Válka na Ukrajině se stala prvním velkým konfliktem nové éry, v níž se přestalo mluvit o hodnotách a začalo se znovu mluvit o moci, území a zdrojích. Země se ocitla uprostřed zápasu velmocí, které si na jejím území a na jejích nerostných surovinách testovaly hranice své síly, vlivu i trpělivosti protivníků. Zatímco Rusko usilovalo o udržení svého geopolitického prostoru, Spojené státy a jejich spojenci hledali způsob, jak oslabit Moskvu, vyčerpat ji a zároveň si otevřít cestu k ekonomickému i politickému zisku.
Podle stále většího počtu pozorovatelů však Ukrajina nebyla ojedinělým případem. Stejné napětí dnes roste kolem Venezuely, Íránu, Arktidy i dalších regionů, kde se láme otázka, kdo bude kontrolovat strategické suroviny a obchodní cesty. Svět se rychle posouvá do fáze, v níž se konflikty nevedou jen zbraněmi, ale i smlouvami, sankcemi, finančními toky a nátlakem na vlády, které mají slabou pozici.
Nad tímto vývojem se ve své glosě zamýšlí i publicistka a glosátorka politického a společenského dění Jana Marková. Ve svém komentáři shrnuje podstatu dnešního světa jako návrat k otevřenému soupeření velmocí, v němž se už nikdo neskrývá za diplomatické fráze a malé státy se znovu stávají pouhými figurami na šachovnici.
„Konečná kolonizace. Modus operandi jako na Ukrajině, jen tady Donald před tím nemusí ukončovat válku s Ruskem.
A co, že se to ve Venezuele povedlo? No je to úplně snadné. Venezuela odevzdá ropu Americe, která na ní bude vydělávat, a to něco, co na tom vydělá Venezuela, zase bude muset utratit v amerických firmách. Tedy jako byste pracovali pro pana X, ale všechno, co si za svou práci vyděláte, jste museli zase u pana X utratit. Pan X vydělá dvakrát, bude určovat ceny, které vám za práci zaplatí a zároveň ceny, za které vám pro život nezbytné produkty prodá. A v neposlední řadě jaké kvality. Můžete získat jen předražený odpad a nebudete smět ani pípnout. A připomeňme, že se jedná o potraviny a léky. A ty americké, éčky narvané s… fakt nechceš.
Za mne je to prachsprostá koloniální správa za pomoci výhrůžek a koupení politiků, kteří mají kila másla na hlavě a klidně svou zemi prodají. Důsledek bude buď katastrofa nebo občanská válka, případně obojí. Na druhu stranu alespoň Ukrajinci vidí, co znamenala ta slavná dohoda o surovinách a hospodářské pomoci ze strany USA. Úplně to samé, jen v tom byly vzácné kovy a ne ropa. V podstatě jen přepsali hlavičku. Důsledek by byl katastrofa a nebo občanská válka. Nebo obojí.
Donalde se rozjel ve velkém Reaganově stylu a nelze mu to mít za zlé. Snaží se Ameriku zachránit z totálního kolapsu, kdy petrodolar a dolar vůbec je už jen papír. Papír zadlužený tak, že bude muset vykrást půlku světa, aby ho zachránil. A kdo ví, jestli to bude stačit. Sundal rukavice a jde do toho už bez obalu. Což je vidět na Grónsku, které prý už nehodlá vojensky obsadit, ale koupit. Kolik dá, neuvedl. A co na to Dánsko? Pošle LEGO? Prý mu pomůže Francie, ale kromě toho, že by tam mohla vystěhovat všechny své migranty, si prakticky neumím představit jak. Přeci jen je to víceméně člen NATO a otevřeně vystoupit proti jinému členu by byl mazec. Obávám se, že Gróňané (Inuité) by měli fofrem aktivovat článek tuleň, jinak to vidím bledě a mrazivě.
Dalším bodem zlomu může být Írán, kde Donald hodlá tvrdě zasáhnout, pokud bude dál zabíjet demonstranty v ulicích. I zde si dovoluji připomenout modus operandi Ukrajina a Majdan. Stejný scénář, jiní hráči. A je fuk, který diktátor nebo pošahaný ajatolláh je teď ten zlý. A je fuk, jestli skutečně je. Lid Íránu si přeje změnu a dostane ji. Jen nevím, jestli takovou, kterou si po letech útrap zaslouží a po jaké touží. Bašár Asad ví své. A mimochodem. Podívala bych se, kdo všechno evakuuje izraelskou ambasádu…
Psali jsme: Po příměří může být Ukrajina bezpečnostním rizikem, říká Zahradil
Inu rok 2026 má být podle numerologie rokem nových začátků a vypadá to, že bude. USA se pod taktovkou Trumpa snaží zachránit roli hegemona, ořezávají Rusko od jeho spojenců a vlivu BRICS a jen díky flegmatismu a vyčerpání Rusů (ano, přesně k tomu slouží dlouhá válka na Ukrajině) nezrušila ruská ponorka drzé Amíky při únosu toho tankeru plujícího pod ruskou vlajkou, na který neměli žádné právo. Porušili co se dalo a svět zavřel oči, páč je v rozpacích a nerozhodný. Svět je zděšen víc, než Mirka Němcová. Neměl by být. Roky americké práce se úročí. Nic nečekaného.
Nemám z toho radost, i když to chápu. Karty se otevřely, už to není pokoutné hraní si na kámoše. Žádní nejsou. Jen velmoci a jejich zájmy. A malá poznámka pod čarou na konec. Pořád jsme šťastní, že jsme se přidali do klubu těch, co mají podepsanou americkou dohodu o vojenských základnách, kde mohou bez našeho vědomí páchat co se jim zlíbí? Já jen abychom měli jasno,“ napsala na sociální síti facebook publicistka Jana Marková.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: FoxNews)
