Mnichovská bezpečnostní konference se letos odehrála ve znamení mimořádně otevřených a místy konfrontačních vystoupení, která potvrdila, že transatlantické vztahy procházejí nejhlubší krizí za poslední desetiletí. Německý kancléř Friedrich Merz v projevu bez obalu konstatoval, že mezinárodní světový řád založený na pravidlech a právech fakticky přestal existovat. Podle jeho slov Evropa vstoupila do období, kdy už nelze automaticky předpokládat, že svoboda, bezpečnost a respekt k mezinárodnímu právu jsou samozřejmostí. Velmoci podle něj stále častěji ignorují dohodnutá pravidla a prosazují své zájmy silou či ekonomickým nátlakem, což zásadně mění bezpečnostní prostředí celého kontinentu.
Merz v této souvislosti připomněl ruskou agresi proti Ukrajině, kterou označil za přímý útok na evropský bezpečnostní pořádek. Zdůraznil, že Evropa nemůže spoléhat pouze na ochranu ze strany Spojených států a musí výrazně posílit vlastní odstrašující schopnosti, obranný průmysl i politickou soudržnost. Zároveň se však nevyhnul ostré kritice současné americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zejména v otázkách obchodních cel, klimatické politiky a kulturních sporů. Podle německého kancléře cla a protekcionismus podkopávají dlouhodobě budovanou důvěru mezi spojenci a oslabují hospodářské vazby, které byly jedním z pilířů poválečného uspořádání.
Zásadní je přitom skutečnost, že na základním hodnocení konce starého světového řádu se evropská a americká strana překvapivě shodují. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ještě před odletem do Mnichova prohlásil, že starý svět je pryč a že svět vstoupil do nové éry geopolitiky. Podle něj to bude vyžadovat od všech aktérů zásadní přehodnocení rolí, očekávání i způsobu spolupráce. Rubio zároveň zdůraznil, že Evropa zůstává pro Spojené státy klíčovým partnerem, avšak otevřeně připustil, že vztahy budou muset projít hlubokou proměnou, aby odpovídaly novým mocenským poměrům. Podrobnosti o těchto vyjádřeních přinesla stanice CNN.
Merz ve svém projevu navázal na loňské vystoupení amerického viceprezidenta JD Vance, které vyvolalo v Evropě značnou nelibost. Vance tehdy obvinil evropské politiky z omezování svobody projevu, nezvládání migrace a odmítání spolupráce s tvrdě pravicovými stranami. Německý kancléř letos reagoval slovy, že kulturní války amerického hnutí MAGA nejsou evropským tématem a že svoboda projevu v Německu končí tam, kde jsou slova namířena proti lidské důstojnosti a ústavnímu pořádku. Tento rozdíl v pojetí základních hodnot podle mnoha diplomatů ilustruje hlubší ideový rozchod mezi částí amerických elit a evropským pojetím liberální demokracie.
Napětí dále prohloubily konkrétní kroky Washingtonu v uplynulých měsících. Zvýšení cel na dovoz z Evropské unie a Spojeného království, odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody i od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací byly v Evropě vnímány jako signál, že USA dávají přednost jednostrannému prosazování vlastních zájmů před multilaterální spoluprací. Merz proto v Mnichově zdůraznil, že Evropa nadále věří ve volný obchod, v mezinárodní dohody o ochraně klimatu i ve význam globálních institucí, protože globální výzvy podle něj nelze řešit izolovaně. Tato slova byla v sále přijata potleskem, což naznačuje, že mezi evropskými lídry panuje v tomto ohledu poměrně široká shoda.
Zajímavým momentem konference bylo, když německý kancléř přešel do angličtiny a přímo oslovil americké vedení. Varoval, že v éře soupeření velmocí nebude ani Spojeným státům stačit síla jedné země a že izolacionismus může ve výsledku oslabit i samotnou Ameriku. Připomněl, že členství v NATO není jen výhodou pro Evropu, ale také pro Spojené státy, které díky alianci získávají geopolitickou oporu a politický vliv na evropském kontinentu. Tento apel na zachování transatlantické vazby zazněl v situaci, kdy se stále častěji hovoří o tom, že Evropa musí být připravena i na scénář, v němž se americká podpora stane méně spolehlivou.
Konference v Mnichově se konala jen několik týdnů po napjatém setkání světových lídrů v Davosu, kde prezident Trump otevřeně kritizoval evropskou migrační politiku a tvrdil, že Spojené státy byly dlouhodobě zneužívány svými spojenci. Tento tón posiluje dojem, že vztahy mezi oběma stranami Atlantiku se posouvají od partnerství založeného na sdílených hodnotách k pragmatickému vyjednávání o zájmech, často provázenému vzájemnými výtkami a tlakem.
Mnichovská konference tak nepřinesla jednoduché odpovědi, ale potvrdila, že období relativně stabilního poválečného uspořádání definitivně skončilo. Evropa stojí před rozhodnutím, zda se vydá cestou větší strategické autonomie, nebo se pokusí přetvořit transatlantické vztahy do nové podoby, která bude odrážet proměněnou realitu světa. Shoda na tom, že starý světový řád již neexistuje, může být paradoxně prvním krokem k hledání nového rámce spolupráce, který by dokázal čelit tlaku autoritářských mocností, ekonomické fragmentaci i bezpečnostním hrozbám 21. století.
(Böhm, prvnizpravy.cz, foto: zai)
