Jednání o budoucím postavení Grónska, která se odehrála na okraj letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, se během několika dnů stala jedním z nejcitlivějších geopolitických témat zimy. Diskuse, jež se dotýkaly bezpečnostních garancí, přítomnosti Spojených států v Arktidě i platných smluv s Dánskem, se rychle přelily z diplomatických salonů na finanční trhy. Reakce investorů ukázala, že nejde jen o otázku strategie a prestiže, ale o téma, které má přímý dopad na důvěru v americkou politiku a stabilitu globální ekonomiky.
Na vývoj kolem grónských jednání zareagoval i publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik, který je toho názoru, že americký prezident nehrál promyšlenou partii, ale vytvořil zbytečný chaos, který podkopal důvěru investorů a oslabil pozici Spojených států tam, kde ji nejvíce potřebují.
„Kanárek v uhelném dole aneb pohled na grónskou krizi, která mně osobně ukázala, že Trump není stratég, za kterého jsem ho považoval a ministr Bessent není ekonomická autorita, které jsem si vážil.
Divadlo posledních dnů skončilo vítězstvím všech. Trumpovy fanoušci slaví svou ikonu, jak zase světu ukázal své vyjednávací schopnosti, Trumpovy odpůrci mají další zářez na pažbě, že Trump je neřízená střela.
Já osobně si myslím, že Trumpova hra o Grónsko byla velkou politickou, ale především ekonomickou chybou. To, že mu Rutte slíbil něco, co by Trump nemohl mít i bez celého toho divadla, je blbost. Klaun Rutte, který z toho divadla vzešel jako diplomatická hvězda, mu dle zdrojů jen řekl, že by Spojené státy mohly vyjednat dodatek ke smlouvě s Dánskem z roku 1951, která již byla novelizovaná v roce 2004. V principu Rutte nabídl Trumpovi něco, co USA už částečně mají (z dohody z roku 1951), ale zabalil to do nového obalu a teprve dnes to vysvětluje dánské premiérce, která se doposud vyjadřovala tak, že vůbec neví, o co jde. To samé jednání mohl mít Trump i bez toho celého divadla a Rutte není žádný diplomat, posloužil jen jako loutka.
A proč to celé byla ekonomická chyba a proč si tím Trump tak trochu podřízl svou vlastní větev? Již jsem psal o nervozitě na burze, která podle mého donutila Trumpa hodit zpátečku. Ale to nebylo vše. Všichni ví, že Trump tlačil a tlačí na FED kvůli nižším sazbám a kritizoval vysoké úroky jako "zabijáka ekonomiky". Vyšší úroky neznamenávají ale jen dražší hypotéky, úvěry pro firmy i spotřebitele, jsou důležité i vzhledem k americkému dluhu. USA mají dluh přes 38 bilionů USD, úrokové platby tvoří 15 % rozpočtu. Náklady na čisté úroky z dluhu v roce 2026 poprvé v historii překročí hranici 1 bilionu USD ročně. A Trumpovi se nedaří tendenci růstu dluhu zastavit, jak sliboval (vzpomeňme si na důvod jeho rozkolu s Muskem).
Když chcete nižší úroky, musíte vytvořit důvěru, ne chaos. Ve chvíli, kdy padala v USA v úterý kvůli geopolitickému napětí burza, se úroky na 10leté americké dluhopisy vyšplhaly na 4,3 % (nejvyšší úroveň od srpna 2025) a na 30leté až na 4,95 %. Investoři prodávali nejen akcie a dolar kvůli obavám z nestability americké politiky, ale i dluhopisy. Poté, co Trump zařadil zpátečku, spadly úroky zpět na 4,25 % a ve čtvrtek ráno byl výnos 10letých dluhopisů 4,27 % a jsou tak vyšší než před grónskou krizí.
Hlavní strach investorů a možná hlavní hnací moment, proč Trump na doporučení jeho poradců zařadil zpátečku, tak mohla být především obava, že Evropa začne prodávat americké cenné papíry. Celkově Evropa drží přes 8–10 bilionů USD v dluhopisech a akciích a hrozba prodeje byla v americkém finančním tisku označována jako hlavní zbraň tzv. weaponization proti Trumpově agresivní politice.
Jenže nedůvěra má širší důsledky. Mezi největší institucionální investory v Evropě patří penzijní fondy severských zemí z Finska, Švédska a Dánska. Většinou své investiční přeskupování nezveřejňují, nicméně tento týden dva severské penzijní fondy, švédský Alecta a dánský AkademikerPension, oznámily, že prodaly nebo prodávají své americké státní dluhopisy. Sice uvedly, že rozhodnutí nesouvisí s událostmi ohledně Grónska, ale veřejně přiznaly, že důvodem je nejistota v zahraniční politice USA a úroveň zadlužení Bílého domu, což považují za hrozbu pro dolar, americké státní dluhopisy a akcie.
Další společnost Russell Investments, která spravuje 636 miliard dolarů uvedla, že asi 50 % jejích institucionálních klientů zejména ze severní Evropy a Nizozemska zvažuje, zda je čas odklonit se od amerických aktiv. Další společnosti jako finská Ilmarinen, Insurance and Pensions Denmark, finský poskytovatel penzijních fondů Veritas nebo švédská pojišťovna Folksam, se vyjadřují v podobném duchu.
Zatím se nejedná o nějaký masový exodus z amerických dluhopisů a ani celkové částky, které nyní severské společnosti prodaly, nejsou nijak dramatické vzhledem k ca 9,1 bilionu USD amerických dluhopisů, které drží zahraniční státy a investoři. Ale investoři si samozřejmě uvědomují, že z této částky drží členské státy EU (včetně GB) americké dluhopisy v hodnotě přibližně 2,34 bilionu USD a že ty jmenované velmi konzervativní investiční společnosti jsou takovým kanárkem v uhelném dole.
Jednoduše řečeno, Trump tahal za stejné lano současně z obou stran a to prostě není chytré. A Bessent to věděl, ale mlčel,“ napsal na sociální síti facebook publicista Pavel Šik.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
