Americký prezident Donald Trump sliboval Venezuele politickou změnu a návrat demokracie. Deset měsíců po odstranění Nicoláse Madura však Spojené státy spolupracují s jeho bývalou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou, rozšiřují přístup k venezuelské ropě a na vypsání svobodných voleb nespěchají. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová se mezitím vrátila do země za podpory desetitisíců lidí. Paradox americké politiky je stále zřetelnější: Washington odstranil autoritářského prezidenta, ale při správě země se opírá o představitele jeho vlastního režimu.
Americké jednotky 3. ledna zajaly Nicoláse Madura a převezly jej do Spojených států, kde čelí trestnímu stíhání. Mocenský systém, který vybudoval, však nezanikl. Do čela Venezuely nastoupila Delcy Rodríguezová, jedna z jeho nejbližších spolupracovnic, a udržela kontrolu nad klíčovými státními institucemi. Trumpova administrativa s ní navázala přímou spolupráci. Americký prezident opakovaně oceňuje její přístup a vyzdvihuje hospodářské dohody.
Když se jej v neděli 25. října novináři ptali na návrat opoziční vůdkyně Machadové, prohlásil, že o něm nic neví. Současně zdůraznil, že spolupráce s Venezuelou funguje dobře. Podle zdroje Reuters obeznámeného s přípravami však byl návrat Machadové koordinován také s americkými úřady a Trump o něm měl být informován. Rozpor mezi těmito tvrzeními nebyl vysvětlen.
Ještě podstatnější je politické postavení opozice. Zatímco Machadová požaduje svobodné prezidentské volby, její hnutí není zastoupeno v jednáních o reformě volebního systému, která podporuje Washington. Trump přitom již v září označil okamžité vypsání voleb za předčasné. Americká administrativa argumentuje potřebou stability a postupné obnovy institucí. Kritická otázka však zůstává: proč je Washington ochoten spolupracovat s představiteli bývalého režimu, zatímco nejvýraznější opoziční hnutí stojí mimo rozhodující jednání?
Demokracie čeká, ropné dohody postupují
V hospodářské oblasti postupuje americko-venezuelská spolupráce podstatně rychleji. Trump v srpnu oznámil dohodu, která má podle jeho tvrzení zajistit Spojeným státům většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů venezuelských ropných zásob. Právní podoba a skutečný rozsah této kontroly však nebyly veřejně dostatečně objasněny.
Prozatímní prezidentka Rodríguezová 17. října uvedla, že Venezuela očekává během pěti let investice do ropného sektoru ve výši téměř 76 miliard dolarů, orientačně 1,6 bilionu korun. Dohody se mají týkat také sedmnácti ropných polí a rozsáhlého rozšíření těžby. Jde o oznámené investiční záměry, nikoli o již uskutečněné investice. Trump mezitím v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že Spojené státy mají nad Venezuelou úplnou kontrolu a každý týden z ní odvážejí miliony barelů ropy. Ani toto tvrzení samo o sobě nedokládá skutečný rozsah amerických vlastnických či rozhodovacích pravomocí.
Ekonomická logika Washingtonu je zřejmá. Venezuela nabízí rozsáhlé energetické zdroje, příležitosti pro americké společnosti a možnost omezit hospodářský prostor Číny, Ruska a Íránu v Latinské Americe. Prozatímní vláda zase očekává nové investice, obnovu těžby a hospodářské oživení po letech úpadku. Stabilita státních institucí může být pro tyto cíle důležitá.
Problémem však zůstává pořadí amerických priorit. Zatímco ropné kontrakty dostávají konkrétní podobu, prezidentské volby stále nemají stanovený termín. Washington tak zatím dosahuje hospodářských dohod rychleji než deklarovaného cíle demokratické transformace.
Opozice se vrací do země, o jejíž budoucnosti rozhodují jiní
Návrat Maríi Coriny Machadové 25. října ukázal, že venezuelská opozice neztratila schopnost mobilizovat veřejnost. Během osmihodinové cesty do Caracasu ji vítaly desetitisíce lidí požadujících politické svobody a demokratické volby. Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, se vrátila po deseti měsících v zahraničí. Před odjezdem žila více než rok převážně v úkrytu. Její hnutí nyní požaduje volební kalendář, nezávislé instituce a propuštění zbývajících politických vězňů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio návrat přivítal jako výsledek jednání o národním usmíření. Poukázal také na propuštění stovek politických vězňů a návrat dalších opozičních představitelů. Washington tvrdí, že postupné reformy vytvoří podmínky pro svobodné hlasování.
Psali jsme: Nová ruská raketa Filin překvapila NATO i Kyjev
Dosavadní vývoj však ukazuje rozpor mezi deklarovaným cílem a použitými prostředky. Trumpova administrativa podporuje politickou stabilitu prostřednictvím bývalých představitelů Madurova režimu, zatímco významná část demokratické opozice zůstává mimo vyjednávací proces. Není přitom jisté, že rychlé volby by automaticky přinesly stabilitu nebo vyřešily hospodářské problémy země. Stejně tak ale nelze považovat uzavírání ropných dohod za náhradu demokratické legitimity.
Venezuela se tak stává názorným příkladem rozdílu mezi americkou politickou rétorikou a pragmatickým prosazováním hospodářských zájmů. Trump mluví o demokracii, ale jeho administrativa zatím dosahuje konkrétnějších výsledků při jednáních o ropě než při vytváření podmínek pro nové prezidentské volby. Odstranění Madura změnilo vedení země. Neznamenalo však automaticky odstranění systému, který po sobě zanechal. A otázka, kdo bude rozhodovat o budoucí vládě a za jakých volebních podmínek, zůstává otevřená.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: bbc)
Zdroje: 1. Reuters – Návrat Maríi Coriny Machadové do Venezuely; 2. El País – Venezuelská opozice jedná s vládou bez Machadové; 3. Associated Press – Experti zpochybňují údaje o venezuelských ropných zásobách
