Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila novou strategii národní bezpečnosti pro rok 2025, která zásadně mění dosavadní směřování americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Dokument představuje odklon od poválečného univerzalismu a vrací Spojené státy k důslednému prosazování vlastních zájmů v prostředí narůstající globální rivality. Změny naznačují, že se Washington zaměřuje především na západní polokouli a indicko-pacifický prostor, zatímco Evropa se ocitá v méně privilegované pozici, i když zůstává významným partnerem.
Mediální analytik Štěpán Kotrba se zaměřuje na hlubší význam těchto posunů a popisuje, jak strategický dokument přetváří vztahy USA k Evropě, Rusku i Číně. Kotrba upozorňuje, že Amerika se vymezuje vůči globalismu, zdůrazňuje vlastní civilizační identitu a požaduje, aby spojenci převzali větší odpovědnost za svou bezpečnost i budoucnost. Jeho analýza proto přináší důležité vodítko pro pochopení toho, kam se americká politika ubírá a jaké dopady může mít na mezinárodní stabilitu.
„Americká strategie národní bezpečnosti, kterou zveřejnila administrativa Donalda Trumpa, je postavena na principu "Amerika na prvním místě", který se uplatňuje v zahraniční politice a výrazně posouvá její priority.
Důraz je kladen na to, co je nejblíže – západní polokouli a tichomořský region. Evropa (v níž se zmiňuje Ukrajina a Rusko) a Blízký východ jsou odloženy stranou, ale ne opuštěny.
"Americké strategie po studené válce byly prohlášeny za neudržitelné. Elity se mýlily, když se domnívaly, že Amerika je připravena nést globální břemeno navždy... vsadily destruktivně na globalismus a takzvaný volný obchod," uvádí se v dokumentu.
Imigrace je existencionální: "Koho země přijme, v jakém počtu a odkud, to určí budoucnost národa." Proto je "duchovní a kulturní zdraví Američanů" otázkou bezpečnosti. Prosperita je nemožná bez "nárůstu počtu silných, tradičních rodin vychovávajících zdravé děti".
"Éra masové migrace skončila," uvádí se v textu, "a bezpečnost hranic je základem národní bezpečnosti."
Síla je nejlepším odstrašujícím prostředkem, uvádí strategie, takže Spojené státy musí mít nejsilnější ekonomiku, vyspělé technologie a nejschopnější ozbrojené síly.
Strategie označuje Trumpa za "prezidenta míru" (míru na rozdíl od války) a hovoří o preferenci nevměšování se do záležitostí jiných států, i když s výhradou, že "pro zemi s tak rozmanitými zájmy je striktní dodržování této zásady nemožné", ale je nutné nastavit "vysokou laťku" pro případy, kdy je intervence oprávněná.
"Měkký realismus" v zahraniční politice: mírové obchodní vztahy se zeměmi bez "vnucování demokratických… změn, které se liší od jejich tradic", "dobré vztahy se zeměmi, jejichž systémy vlády… se liší od našeho", ale "přátelé s podobným smýšlením" budou "nuceni dodržovat normy".
Evropané se ukázali být „přáteli“, kteří byli ve strategii "protlačováni". "Pokud jde o země, které sdílejí – nebo tvrdí, že sdílejí – principy svobody projevu, svědomí, práva zvolit si vládu, budou Spojené státy energicky prosazovat jejich dodržování, a to proti omezením svobod vnucovaným elitou v Evropě... a zbytkem demokratického světa." Tvrzení namířená proti Evropě odrážejí tvrzení, která v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci vznesl americký viceprezident J. D. Vance.
"Činnosti EU a dalších organizací, které podkopávají politickou svobodu, imigrační politika, omezování svobody projevu a potlačování politické opozice, prudký pokles porodnosti, ztráta národní identity a sebevědomí."
"Hrozná vyhlídka na zánik civilizace," varuje dokument, ale také uvádí, že "Amerika má sentimentální vztah k Evropě", že je "strategicky a kulturně důležitá pro Spojené státy", a proto chce "pomoci Evropě napravit její současnou trajektorii", "obnovit civilizační sebevědomí a západní identitu" a "pěstovat v evropských zemích odpor k současné cestě rozvoje". "Potřebujeme silnou Evropu, abychom… zabránili protivníkům v ovládnutí" regionu.
Psali jsme: „Atomová finanční bomba“ míří na finanční trhy. Šik varuje Evropu
"Nejistota Evropy je nejvíce patrná v jejím vztahu s Ruskem. Evropští spojenci se těší nad Ruskem značné vojenské převaze prakticky ve všech oblastech kromě jaderných zbraní. Ruská válka na Ukrajině výrazně oslabila vztahy Evropy s Ukrajinou, přičemž mnoho Evropanů považuje Rusko za existenční hrozbu... K obnovení strategické stability v Eurasii a snížení rizika konfliktu mezi Ruskem a evropskými státy bude zapotřebí významná diplomatická angažovanost USA. Mezi klíčové zájmy USA patří vyjednání rychlého ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, zabránění neúmyslné eskalaci nebo rozšíření války, obnovení strategické stability s Ruskem a zajištění poválečné obnovy Ukrajiny s cílem zajistit její další existenci jako životaschopného státu."
Rivalita s Čínou je druhým pilířem strategie, nad Evropou. "Asie: ekonomické vítězství, předcházení vojenské konfrontaci. Vedení z pozice síly." Diskutuje se o potřebě vyvážit ekonomické vztahy s Čínou a s nadšením se zmiňují spojenci v indicko-pacifickém regionu, "jednom z klíčových ekonomických a geopolitických regionů".
Obrana Tchaj-wanu je pro tradiční jestřáby zahraniční politiky vítaným vývojem: prioritou je uváděno "zadržování konfliktu o Tchaj-wan, ideálně udržením vojenské převahy". "Deklarativní tchajwanská politika" byla zachována, což znamená, že Spojené státy nepodporují žádné jednostranné změny statu quo v Tchajwanském průlivu,“ napsal na síti facebook mediální analytik Štěpán Kotrba.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
