Spojené státy se chystají posunout konflikt s Mezinárodním trestním soudem v Haagu na úplně jinou úroveň. Trumpova administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravila sankce proti ICC jako celé instituci, uvedla agentura Reuters. Přesný termín jejich vyhlášení zatím potvrzen není, oznámení ale může přijít už v nejbližších dnech.
Washington dosud sankcionoval jednotlivé představitele soudu, včetně jeho prezidentky Tomoko Akane. Zasažení celé organizace by však bylo kvalitativně jiné. Americké osoby a společnosti by bez zvláštní licence nemohly ICC poskytovat peníze, zboží ani služby. Praktický účinek by mohl být mnohem širší, protože banky, pojišťovny a technologické společnosti obvykle nechtějí riskovat přístup k americkému finančnímu systému. Washington tak nemusí soud zavřít. Stačí, aby z jeho běžného fungování udělal finanční a obchodní riziko.
Soud může existovat. Fungovat bude podstatně těžší
ICC americkými sankcemi právně nezanikne. Sídlí v Haagu, má vlastní rozpočet a stojí na Římském statutu a spolupráci smluvních států. Pro každodenní provoz ale potřebuje stejné služby jako jiné velké mezinárodní instituce: bankovní převody, IT technologie, pojištění, bezpečnostní služby, externí experty a vyšetřovatele.
Sankce mohou nejtvrději zasáhnout právě tyto oblasti. Mohou komplikovat IT služby, pojištění, vyšetřování i některé platby zaměstnancům. Firmy přitom nemusí čekat na dlouhý právní spor s Washingtonem. Stačí, aby usoudily, že ICC pro ně představuje příliš velké sankční riziko. Skutečná síla amerických sankcí totiž neleží jen v americkém právu. Leží v dolaru, bankách a velikosti amerického trhu. Společnost působící v desítkách zemí si může snadno spočítat, že jeden klient v Haagu nestojí za riziko problémů ve Spojených státech.
To vytváří velmi nepříjemnou otázku: jak nezávislá může být mezinárodní instituce, pokud její provoz dokáže zásadně ovlivnit země, která ani není jejím členem?
Netanjahu je spouštěč. Spor s Washingtonem je ale starší
Současnou eskalaci vyvolaly především kroky ICC vůči izraelským představitelům, včetně zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua. Izrael obvinění odmítá a stejně jako Spojené státy není smluvní stranou Římského statutu. Konflikt Washingtonu s ICC je ale starší. Spojené státy dlouhodobě odmítají představu, že soud může za určitých okolností stíhat občany země, která jeho statut nepřijala. Washington tento princip odmítal už v souvislosti s dřívějším vyšetřováním možných zločinů spojených s válkou v Afghánistánu.
Americká argumentace stojí na suverenitě. USA Římský statut neratifikovaly a odmítají, aby mezinárodní soud bez jejich souhlasu rozhodoval o trestní odpovědnosti amerických občanů. ICC vychází z opačného principu. Jeho jurisdikce může vzniknout také podle místa, kde byl údajný zločin spáchán. Pokud jde o území pod jurisdikcí soudu, nemusí být rozhodující, zda je země obviněného sama členem ICC. Právní spor se nyní může změnit v mnohem tvrdší ekonomický konflikt.
Evropa může skončit mezi dvěma právními řády
Pro Evropskou unii je situace mimořádně nepříjemná. Evropské státy patří mezi hlavní podporovatele ICC a Brusel po předchozích amerických sankcích veřejně deklaroval, že chce chránit nezávislost a fungování soudu. Evropská komise už navíc připustila, že mezi zvažovanými nástroji je rozšíření takzvaného Blocking Statute. Tento předpis má evropské společnosti chránit před extrateritoriálními sankcemi třetích zemí.
Pokud by Washington sankcionoval celý soud a Brusel proti tomu tento mechanismus skutečně aktivoval, mohl by vzniknout bizarní, ale velmi reálný právní střet. Americké úřady by evropské bance nebo technologické společnosti zakazovaly s ICC obchodovat, zatímco evropské právo by jí mohlo bránit americký zákaz respektovat. To už by nebyl pouze spor Washingtonu s Haagem. Byl by to konflikt americké a evropské jurisdikce.
Pro Česko je celá věc ještě citlivější kvůli Ukrajině. Česká republika patřila mezi státy, které v roce 2022 předaly situaci na Ukrajině ICC a pomohly otevřít vyšetřování údajných válečných zločinů. Praha se tak může ocitnout ve velmi nepříjemném paradoxu. Česko požaduje trestní odpovědnost za ruské zločiny prostřednictvím instituce, kterou jeho nejdůležitější bezpečnostní spojenec může ekonomicky sankcionovat kvůli úplně jiným případům. Pokud Washington sankcionuje celý ICC, následky nelze jednoduše uzamknout do složky „Izrael“. Bankovní účet, IT služba nebo pojištění nejsou rozděleny podle jednotlivých vyšetřování.
Amerika má právo odmítat jurisdikci soudu, jehož statut nepřijala. Může jeho rozhodnutí kritizovat a politicky proti nim bojovat. Jenže pokud použije dominantní postavení svého finančního systému k omezení každodenního fungování instituce podporované desítkami států, otevře mnohem větší problém.
Co zůstane z nezávislosti mezinárodní justice, pokud ji může jedna velmoc odříznout od bank, technologií a dodavatelů pokaždé, když nesouhlasí s jejími rozhodnutími? Na tuto otázku už nebude odpovídat pouze Haag. Bude na ni muset odpovědět i Evropa.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: dwsnews)
Zdroje: 1. Reuters – Trumpova administrativa připravuje sankce proti celému ICC; 2. USA už sankcionovaly prezidentku ICC a další představitele soudu; 3. Evropská komise – zvažované využití Blocking Statute na ochranu ICC; 4. ICC – vyšetřování situace na Ukrajině; 5. EEAS – postoj EU k americkým sankcím proti ICC
