Americký prezident Donald Trump podle informací serveru Axios plánuje svolat „summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským“ příští pátek. Cíl je ambiciózní: třístranné setkání, jež by mohlo přinést dynamiku do bídné situace konfliktu, který otřásá Evropou i širším světem.
Ruský prezident však podle důvěryhodných zdrojů klade ostře konturované podmínky. Za ukončení ofenzivy na Ukrajině požaduje nikoli pouze kontrolu nad Doněckou oblastí, jak se předpokládalo, ale i nad „Luhanskou oblastí“. Takový požadavek představuje výrazný zásah do ukrajinské územní integrity. Nutno dodat, že rozsah ruské kontroly se liší podle oblasti: zatímco téměř celou Luhanskou oblast ovládají Rusové, v Doněcké oblast i nadále zůstávají pod kontrolou Kyjeva například nejzápadnější města.
Přístup Kremlu přitom může znít jako uhlazený kompromis, když Putin navrhl, že je ochoten jednat i o „bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu“, a jedním z možných garantů bezpečnosti označil Čínu. Tato zmínka o Pekingu, nikoli o NATO, signalizuje odmítnutí západního vojenského zajištění, což podle evropských politiků může podkopávat roli Severoatlantické aliance.
V reakci na tyto požadavky již proběhla videokonference lídrů tzv. „koalice ochotných“, tedy států podporujících Ukrajinu. Dnes má urkajinský prezident Zelenskij jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Toto setkání má přinést reflexi výsledků Aljašského summitu a tematiku možné zmrazené fronty či příměří.
Aljašské setkání Trump–Putin patrně „nepřineslo žádné konkrétní výsledky“. Zatímco Ukrajina usiluje o příměří, to bylo odmítnuto Moskvou za nesplnění svých podmínek. Trump dříve deklaroval, že je třeba příměří, a dokonce hrozil, že Putin „ponese vážné následky, pokud na něj nepřistoupí“, avšak dohoda se nestala součástí závěrů summitu .
Trump po summitu sdělil svým západním spojencům, že “Putin nechce příměří a dává přednost komplexní dohodě o ukončení války”, čímž se postavil na stranu moskevských struktur místo tradičních spojenců. Na svém profilu na sociální síti Truth uvedl, že „Bylo stanoveno všemi, že nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží“.
Západní komentátoři a média již hodnotí summit jako „Putinův úspěch“, přičemž bývalý ruský prezident a místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv uvedl, že „se Spojenými státy lze jednat bez předběžných podmínek a současně pokračovat ve ‚speciální vojenské operaci‘“, což nepatrně naznačuje, že zájmem Moskvy není mír, ale upevnění současných zisků.
Česká vládnoucí garnitura se vyslovila jednotně a kriticky. Premiér Petr Fiala uvedl, že výsledky summitu potvrdily, „že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria“. Ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil Trumpovo snažení, ale varoval, že „problémem není ukrajinská touha žít svobodně, ale ruský imperialismus a snaha vrátit se do bezpečnostní architektury roku 1997 - do doby, kdy Česko ještě nebylo členem NATO“. Ministryně obrany Jana Černochová pak navázala, že „Putin nehledá mír, ale příležitost oslabit jednotu Západu a šířit svou propagandu“, a vyzvala k zachování soudržnosti a podpory Ukrajiny.
Naopak místopředseda ANO Karel Havlíček to vnímal jako možný začátek konce války, i když podle něj na prvním setkání nebylo reálné dosáhnout ukončení konfliktu. Tomio Okamura (SPD) summit interpretoval spíše jako „politický signál ochoty komunikovat“.
(Beneš, Axios.com, foto: zai)
