Debata o trestu smrti se vrátila do centra globální politiky a není to náhoda ani okrajový jev. Impulzem je aktuální vývoj v Izrael, kde se znovu otevírá otázka zavedení trestu smrti pro teroristy odsouzené za vraždy. Tento krok by znamenal zásadní obrat nejen v izraelské bezpečnostní politice, ale i v širším hodnotovém rámci západního světa, který se po desetiletí snažil od nejvyššího trestu ustupovat, komentoval server Deutsche Welle.
Je přitom zásadní si uvědomit, že trest smrti v Izraeli formálně existuje již dnes, avšak v praxi se neuplatňuje. Pokud by došlo ke změně, šlo by o jasný signál, že bezpečnostní tlak a politická realita začínají převládat nad dlouhodobými právními a etickými principy. A právě to je moment, který zásadně mění charakter celé debaty. Nejde jen o Izrael. Jde o trend.
Podle Amnesty International dnes existuje 113 států, které trest smrti zcela zrušily. Tento údaj bývá často prezentován jako důkaz civilizačního pokroku. Jenže realita je podstatně složitější. Vedle těchto států existují desítky dalších, kde trest smrti sice není běžně vykonáván, ale právně stále existuje. A ještě zásadnější je fakt, že v řadě regionů počet poprav znovu roste.
Statistiky z posledních let jsou v tomto směru varující. Jen v roce 2024 bylo zaznamenáno více než dva tisíce rozsudků smrti ve 46 zemích. To je číslo, které nelze bagatelizovat. Ještě znepokojivější je však trend. Po poklesu kolem roku 2020, kdy bylo vykonáno přibližně 483 poprav, se čísla opět zvyšují a v posledních letech se blíží historickým maximům. Jinými slovy svět se sice formálně posouvá k abolici, ale fakticky se vrací zpět.
Extrémním příkladem je Írán, kde bylo podle organizace Iran Human Rights v roce 2025 popraveno více než 1500 lidí. To představuje nejvyšší číslo za posledních 35 let. Podobně alarmující situace je i v Saúdská Arábie, kde podle údajů United Nations dosáhl počet poprav minimálně 356 za jediný rok.
Zcela specifickou kapitolou je Čína, která podle odhadů Amnesty International zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě, a to přesto, že oficiální statistiky nezveřejňuje. Tento fakt sám o sobě ukazuje zásadní problém celého systému. Transparentnost v oblasti trestu smrti prakticky neexistuje a reálné počty mohou být výrazně vyšší než oficiální odhady.
Ani západní svět přitom není výjimkou. Spojené státy americké nadále vykonávají trest smrti, přičemž v roce 2024 zde bylo provedeno 26 poprav. To je paradox, který nelze přehlížet. Země, která se dlouhodobě prezentuje jako obránce lidských práv, zároveň pokračuje v praxi, kterou většina Evropy odmítla.
Evropa samotná se sice prezentuje jako prostor bez trestu smrti, ale i zde existují výjimky. Bělorusko zůstává poslední zemí na kontinentu, kde se trest smrti vykonává. Tento fakt ukazuje, že ani evropský prostor není zcela jednotný, jak se často tvrdí.
Zásadní problém celé debaty spočívá v rozdílu mezi uložením trestu a jeho vykonáním. Statistika rozsudků smrti neznamená automaticky statistiku poprav. V mnoha případech dochází k odkladům, změnám trestu nebo vykonání rozsudků po mnoha letech. To vytváří prostředí, ve kterém je obtížné získat přesný obraz reality. A právě tato neprůhlednost otevírá prostor pro politické manipulace i pro relativizaci samotného problému.
Ještě závažnější je ale hodnotový rozpor, který se v současnosti prohlubuje. Na jedné straně roste počet zemí, které trest smrti formálně ruší. Na druhé straně roste počet poprav v těch zemích, které jej zachovávají. Tento rozpor ukazuje, že svět není na cestě k jednotnému standardu, ale naopak se fragmentuje.
Izraelská debata tak není izolovaným jevem. Je symbolem širšího trendu, kdy bezpečnostní argumenty začínají převažovat nad principy lidských práv. Politici stále častěji pracují s emocemi veřejnosti a s pocitem ohrožení, což vytváří tlak na zpřísňování trestů. Jakmile se však jednou otevře prostor pro trest smrti, velmi obtížně se znovu uzavírá.
Z tohoto pohledu je návrat debaty o trestu smrti jedním z nejvážnějších signálů současné doby. Nejde pouze o právní otázku. Jde o test toho, zda si moderní společnosti skutečně stojí za hodnotami, které deklarují. A odpověď, kterou zatím svět dává, je znepokojivá.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: Guardian)
Zdroj: Deutsche Welle_vrací se trest smrti
