Ze všech stran bývalé vládní většiny vstupoval STAN do opozice v poněkud jiné situaci. ODS po volební porážce vyměnila předsedu. KDU-ČSL a TOP 09 hledají po skončení společné volební značky SPOLU vlastní prostor. Piráti se pod vedením Zdeňka Hřiba snaží znovu rozšířit své voličské hranice.
Starostové nemuseli začínat od nuly. Vít Rakušan zůstal jejich předsedou, má za sebou čtyři roky ve funkci ministra vnitra a místopředsedy vlády a patří k nejznámějším politikům bývalého kabinetu. Hnutí navíc disponuje něčím, co jeho konkurenti nemají ve stejné míře: rozsáhlým komunálním a regionálním zázemím.
Ve sněmovních volbách v říjnu 2025 získali Starostové 11,23 procenta hlasů a 22 mandátů. V červnovém modelu STEM už měli 13,5 procenta a těsně předstihli ODS. Červencový Median jim naměřil 15 procent, zatímco ODS 12 procent. ANO zůstalo s 34 procenty výrazně před oběma.
Na první pohled se tedy může zdát, že STAN postupně přebírá roli hlavní opoziční síly. Přesnější otázka ale zní jinak: Stávají se Starostové skutečnou alternativou k ANO, nebo jsou zatím především vítězem přerozdělování voličů uvnitř opozice?
Rakušan má kontinuitu, kterou ostatní teprve hledají
Největší výhodou STAN je kontinuita vedení. Martin Kupka musí veřejnosti vysvětlovat, jaká bude ODS po Petru Fialovi. Vít Rakušan podobný problém nemá. Se Starosty je dlouhodobě spojen a po návratu do opozice získal větší prostor pro samostatný politický profil, než měl během působení v pětikoaliční vládě.
STAN tak může znovu zdůraznit původní příběh, na kterém vyrostl: politika má začínat v obci a u konkrétního problému, nikoli u abstraktní ideologie. Na tuto identitu hnutí letos navazuje komunální kampaní „Starostování je řemeslo“. Zároveň zahájilo nábor lidí na komunální kandidátky.
To není jen reklamní slogan. Komunální struktura je jednou z největších skutečných výhod STAN. Hnutí má starosty, místostarosty, zastupitele a další regionální politiky, kteří mohou voličům ukazovat konkrétní výsledky své práce. Na rozdíl od nové politické strany nemusí tuto síť teprve vytvářet.
Podzimní komunální volby proto budou pro STAN důležitým testem. Ukážou, zda značka Starostů stále stojí na silném místním základu, nebo zda se celostátní politika hnutí postupně příliš soustředila kolem jednoho člověka.
Rakušan je totiž stále dominantní veřejnou tváří STAN. Vedle něj má hnutí několik dalších známých osobností. Jan Farský patří k jeho dlouhodobě viditelným politikům. Danuše Nerudová přináší vlastní politickou značku vybudovanou už prezidentskou kampaní. Lukáš Vlček je prvním místopředsedou a další osobnosti vyrůstají z regionální politiky.
Před senátními volbami navíc STAN ukazuje, že dokáže sahat i mimo vlastní stranickou strukturu. V obvodu Plzeň-město nasadil bývalého náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Hnutí zároveň vytvořilo Kabinet budoucnosti, který má připravovat alternativní návrhy k jednotlivým resortům a ukazovat veřejnosti, že STAN nechce být jen stranou kritiky, ale také stranou připravenou převzít odpovědnost.
To je důležité. Celostátní politika STAN je ale dnes stále velmi silně politikou Víta Rakušana. Pokud mají Starostové jednou usilovat o vedení vlády, musí Rakušan postupně získat autoritu nejen u vlastních voličů, ale také u lidí mimo tradiční elektorát někdejší pětikoalice.
Druhé místo ještě neznamená alternativu k ANO
Červencový Median je pro STAN velmi příznivý. Hnutí získalo 15 procent, ODS 12 a Piráti osm. Proti předchozí vlně Medianu STAN posílil o 2,5 procentního bodu. Nejde přitom jen o jeden náhodný průzkum. Už březnový STEM dával STAN 13,3 procenta proti 12,2 procenta ODS a v červnu 13,5 proti 13 procentům.
Starostové tedy reálně bojují o postavení nejsilnější opoziční strany. Jenže právě tady může vzniknout optický klam. Pokud Rakušan získá voliče ODS, STAN posílí. Opozice jako celek nikoli. Pokud získá část voličů Pirátů nebo TOP 09, může se stát nejsilnější opoziční stranou, aniž by se zásadně změnil poměr mezi vládou a opozicí.
