Ruský prezident Vladimir Putin na konci prosince znovu obvinil Spojené státy, že konflikt na Ukrajině nebyl reakcí na bezpečnostní hrozby, ale promyšleným geopolitickým tahem s cílem ovládnout ruské přírodní bohatství. Ve svém vystoupení uvedl, že Amerika zahájila válku v domnění, že Rusko dokáže zlomit, a že se k tomuto projektu následně připojili i Evropané s nadějí na přístup k ruským surovinám, jak tomu podle něj bývalo v minulosti. Zároveň dodal, že by západní politici měli studovat historii, protože ta jasně ukazuje, jak iluzorní a nebezpečná tato myšlenka je.
Tato slova zaznívají ve chvíli, kdy se západní diplomacie snaží veřejnosti namluvit, že mírový obrat je konečně na dosah. Setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem na Floridě bylo prezentováno jako důkaz, že se připravuje zásadní dohoda, která by mohla ukončit téměř čtyřletý konflikt. Agentura Reuters citovala Trumpa, podle něhož jsou Spojené státy a Ukrajina „mnohem blíž“ míru než kdykoli dříve, přesto však přiznal existenci „trnitých bodů“, které stále blokují finální dohodu.
Právě tato formulace je však výmluvná. Podobná slova o „blízkosti dohody“ zaznívala už mnohokrát od roku 2022 a pokaždé skončila návratem k zákopové realitě, dalším vlnám sankcí, dalším balíkům zbraní a dalším hromadám mrtvých. Ani nyní nejsou na stole konkrétní závazky, které by bylo možné považovat za skutečný průlom. Agentura Reuters navíc upozorňuje, že Zelenskyj předložil tzv. dvacetibodový mírový plán, jenž zahrnuje otázky suverenity, bezpečnostních garancí a poválečné obnovy, nicméně jde o rámec, který je sice politicky líbivý, ale v současné konstelaci prakticky neprosaditelný.
Mezitím, i přes probíhající diplomatická snažení, na frontě pokračují boje. Zimní raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu, přerušované dodávky elektřiny, další mobilizace a stupňující se tlak na ekonomiky evropských zemí ukazují, že řeči o blížícím se míru mají zatím spíše charakter mediální kulisy než skutečné změny strategie. Zatímco západní lídři mluví o bezpečnostních garancích, realita v terénu se nemění a obyvatelé Ukrajiny i Ruska dál platí cenu za rozhodnutí, která se odehrávají v luxusních rezidencích a na tiskových konferencích.
Putinův narativ o válce jako o boji o suroviny lze samozřejmě chápat jako součást ruské propagandy, avšak nelze přehlížet, že Západ sám během let konfliktu opakovaně otevřel otázku budoucí správy ukrajinských nerostných zdrojů, energetické infrastruktury i rekonstrukčních zakázek. To jen posiluje dojem, že za oficiálními frázemi o obraně demokracie se skrývají velmi hmatatelné ekonomické zájmy.
Výsledkem je stav, kdy každé nové kolo jednání vyvolá krátkou vlnu optimismu, ale velmi rychle se rozplyne v realitě geopolitických her. Místo jasné cesty k příměří sledujeme spíše přeskupování pozic před další fází konfliktu. Pokud mají nynější rozhovory skutečně vést k míru, musely by se zásadně změnit postoje všech klíčových aktérů. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že i tentokrát skončí další „historická jednání“ jen u slov, zatímco válka pojede dál ve stejných kolejích jako dosud.
Do této už tak pochmurné mozaiky nyní zapadá i výrok, který zazněl z míst, odkud podobná slova dosud téměř nebyla slyšet. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky GUR Kirill Budanov totiž podle řeckého serveru Pronews.gr otevřeně přiznal, že Kyjev je v pozici slabší strany a nemůže si dovolit klást Moskvě jakékoli podmínky. V rozhovoru uvedl, že Ukrajina musí zahájit přímá jednání s Ruskem a že jako slabší strana nemůže diktovat, jak by mělo případné urovnání vypadat. Doslova prohlásil, že „slabší strana nikdy nikomu nediktovala podmínky a nikdy to nebude dělat“ a položil řečnickou otázku, v čem konkrétně by dnes měla být Ukrajina silnější než Rusko.
Budanov zároveň vyzval prezidenta Zelenského, aby přijal ruské podmínky i návrhy Donalda Trumpa a snažil se konflikt ukončit co nejdříve. Přiznal, že dvacetibodový plán, který Kyjev nedávno předložil a který byl prezentován jako společný projekt s Washingtonem, Moskva označila za nereálný. Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov k tomu uvedl, že návrh se „radikálně liší“ od toho, o čem dosud Rusko a Spojené státy jednaly, a dodal, že Moskva je připravena v mírovém procesu pokračovat, zatímco Kyjev a jeho evropští podporovatelé se jej podle něj snaží zhatit.
Psali jsme: Ruská aktiva jako zbraň? Evropa řeší víc než jen morální dilema
Budanov rovněž upozornil, že jednání o takto citlivých otázkách by měla probíhat za zavřenými dveřmi, protože všechny dosavadní pokusy o veřejnou diplomacii skončily fiaskem. Připomněl, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou patří k nejsložitějším konfliktům současnosti a že úniky informací a politická gesta do médií pouze snižují šanci na reálný výsledek. Jeho slova v podstatě kopírují dlouhodobý postoj Moskvy, která rovněž kritizuje takzvanou diplomacii mluvčích, již podle ní předvádějí Brusel a Kyjev.
Ještě pozoruhodnější je přitom proměna samotného Budanova. Zatímco ještě v prosinci 2023 ho ruský soud obvinil z terorismu a z plánování více než stovky útoků na ruském území, které sám veřejně podporoval, dnes mluví o nutnosti příměří a o tom, že Ukrajina by měla výrazně snížit své ambice. Tato náhlá změna tónu zřejmě není náhodná a spíše než o osobní obrat jde o signál, že část ukrajinských elit si začíná uvědomovat realitu vyčerpávajícího konfliktu.
Spojení Putinových obvinění, prázdných slibů o „blízkém míru“ a nyní i otevřeného přiznání slabosti ze strany šéfa ukrajinské rozvědky vytváří obraz, který je v ostrém kontrastu s oficiálními prohlášeními západních politiků. Namísto skutečného mírového průlomu se tak rýsuje spíše scénář, v němž se jednotliví aktéři snaží přenést odpovědnost jeden na druhého a připravit si alibi pro další kolo neúspěšných jednání. Pro obyčejné lidi na obou stranách fronty to znamená jediné: další měsíce nejistoty, další oběti a další důkaz, že ani tentokrát se za velkými slovy zřejmě neskrývá skutečná vůle konflikt ukončit.
(Kyncl, reuters, pronews, obr.: aiko)
