Polská vláda v čele s premiérem Donaldem Tuskem okamžitě zmrazila vyplácení finančních prostředků Evropské unie určených na obnovu odvětví pohostinství, cestovního ruchu a kultury po pandemii COVID-19 poté, co byly zjištěny možné nesrovnalosti v jejich využívání. Rozhodnutí, které oznámila ministryně pro finance a regionální politiku Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz, znamená, že žádný poptávající subjekt neobdrží další peníze, dokud neprojde úplným auditem.
Pozastavení se týká 256 milionů zlotých, tedy části z 60 miliard eur, které EU přidělila Polsku, určených pro společnosti obzvláště těžce zasažené lockdowny. Podle ministryně bylo vyplaceno pouze 10 % z 1,2 miliardy zlotých určených pro tato odvětví.
Nesrovnalosti se objevují u zatím u menšiny zakázek. Vláda přesto zahájila dva audity. Jeden interní a druhý v rámci Polské agentury pro rozvoj podnikání (PARP), orgánu spravujícího granty. Pełczyńska-Nałęcz v červenci odvolala jeho ředitelku s odvoláním na „vysokou pravděpodobnost systémového problému“.
Případ se dostal na veřejnost poté, co uživatelé internetu odhalili výdaje na luxusní zboží, jako jsou jachty a sauny, a kontroverzní projekty, včetně platformy pro výuku bridže a podnikání s „luxusním kempováním (glampingem) s alpakami“. A to se zdá být jen špičkou ledovce.
Skandál vyvolal přímý politický střet. Premiér Donald Tusk viní předchozí vládu Práva a spravedlnosti (PiS) z vytváření programu a zpoždění přístupu k finančním prostředkům kvůli sporům s Bruselem o právní stát. Podle Tuska musel nyní jeho kabinet utratit peníze rychle, aby se vyhnul ztrátě peněz, ačkoli připustil, že to neospravedlňuje „nečinnost nebo nedbalost odpovědných osob“. Zde Tusk opomíjí druhou stranu příběhu. Brusel odmítl tyto finanční prostředky Polsku uvolnit, když byla u moci strana PiS, přesně tak, jak se to děje dnes s finančními prostředky Maďarska, které zůstávají částečně zmrazené.
Jakmile Tusk vyhrál volby, pouhým předložením programu reforem považovala Ursula von der Leyenová za dostatečné k odblokování finančních prostředků. To naznačuje, že zmrazení finančních prostředků konzervativců bylo motivováno spíše politickými než právními motivy.
PiS, nyní hlavní opoziční síla, obviňuje současnou vládu z „plýtvání veřejnými prostředky“ a zvýhodňování podnikatelů blízkých vládnoucí koalici. Zahájila putovní kampaň s grafickými příklady údajného zneužití peněz a obviňuje vládu z „gigantického zneužívání a zpronevěry finančních prostředků“.
Polská prokuratura postoupila vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce, který prošetří, kam byla pomoc určena. Případ je ranou pro Tuska, který se k moci dostal jako důvěryhodná osoba Bruselu a strůjce odmrazení fondů, ale nyní čelí svému prvnímu velkému manažerskému skandálu.
(Beneš, European Conservative, repro: TWPworld)
