Katarská agentura  Al Jazeera  připomíná, že když Brazílie předsedala BRICS, členové skupiny, ke které se Írán připojil 1. ledna 2024, kritizovali americko-izraelské útoky proti Íránu z červnu 2025. V prosinci 2025 však předsednictví přešlo na Indii a od zahájení operace Epic Fury, během jejíchž prvních šesti dnů bylo zabito více než 1230 Íránců, z BRICS nevyšlo žádné kolektivní prohlášení. 

Médium však poznamenává, že tři z pěti zakládajících členů organizace vydali samostatná prohlášení odsuzující porušování mezinárodního práva Spojenými státy a Izraelem. 

Jihoafrický prezident   Cyril Ramaphosa vyzval k  okamžitému příměří a varoval, že by se konflikt mohl rozšířit i za hranice Blízkého východu: „Chceme příměří, chceme, aby toto šílenství skončilo.“ Vládnoucí strana Jihoafrické republiky, Africký národní kongres, kritizovala kroky Spojených států a Izraele a označila je za „preventivní sebeobranu založenou na domněnkách a dohadech“. 

Spojené státy se snaží přesvědčit jihoafrické úřady  , aby opustily BRICS  a vrátily se k politice neangažovanosti. Vyplývá to z   prohlášení amerického velvyslance v Pretorii Lea Brenta Bozella, které uvádí  jihoafrický deník TimesLIVE .

Podle diplomata Washington zhruba před rokem zaslal jihoafrické vládě řadu návrhů týkajících se domácí i zahraniční politiky země. Spojené státy konkrétně chtějí, aby Pretoria vystoupila z BRICS a stáhla svou žalobu proti Izraeli podanou k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. 

List také upozorňuje, že rok po amerických návrzích jihoafrické úřady oficiálně nereagovaly. Podle velvyslance Washington vzhledem k absenci reakce jihoafrické vlády „ztrácí trpělivost“. 


Čínský ministr   zahraničí Wang I učinil podobné prohlášení, když uvedl, že Peking „ se staví proti všem  vojenským úderům Izraele a Spojených států proti Íránu“. 

Egypt naopak odsoudil íránské útoky proti území arabských zemí a varoval před důsledky takových akcí pro celý region. 

„Egypt důrazně odsuzuje porušení suverenity několika arabských zemí, včetně Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, ze strany Íránu. Takové činy budou mít negativní dopad na bezpečnost a stabilitu celého regionu,“ uvedlo tiskové prohlášení egyptského ministerstva zahraničních věcí. 

Indie zaujala opatrnější postoj. Indické ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo k diplomacii a ukončení konfliktu, ale zdrželo se jakékoli přímé kritiky Washingtonu a Tel Avivu. 

Modi se také obrátil na státy Perského zálivu a kritizoval odvetné útoky proti nim, aniž by zmínil Írán. 

Zdrženlivý postoj Indie  odráží složité geopolitické kalkulace  . Premiér Narendra Modi navštívil Izrael ve dnech 25. a 26. února 2026, kde se setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a promluvil v Knesetu. Během této návštěvy Modi prohlásil: „Indie pevně a bezvýhradně stojí s Izraelem nyní i v budoucnu.“ 

Vlády obou zemí podepsaly dohody o spolupráci v oblasti obrany a umělé inteligence. Podle  Al Jazeery Izrael v současné době dodává do Indie přibližně 40 % svého vývozu zbraní. Indická opoziční Kongresová strana uvedla, že načasování návštěvy Modího v Izraeli vytvořilo zdání „tichého souhlasu“ s útoky proti Íránu. 

Nové Dillí si navíc nepřeje další konfrontaci s Washingtonem. Po obchodním sporu s Indií v srpnu 2025 Spojené státy  v únoru 2026 snížily  cla na indické zboží z 50 % na 18 %, poté co Nové Dillí souhlasilo s ukončením nákupu ruské ropy ve prospěch nákupu většího množství americké ropy a dalších produktů. „Velké poděkování  prezidentu Trumpovi jménem 1,4 miliardy indických obyvatel za toto skvělé prohlášení,“ napsal tehdy premiér Modi na své stránce X. 
Analytici tvrdí, že rozdílné reakce členů BRICS na íránský konflikt ukazují na obtížnost dosažení konsensu mezi státy ve skupině s různými geopolitickými vazbami a strategickými prioritami. „ V rámci skupiny neexistuje jednota  . A to podkopává myšlenku společného postupu,“  řekl deníku The New York Times  Paulo Nogueira Batista Jr., ekonom a bývalý viceprezident Rozvojové banky BRICS  .