Napětí na Blízkém východě ukazuje, jak složité a mnohovrstevnaté jsou vztahy mezi Spojenými státy, Saúdskou Arábií a Íránem. Veřejná vystoupení amerických představitelů naznačují jednotu s arabskými spojenci, zatímco samotní regionální aktéři volí spíše zdrženlivost. Právě v tomto rozporu se podle některých analytiků odehrává skutečný zápas o interpretaci konfliktu i o to, kdo jej ve skutečnosti formuje.
Situaci blíže analyzoval profesor Petr Drulák, někdejší ředitel Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý diplomat. Ve svém komentáři upozorňuje na zvláštní nesoulad mezi tím, co zaznívá z Washingtonu, a tím, jak se chová saúdské vedení. Podle něj se Saúdská Arábie snaží vyhnout přímé konfrontaci s Íránem, přestože americký prezident vytváří dojem, že Rijád stojí o pokračování konfliktu.
Drulák zároveň připomíná dlouhodobou rivalitu mezi Saúdskou Arábií a Íránem, která však v posledních letech prošla určitou stabilizací. V této situaci považuje za nepravděpodobné, že by saúdský korunní princ usiloval o otevřenou válku, která by mohla destabilizovat celý region. Nabízí i alternativní vysvětlení, podle něhož může jít o politickou hru, v níž americká administrativa potřebuje legitimizovat své kroky a opírá se přitom o sporné interpretace postojů svých spojenců.
„Trump jako mluvčí saúdského vládce. Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy, významným zákazníkem na řadě globálních trhů, světovou finanční velmocí i klíčovým hráčem v Perském zálivu. Svými penězmi i přítomností nejposvátnějších míst islámu na svém území má rovněž důležitou autoritu v arabském i širším muslimském světě. Její korunní princip a faktický vládce, Muhammad bin Salman, se chce od války, která zuří v jeho sousedství, držet co nejdál. Raději nic nekomentuje. O to aktivněji dnes za něho mluví americký prezident.
Saúdská Arábie považuje Irán za rivala a vztahy mezi oběma zeměmi oscilují. Dlouhá léta ani neudržovaly diplomatické vztahy a v Jemenu vedly zástupnou válku: Saúdové se zde marně pokoušeli porazit Hussíje podporované Iránem. Před třemi lety se je Číně podařilo smířit; obě regionální velmoci patří k největším čínským dodavatelům ropy a říše středu nestojí o to, aby se tak důležité obchodní vztahy komplikovaly konflikty. Od té doby byly saúdsko-iránské vztahy poměrně korektní.
Naopak USA jsou spojencem, ale komplikovaným. Na jednu stranu zemi chrání, na druhou ji zatahují do zbytečných konfliktů. Prezident Biden navíc měl tendenci udělovat princovi lekce z lidských práv, což vztahy narušilo. Lidskoprávní poučování od Trumpa nehrozí, ale válka proti Iránu je podstatně větší výzva. Princ dobře chápe, že destabilizuje celý region a jeho zemi nic dobrého nepřinese. Nemluvě o iránských útocích na americké cíle v Saúdské Arábii a o iránské hrozbě zničit saúdská ropná zařízení v případě americko-izraelského útoku na ta íránská.
Po loňských americko-izraelských útocích na Irán telefonoval íránskému prezidentu a vyjádřil mu svoji účast. V posledních měsících dával Washingtonu najevo, že nechce být do žádné protiíránské akce zatažen. V probíhající válce odsoudil iránské útoky na Saúdskou Arábii, či spíše na tamní americké cíle. Ale jinak mlčí a žádné odvetné akce nepodniká.
Role bin Salmánova mluvčího se překvapivě ujal prezident Trump. Říká, že ho princ přesvědčuje, aby ve válce pokračoval. Americký mediální mainstream, který má jinak na Trumpa spadeno, vysvětluje na základě ‚důvěryhodných zdrojů‘ z USA i Saúdské Arábie, že tomu tak skutečně je. Oč jde?
Nejspíše se jedná o lež. Ale má o něco delší nohy než obvyklé Trumpovo výmysly, jejichž životnost se měří na dny či dokonce jen hodiny. Umožňuje prezidentovi odvrátit pozornost od sionistických sítí, jimiž se nechal do války zatáhnout, a ukázat, že o válku stojí i Arabové. Takové odvrácení pozornosti mohou podpořit i média jako New York Times. Trumpa i Netanjahua sice nesnáší, ale jinak jsou Izraeli nakloněné a nestojí o růst antisionistických či dokonce antisemitských nálad v USA. Sám princ není v situaci, kdy by si mohl dovolit veřejně popřít, co Trump říká, a vyvolat jeho hněv. Naopak Iráncům může vše po straně vysvětlit.
Nelze však ani vyloučit, že Trump tentokrát říká pravdu a saúdský vládce ho skutečně přesvědčuje, aby Irán zničil. Nabízela by se dvě vysvětlení. Ačkoliv bin Salmán o válku nestál, USA a Izrael ho útokem na Irán postavily do nové situace. Může ji vyhodnocovat jako příležitost k fatálnímu oslabení nejvýznamnějšího regionálního rivala. Na druhou stranu těžko si může myslet, že Peršané z regionu jen tak zmizí, či že jejich nutně šíitská vláda bude jedna ruka se sunnitským wahábistickým režimem v Saúdské Arábii.
Je proto také možné, že bin Salmán Trumpovi jen říká, co chce slyšet. Může mít reálné obavy, aby Američané neutekli války, kterou spustili; nebylo by to poprvé. Saúdská Arábie a další hostitelé amerických základen, Emiráty, Katar, Bahrajn, by pak zůstali sami tváří tvář rozzlobenému Iránu, jehož vojenská síla násobně přesahuje jejich schopnosti. Ať už je tomu jakkoliv, saúdský princ určitě nestojí o to, aby mu americký prezident dělal mluvčího,“ komentoval vývoj amerického tažení na Írán na facebookové stránce spolku Svatopluk profesor Petr Drulák.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: Svatopluk)
