Veřejná debata se týdny točí kolem poslance Filipa Turka. Důvod je jednoduchý. Prezident Petr Pavel ho odmítl jmenovat ministrem ve vládě Andreje Babiše a svůj postoj opírá o výhrady k jeho minulosti a výrokům. Turek naopak tvrdí, že jde o zásadní střet o výklad pravidel, které mají v parlamentní republice platit.
Celá věc se rozjela už v listopadu 2025. Andrej Babiš tehdy potvrdil záměr navrhnout Turka do vlády, původně se mluvilo o zahraničí. Prezident reagoval výhradami a žádal vysvětlení nejasností spojených s minulostí poslance. V prezidentském odůvodnění zaznělo, že „intenzita a rozsah problematických výroků a činů“ vyvolávají pochybnosti o jeho loajalitě k ústavním hodnotám. Řešením měla být výměna resortů. Turek měl zamířit na životní prostředí a diplomacii převzít Petr Macinka.
Jenže ani to nepomohlo. Ke schůzce na Hradě došlo až 22. prosince, po odkladu kvůli zdravotním potížím poslance. Ani po jednání se postoj prezidenta nezměnil. „Předložená vysvětlení mě však nepřesvědčila,“ vzkázal Pavel. Premiér přesto na novoročním obědě předal nominaci. Definitivní „ne“ přišlo podle popisu v pořadu 9. ledna 2026 a Turek oznámil žalobu na ochranu osobnosti. Vláda pak 12. ledna jmenovala Turka vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, tedy odbornou pozici na ministerstvu.
Turek v pořadu Za pět minut dvanáct odmítá, že by šlo o lov na funkce. Tvrdí, že motivací je politická změna a naplnění očekávání voličů. „Jde o demokracii v první řadě,“ říká. Připomíná, že prošel dvěma volbami a „vždy dostal velmi silný mandát od voličů“. Podle něj ho lidé volili i proto, aby „bojoval proti Green Dealu, proti emisním povolenkám“ a proti dalším bruselským opatřením.
Když padla otázka na peníze, odsekl, že kdyby mu šlo o finance, zůstane tam, kde jsou „násobně vyšší“ možnosti. „V evropském parlamentu máte 700 tisíc měsíčně jenom na vaše asistentky,“ tvrdí. A dodává, že i pozici zmocněnce by chtěl dělat bez nároku na odměnu. „Já to chci dělat zadarmo,“ opakuje, byť přiznává, že neví, zda to úředně vůbec lze.
Ústava, povinnost a spor o pravomoci
Turek se opírá o výklad, že prezident má ministry jmenovat na návrh premiéra. Tvrdí, že nejde o žádný „kompetenční spor“, protože pravidla jsou podle něj jasná. „Nejsme v prezidentské ani v poloprezidentské republice,“ říká a přidává větu, která se v rozhovoru vrací jako refrén. „Prezident jmenuje na návrh předsedy vlády. To tak prostě je.“
Na druhé straně moderátor upozorňuje, že ani mezi ústavními právníky nemusí být shoda, zda prezident ústavu porušuje, a ptá se, proč vláda nešla cestou kompetenční žaloby. Turek namítá, že žalobu může podat vláda jako celek, může ji podat premiér, a dokonce zmiňuje i provokativní variantu, že by ji „mohl podat pan prezident sám na sebe“. Důležitější podle něj je, že stát musí fungovat. „Vláda potřebuje pracovat, poslanecká sněmovna potřebuje pracovat,“ říká a prezident podle něj situaci zbytečně komplikuje.
Spor se ale dávno nevede jen o proceduru. Turek tvrdí, že jde i o obsah, konkrétně o Green Deal, emisní povolenky a evropskou klimatickou politiku. Má pocit, že „odešlá garnitura teď ještě stále v čele s panem prezidentem“ má problém s tím, že někdo chce Green Deal „zrušit nebo potlačit“. Současně ujišťuje, že chce chránit přírodu, jen odmítá podobu evropských opatření, protože jsou podle něj „velmi škodlivá pro obyvatelstvo“.
