Vztah Spojených států ke Grónsku se během několika týdnů proměnil z opatrné diplomacie v otevřený politický tlak. Washington dává stále zřetelněji najevo, že strategický arktický ostrov považuje za klíčový prvek své bezpečnosti i budoucího hospodářského vlivu. Tato změna tónu vyvolala nervozitu nejen v Kodani, ale i mezi evropskými spojenci, kteří si kladou otázku, kam až jsou USA ochotny zajít.

Právě tuto proměnu a reakce evropských lídrů na rostoucí americké sebevědomí v Grónsku analyzuje slovenský publicista Eduard Chmelár. Ve svém komentáři tvrdí, že Evropa jedná nejistě a že rozhodování o osudu ostrova se jí může vymknout z rukou.

„Evropa Grónsko neubrání. Představy rozhodujících aktérů Evropské unie o obraně Grónska jsou skutečně tragikomické. Dánská premiérka po počátečních silných prohlášeních přiznává, že vlastně nevidí žádnou reálnou možnost, jak se případné americké agresi bránit. Německý kancléř Merz a britský premiér Starmer mezitím fantazírují o tom, že do Grónska vyšlou jednotky NATO… Prosím? Vojáky Severoatlantické aliance se chtějí bránit proti jejímu nejsilnějšímu členovi? To jistě v Pentagonu přijmou s nadšením.

Aby tahle fraška měla pointu, Starmer ji završil prohlášením: "Sdílíme názor prezidenta Trumpa, že rostoucí agresivitu Ruska na severu je třeba odrazovat a posilovat euroatlantickou bezpečnost."

To by člověk nevymyslel. Když poslušně salutujete agresorovi, ujišťujete ho, že má pravdu, a že za všechno může Putin.

Je to odporné a ponižující, ale od těchto amerických vazalů také zcela předvídatelné. Řeknu vám, jak to celé dopadne. Donald Trump se pokusí obyvatele ostrova koupit. Nabídne každému sto tisíc dolarů. Vzápětí lídři grónských politických stran vydali prohlášení, v němž zdůraznili, že se necítí být ani Američany, ani Dány, ale Gróňany. Tím vyslali jasný signál, že jsou otevřeni korupci a kšeftování s vlastní zemí. Možná uspořádají formální referendum o nezávislosti, podobné tomu, jaké jsme viděli na Krymu. Vědí totiž, že mnoho možností nemají. Netrpělivý Trump už mezitím arogantně vzkazuje: "S tím Grónskem něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne."

Psali jsme: Senioři v tělocvičně, migranti v hotelu. Hamplová o selhání státu

Nevyloučil ani použití vojenské síly, ale podle mě k tomu ani nebude muset dojít. Spojené státy totiž mohou Grónsko převzít už dnes. V roce 1951 uzavřely s Dánskem mimořádně velkorysou vojenskou dohodu, která jim umožňuje dělat si na ostrově prakticky cokoli. Stačí domluvit navýšení americké vojenské přítomnosti a otevření dalších základen — a Washington bude spokojen. Pro Trumpa by to bylo vítězství i tehdy, kdyby Dánsku ponechal formální politickou kontrolu nad územím. Evropská unie se svými loutkami je dnes vůči americkým plánům prakticky bezmocná a nedokáže jim čelit.

A tím to končí. To je také pointa mého předchozího textu. Proti impériu nemůžete postavit konkurenční mocenské centrum. Můžete se ho jen pokusit rozložit, a tím zachránit demokratické a republikánské instituce. Zatím však prohráváme. Grónsko jsme ztratili. A každý z těch evropských panáků, kteří si budou chtít v nových poměrech udržet alespoň roli místodržícího impéria ve své zemi, si dobře rozmyslí, zda se mu postaví,“ napsal na sociální síti Facebook slovenský publicista Eduard Chmelár.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: facebook)