Blížící se grónské volby 11. března 2025 dostávají nečekaný mezinárodní rozměr. Znovuzvolený prezident Spojených států Donald Trump znovu obrátil svou pozornost k největšímu ostrovu světa - Grónsku. Po svém neúspěšném pokusu o jeho koupi v roce 2019 se nyní vrací s novou strategií: místo přímé akvizice podporuje hnutí za nezávislost a slibuje obyvatelům bohatství pod hvězdami a pruhy americké vlajky, komentuje italský server La Voce della Sera.
Tento vývoj vyvolává v Dánsku i v Grónsku bouřlivou debatu. Na jedné straně stojí grónský premiér Múte B. Egede, který jasně prohlašuje: „Nechceme být Dány, nechceme být Američany. Chceme být Gróňany.“ Na druhé straně je ale tvrdá ekonomická realita, neboť Grónsko stále závisí na dánských financích a správě obrany i justice. Zatímco nezávislost zní lákavě, otázka zní: kdo zaplatí účet?
Donald Trump vnímá Grónsko především jako strategickou a ekonomickou příležitost. Pod zaledněným povrchem se skrývají vzácné nerostné suroviny, zatím nedostatečně využívané kvůli environmentálním regulacím a nedostatku investic. Pro USA má ostrov zároveň obrovský geopolitický význam, protože umožňuje kontrolu nad Arktidou, kde soupeří s Čínou a Ruskem.
Trump proto neváhá nasadit osvědčenou rétoriku: „Pokud se připojíte k nám, uděláme vás bohatými.“ Kromě toho vyslal do Nuuk svého syna Donalda Trumpa Jr., který zde v rámci politického blitzkriegu šíří „americký sen“ pomocí červených kšiltovek s nápisem „Make Greenland Great Again“ a dolary na podporu kampaně pro nezávislost. Na sociálních sítích zároveň exploduje propaganda podporující odtržení od Dánska, tentokrát však s hvězdami a pruhy místo tradičního grónského slunce.
Dánská premiérka Mette Frederiksen v roce 2019 Trumpovu nabídku na koupi Grónska smetla ze stolu jako absurdní. Dnes ale čelí vážné hrozbě, že ostrov o 56 tisících obyvatel skutečně odejde – ne přímo do amerických rukou, ale k vlastní suverenitě, která by ovšem mohla být jen mezikrokem k přijetí amerického protektorátu.
Kodaň proto mění strategii. Místo smíchu nabízí nové investice a větší autonomii, aby zabránila tomu, že se americký narativ uchytí mezi mladými Gróňany, kteří vnímají Dánsko jako brzdu pokroku. Pokud se však nepodaří představit přesvědčivou alternativu k Trumpově vizi, může být pro mnohé volba jednoduchá: odtržení od Dánska ve jménu amerického bohatství.
Základním problémem je ekonomická soběstačnost Grónska. Ostrov se opírá o rybolov a několik těžebních projektů, které ale kvůli ekologickým a politickým sporům dosud nepřinesly očekávaný růst. Každý rok dostává z Dánska dotace, které tvoří přibližně třetinu grónského státního rozpočtu.
Navíc tu je klíčová otázka: Jaká nezávislost?
1. Samostatné Grónsko: S vlastním parlamentem, ekonomikou a zahraniční politikou, ale s nejistým financováním.
2. Spojenectví s USA: Američané by převzali vojenskou ochranu i ekonomickou podporu, ovšem za cenu vlivu Washingtonu nad klíčovými rozhodnutími.
3. Udržení vazeb s Dánskem: Možnost postupného osamostatnění, ovšem s rizikem, že příležitost pro nezávislost pomine.
Psali jsme:
Mnoho obyvatel Grónska si uvědomuje, že Trumpova nabídka není jen o ekonomice, ale i o moci. USA by mohly ovládnout nerostné bohatství ostrova a postavit zde vojenské základny, čímž by Grónsko paradoxně získalo méně svobody, než kdyby zůstalo pod Kodaňskou správou.
Nezávislost Grónska už není otázkou „zda“, ale „kdy a za jakou cenu“. Trump se trpělivě připravuje na chvíli, kdy ekonomické potíže Grónska posílí jeho pozici „zachránce“. Dánsko se snaží zachránit situaci investicemi, ale možná už je pozdě.
Ať už výsledek březnových voleb dopadne jakkoli, jedno je jisté: Grónsko se stalo geopolitickou šachovnicí, kde se hraje o mnohem víc než o národní identitu. Kdo nakonec zaplatí cenu za jeho nezávislost, a kdo z ní bude mít skutečný užitek, ukáže až budoucnost.
(jar, La Voce della Sera, repro: allin)
