobjektivní“ téměř 60 % respondentů. Kritici upozorňují, že zpravodajství i publicistika často upřednostňují „ten správný“ výklad reality a marginalizují názory, které vybočují z politické linie dosluhující Fialovy vládní garnitury.
Nyní se však na české mediální scéně rýsuje možná změna. Po říjnových volbách roku 2025 vzniká nová vládní koalice tvořená hnutím ANO, SPD a hnutím Motoristé sobě. Její programové prohlášení mimo jiné obsahuje závazek k revizi postavení veřejnoprávních médií. Vláda deklaruje záměr přehodnotit způsob jejich financování, včetně zrušení koncesionářských poplatků, a zavést důslednější dohled nad objektivitou a hospodařením České televize i Českého rozhlasu.
Nově se formující vláda také slibuje obnovit důvěru veřejnosti ve státní instituce a posílit transparentnost mediálního prostředí. Podle představitelů nové koalice je nutné vrátit veřejnoprávním médiím jejich původní smysl, tedy sloužit všem občanům, nikoli vybraným politickým či ideologickým skupinám.
Nastupující vláda tak stojí před náročným úkolem. Reforma veřejnoprávních médií může přinést skutečnou změnu, pokud bude vedena s respektem k novinářské nezávislosti, ale zároveň s důrazem na odpovědnost a kontrolu. Pokud se jí podaří obnovit důvěru veřejnosti, může Česká republika ukázat, že i po letech stagnace lze veřejnoprávní média reformovat v duchu spravedlnosti a otevřenosti.
Zkušenost britské BBC je varováním i ponaučením. Důvěryhodnost médií nelze brát jako samozřejmost. Stačí jediný skandál a dekády budované renomé se mohou rozplynout. Česká republika má nyní možnost dokázat, že veřejnoprávnost může být synonymem pro pravdivost, nikoli pro propagandu.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: čt24/OVM)