„Hajloval jste někdy?“ Turek popírá a vysvětluje
Moderátor vrací debatu k prezidentovým výhradám a k balíku kauz, které se kolem Turka objevily. V přímé otázce padne i výrok, který v české politice zní jako poplašný zvon. „Hajloval jste někdy?“ Turek odpovídá stručně. „Ne, určitě ne.“
K výrokům a starším aférám říká, že část věcí byla vyšetřována, a policie podle něj „nezjistila, že by udělal něco závadného“. Některé staré posty označuje za černý humor, který byl upraven, případně za podvrhy. Uznává, že v některých situacích reagoval špatně. Zmiňuje například vlastní větu z Národní třídy, kterou pronášel v emocích. „Uznávám, že jsem udělal chybu,“ říká. Zároveň argumentuje principem „akce, reakce“ a popisuje, že na něj lidé křičeli urážky a on nereagoval diplomaticky. Připouští také, že právě kvůli tomu měl původně mířit spíše na zahraničí, a když se to stalo překážkou, došlo na výměnu resortů s Petrem Macinkou.
V další části rozhovoru přichází i téma rychlé jízdy. Turek říká, že jel rychle a byla to „blbost“. Zároveň dodává, že za rychlost poslal „dvojnásobek maximální možné pokuty“ na Fond obětí dopravních nehod. A odmítá, že by to mělo souviset s tím, zda může být ministrem.
Fotka s Muradovem a „lustrace u večeře“
Moderátor vytahuje i fotku se zápasníkem Machmudem Muradovem a připomíná, že soudy ho opakovaně označily za možné bezpečnostní riziko. Turek oponuje, že o problému nevěděl, vnímal ho jako sportovní hvězdu a že nedělá „lustraci“ lidí, se kterými jde na večeři. „Já se určitě neptám svých přátel nebo známých, jestli náhodou nemají nějaký problém s úřady,“ říká. Dodává, že je mu líto, že jiní lidé mají na podobná setkání zákaz, a přidává větu, která má zaujmout i odpůrce. „Já bych na takové setkání asi šel klidně znovu.“
Současně odmítá představu, že by podobné setkání automaticky diskvalifikovalo člověka z veřejné funkce. Tvrdí, že žádné tajné informace by u stolu nesdílel a že jde o „přitažené za vlasy“.
Ukrajina a NATO: výrok, který zvedl vlnu
Na závěr přichází výrok z návštěvy Ukrajiny, že jedním z důvodů války je rozšiřování NATO. Turek tvrdí, že jen pojmenoval realitu mezinárodní politiky a že podobně se vyjadřovali i známí aktéři a autoři. Současně říká, že jde o „agresi ze strany Ruska“ a že ruské požadavky odsuzuje jako nepřijatelné. Podle něj ale „všechno má nějaký původ“ a veřejnost má slyšet i nepohodlné souvislosti.
Moderátor upozorňuje na citlivý rozměr, že pokud by rozšiřování NATO bylo příčinou, pak by se do toho dala vtáhnout i odpovědnost zemí, které do aliance vstoupily. Turek to odmítá jako „absolutně špatný výklad“. Podle něj jde o fakt, že rozšiřování je jednou z příčin sporu mezi Ruskem a zeměmi NATO, nikoli o to, že by za válku nesly vinu státy, které se do aliance připojily.
Prezident? „Zajímavé, že to tolik lidí řeší“
Když dojde na spekulace o prezidentské kandidatuře, Turek volí opatrný odstup. Říká, že je „velmi zajímavé“, kolik lidí to řeší, ale zároveň naznačuje, že prezident má být vrcholná politická funkce a bez delší politické historie to může dopadat špatně. V narážce na současný spor dodá, že pak může docházet k tomu, že se ústava „trošičku ohýbá“. A tím rozhovor končí.
Výsledek je jasný. Prezident drží stopku, vláda hledá náhradní cesty a Turek staví celý příběh na jediné tezi. On prý nepřišel pro prebendy. On prý přišel prosadit vůli voličů, zrušit nebo aspoň přibrzdit Green Deal a otevřít spor, kdo tady doopravdy určuje pravidla hry.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: TN.cz)
