Americký prezident Donald Trump krátce před zahájením Světového ekonomického fóra v Davosu výrazně vyostřil vztahy se svými evropskými spojenci, když na sociálních sítích zveřejnil soukromou textovou zprávu od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a současně spustil novou vlnu verbálních útoků vůči Evropě. Zpráva, kterou Trump označil za důkaz vlastní otevřenosti a iniciativy, se stala součástí širší mediální ofenzivy namířené proti Francii i dalším státům Evropské unie.
Macron ve zprávě Trumpovi naznačil, že v některých otázkách zahraniční politiky existuje shoda, konkrétně pokud jde o Sýrii či Írán, zároveň však vyjádřil nepochopení nad Trumpovým opakovaným zmiňováním Grónska jako území, o jehož kontrolu by Spojené státy měly usilovat. Francouzský prezident rovněž navrhl osobní setkání v Paříži a možnost svolání jednání skupiny G7 po skončení Davosu. Právě tuto pasáž Trump veřejně použil jako argument, že evropské elity podle něj jednají pokrytecky a odmítají jeho iniciativy navenek, zatímco v soukromí hledají dialog. Podrobnosti o Macronově postoji přinesla agentura Bloomberg.
Zásadním momentem sporu je Macronovo rozhodnutí odmítnout účast v Trumpem navrhované takzvané mírové radě, kterou americký prezident prezentuje jako nový globální orgán schopný řešit konflikty mimo tradiční struktury OSN. Podle francouzské strany je tento koncept vágní, politicky problematický a může oslabit zavedený systém mezinárodního práva. Macron navíc dává najevo, že Francie nehodlá legitimizovat projekt, který je úzce spojen s osobní agendou amerického prezidenta.
Trump na odmítnutí reagoval mimořádně ostře. Ve svých příspěvcích pohrozil zavedením až dvousetprocentních cel na francouzské víno a šampaňské, pokud Paříž nezmění postoj. Takový krok by znamenal dramatický zásah do jednoho z klíčových francouzských exportních odvětví na americkém trhu a zároveň by otevřel další frontu v již tak napjatých obchodních vztazích mezi USA a Evropskou unií. Trump své hrozby rámuje jako obranu amerických zájmů, zatímco evropští představitelé je vnímají jako politický nátlak.
Napětí se neomezuje pouze na Francii. Trump ve stejném období opakovaně kritizoval evropské spojence za jejich obchodní politiku, bezpečnostní výdaje i postoj k Arktidě. Otázka Grónska se v tomto kontextu stává symbolem hlubšího sporu o strategický vliv a o to, zda Spojené státy hodlají prosazovat své zájmy jednostranně i vůči tradičním partnerům. Evropské vlády dávají najevo, že jsou připraveny reagovat odvetnými opatřeními, pokud by Spojené státy skutečně přistoupily k plošnému zvyšování cel.
Zveřejnění soukromé komunikace mezi hlavami států navíc vyvolává otázky o budoucí podobě diplomatických vztahů. V evropských politických kruzích je tento krok vnímán jako porušení nepsaných pravidel důvěry, bez nichž je mezinárodní diplomacie obtížně udržitelná. V kombinaci s ekonomickými hrozbami tak Trumpův postup posiluje obavy, že transatlantické vztahy vstupují do další fáze nejistoty právě v době, kdy se svět potýká s řadou bezpečnostních i hospodářských krizí.
Celý spor se odehrává na pozadí Davosu, kde se očekává, že lídři budou diskutovat nejen o globální ekonomice, ale i o rozpadající se důvěře mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci. Zda Trumpova konfrontační strategie povede k ústupkům, nebo naopak k další eskalaci, zůstává otevřenou otázkou, která bude mít přímý dopad na podobu světové politiky v následujících měsících.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: CNN)
Zdroj: https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-01-19/macron-to-decline-trump-s-invitation-to-join-his-peace-board?srnd=homepage-europe