STEM tuto slabinu přímo pojmenovává. Voličská základna STAN se výrazně překrývá s elektorátem ODS, Pirátů a TOP 09. To znamená, že samotný růst Starostů ještě nemusí představovat zásadní přesun na české politické mapě.
ANO si v červencovém Medianu drželo 34 procent. STAN tedy může růst k patnácti procentům a přitom zůstávat na méně než polovině podpory nejsilnější vládní strany. Rakušan proto stojí před obtížnějším úkolem než pouze porazit Martina Kupku. Potřebuje najít voliče, kteří dnes nejsou součástí tradičního opozičního bloku.
Nejnovější průzkumy navíc ukazují, jak obtížné to bude. Srpnový výzkum agentury NMS zjistil, že pouze přibližně pětina veřejnosti považuje současnou parlamentní opozici za věrohodnou alternativu Babišovy vlády. Ještě méně lidí ji vnímá jako dostatečně viditelnou a srozumitelnou. Pro Rakušana je to možná důležitější údaj než samotné druhé místo STAN. Být nejsilnější stranou uvnitř slabě hodnocené opozice ještě neznamená být připraveným kandidátem na převzetí vlády.
STAN proto musí postupně ukázat něco víc než schopnost reagovat na chyby kabinetu. Musí nabídnout odpověď na otázku, jak by samo řídilo ekonomiku, zdravotnictví, bydlení, veřejné finance, energetiku nebo školství. K tomu má sloužit Kabinet budoucnosti. Jeho skutečný význam se však ukáže až tehdy, pokud veřejnost začne spojovat STAN nejen s opoziční kritikou, ale také s konkrétní alternativní politikou.
Komunální volby mohou ukázat skutečnou sílu STAN
Podzim může být pro Starosty důležitější než současné volební modely. STAN má díky svému původu přirozenou výhodu v komunálních volbách. Jeho značka není postavena pouze na centrálním vedení. V regionech má lidi, kteří jsou známí především jako starostové, místostarostové či zastupitelé a jejichž osobní politická legitimita často vzniká nezávisle na celostátní popularitě hnutí.
To je velký rozdíl proti novým politickým projektům. Zároveň však právě komunální politika ukáže, zda je toto zázemí stále skutečnou silou STAN, nebo zda se hnutí postupně proměňuje v klasickou celostátní stranu. Rakušan totiž řeší dvojí problém. STAN potřebuje ostatní opoziční strany, pokud chce jednou sestavit většinu proti ANO. Současně je musí porážet, pokud chce tuto opozici vést. To je politicky složitá rovnováha.
Rakušan proto nemůže měřit úspěch pouze tím, zda STAN získá více procent než ODS. Pokud se jeho dalších pět procent bude skládat převážně z bývalých voličů ODS, Pirátů a TOP 09, získají Starostové silnější postavení, ale česká politika může zůstat prakticky stejně rozdělená jako dnes.
Skutečná změna by nastala teprve tehdy, kdyby STAN začal získávat lidi mimo tento blok. Část středových voličů ANO, volatilnější voliče současných vládních stran, nerozhodnuté nebo lidi, kteří po zkušenosti s předchozí vládou přestali považovat bývalou pětikoalici za svou politickou reprezentaci.
Tady může být komunální zkušenost Starostů výhodou. Místní politika nabízí témata, která nejsou založena pouze na ideologických sporech: bydlení, školy, dopravu, zdravotnictví, veřejný prostor, investice nebo fungování úřadů. Pokud se STAN podaří tento způsob politiky převést do celostátní nabídky, může oslovit širší skupinu lidí než jen současný opoziční tábor.
Pokud ne, může nastat paradox. STAN může být nejsilnější opoziční stranou. Rakušan může být nejviditelnější opoziční stranický lídr. A přesto se politická převaha ANO nemusí zásadně změnit. Proto není pro Rakušana nejdůležitější otázkou, zda dnes STAN poráží ODS o jeden nebo tři procentní body. Podstatnější je, odkud přichází jeho další volič.
Pokud od Kupky nebo Hřiba, mění se především pořadí uvnitř opozice. Pokud začne přicházet od Babiše, jiných vládních stran, nerozhodnutých nebo nevoličů, začne se měnit poměr sil. Teprve tehdy by se Vít Rakušan přestal stávat pouze lídrem nejsilnější opoziční strany. Začal by se stávat skutečným vyzyvatelem Andreje Babiše.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Český statistický úřad – výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2025; 2. Median – Sněmovní volební model, červenec 2026; 3. STEM – Volební tendence české veřejnosti, červen 2026; 4. STAN – Starostové zahájili kampaň do komunálních voleb
