Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na Trumpově resortu Mar-a-Lago v Palm Beach na konci prosince přineslo podle aktuálních mezinárodních zpravodajských agentur řadu nových a nečekaných prvků ve stále velmi citlivé politice kolem konfliktu v Pásmu Gazy a širšího blízkovýchodního uspořádání. Trump během společného vystoupení s Netanjahuem sdělil, že Spojené státy budou jednat s nejlepšími zájmy všech stran a rovněž uvedl, že chce projednat možnost nasazení mezinárodních jednotek v Gaze v rámci širšího „plánu dne poté“ po příměří, který by mohl zahrnovat i diskusi o účasti tureckých sil, přestože Izrael podle dřívějších prohlášení jasně odmítá jakoukoli roli tureckých ozbrojených složek v tomto území.

Během tiskové konference Trump označil svůj vztah s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem za velmi dobrý a uvedl, že bude téma tureckého zapojení do mise v Gaze probírat s Netanjahuem, když je přesvědčen, že dobré vztahy mezi zeměmi jsou klíčové pro stabilitu regionu. Nicméně současné vyjádření izraelského premiéra a pozice Tel Avivu zůstávají jasné, že Izrael nebude podporovat přímé nasazení tureckých jednotek v Pásmu Gazy jako součást mezinárodních sil, které by dohledovaly příměří.

Trump rovněž silně apeloval na hnutí Hamás, aby se odzbrojilo v rámci dosaženého příměří, a varoval, že pokud tomu tak nebude, budou následovat důsledky. Tento tlak na odzbrojení je součástí širšího amerického plánu míru, jehož další fáze zahrnuje demilitarizaci Gazy a vytvoření mezinárodní struktury stabilizace a správy území.

Další kontroverzní prvek se objevil ve výroku Donalda Trumpa ohledně možnosti udělení prezidentské milosti Benjaminu Netanjahuovi v jeho soudních řízeních, která se týkají obvinění z korupce, úplatkářství a zneužití důvěry. Trump prohlásil, že podle něj je milost „na cestě“, i když kancelář izraelského prezidenta Issaca Herzoga uvedla, že k žádnému konečnému rozhodnutí zatím nedošlo a že standardní právní proces pokračuje. Tato výměna názorů diplomaticky i politicky podtrhla složitost vztahu Washingtonu a Jeruzaléma v době, kdy se obě země snaží udržet pevnou alianci uprostřed probíhajících napětí a konfliktů.

Změna tónu americké zahraniční politiky a otevřená diskuse o účasti Turecka v rámci mezinárodních sil v Gaze, i když zatím nezahrnuje konkrétní rozhodnutí o nasazení, vyvolává ve světové veřejnosti a politických kruzích hluboké otázky o budoucí roli Spojených států v regionu, o strategických prioritách východního Středomoří a o tom, jak bude Washington vyvažovat své vztahy s klíčovými partnery jako Izrael, Turecko a další arabskými státy v následujících měsících.

Psali jsme - Jan Schneider: Symetrické mírové záruky

Celkový kontext těchto jednání samozřejmě doplňuje i fakt, že konflikt v Pásmu Gazy, který vypukl v říjnu 2023, si vyžádal tisíce obětí a vyústil v rozsáhlé mezinárodní úsilí o dosažení trvalého míru, jehož první fáze příměří začala v říjnu 2025 a zahrnuje zastavení bojů, částečné stažení izraelských sil a výměnu rukojmí.

V tomto dynamicky se vyvíjejícím prostředí se tak mění i role tradičních spojenců a vyjednavačů, ať již jde o otázky bezpečnosti, prostoru pro mezinárodní misie nebo politické budoucnosti regionálních vůdců, což bude i nadále určovat trajektorii blízkovýchodní politiky USA a jejich partnerů.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: CNBC)