Evropa na vedlejší koleji
V pořadu Za čárou na XTV komentoval někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek světové dění s důrazem na novou bezpečnostní strategii Spojených států. Dokument považuje za zásadní signál, který by Evropa neměla přehlížet. Podle jeho slov nejde o běžné politické prohlášení ani o výrok z kampaně, ale o oficiální text, který určuje směr americké politiky.
Zaorálek mluví o historickém zlomu v transatlantických vztazích. „Po 80 letech transatlantické vazby dochází k něčemu, co ten kurz naprosto mění,“ řekl v rozhovoru. Vysvětluje, že zveřejněná strategie má zároveň pomoci pochopit, proč se první rok Trumpova prezidentství vyvíjel způsobem, jaký Evropa často nechápala.
Zároveň varuje, že nejde jen o krátkodobou epizodu. Podle něj se některé principy mohou ukázat jako trvalejší, bez ohledu na to, kdo bude příštím americkým prezidentem. Proto by Evropa měla dokument číst „velmi podrobně“.
Ne ústup, ale přestavba americké dominance
Moderátorka Alex Mynářová se Zaorálka ptala, zda je současná strategie zásadně jiná než ta z prvního Trumpova období. Odpověděl, že ano. Podle něj Trump nyní formuluje tvrději a jednoznačněji to, co dříve buď nechtěl, nebo nemohl říct nahlas. „V tom prvním období si Trump nedovolil nikdy formulovat ty principy tak tvrdě a jednoznačně, jako to udělal nyní,“ uvedl.
Ve veřejném prostoru se podle Zaorálka objevuje výklad, že jde o návrat k Monroeově doktríně a tedy k soustředění USA na západní hemisféru. On sám to ale odmítá. Tvrdí, že nejde o rezignaci na globální vliv, ale o změnu postupu. Spojené státy podle něj zjišťují, že svět je provázanější a odpor silnější, než byly zvyklé. Jako příklad uvádí obchodní spor s Čínou, kdy Washington podle něj narazil na omezení čínských vzácných zemin.
Základ nové strategie popisuje jako snahu vytvořit v americkém prostoru bezpečnější dodavatelské řetězce a snížit závislost na protivnících. Jde o budování soběstačnosti, aby USA získaly výhodu v budoucím soupeření. Zaorálek to shrnuje tak, že Amerika chce být připravená na další kolo rivality s Čínou. Souboj má být podle jeho interpretace veden hlavně ekonomicky, v technologiích a zejména v umělé inteligenci. „Tohle soupeření se odehraje především v oblasti technologií umělé inteligence a tam to chceme vyhrát,“ řekl.
Ukrajina jako překážka, Rusko jako partner k dohodě
V debatě zazněla pasáž z dokumentu, podle níž je klíčovým zájmem USA vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině kvůli stabilizaci evropských ekonomik, prevenci nechtěné eskalace a obnovení strategické stability s Ruskem. Zaorálek k tomu dodal, že v textu se podle něj nikde nepíše o Rusku jako o agresorovi. Vnímá to jako jasný signál změny tónu Washingtonu.
Zaorálek tvrdí, že hlavní prioritou USA je Čína a že konflikt na Ukrajině je z pohledu Bílého domu rušivý element. „Ta válka na Ukrajině je jenom taková překážka. Tu je třeba co nejrychleji ukončit,“ uvedl. Podle něj USA usilují o stabilizaci vztahů s Ruskem i proto, aby omezily těsné sepětí Moskvy s Pekingem. V rozhovoru použil výraz, že strategie mluví o snaze tyto vazby rozdělit.
S tím souvisí jeho tvrzení, že Ukrajina bude dříve či později dotlačena k podpisu mírové dohody. V jeho pojetí je tlak namířený spíše na Kyjev než na Moskvu. Evropa, pokud by tomu chtěla bránit, podle něj riskuje, že zůstane mimo jednání a Spojené státy se dohodnou s Ruskem bez ní.
Evropa jako problém a střet o migraci i svobodu slova
Zaorálek opakovaně zdůrazňuje, že Evropa je v dokumentu zmíněna až na konci a podle něj v kritickém tónu. Tvrdí, že mezi USA a Evropou se rozevírá hodnotová propast. Podle jeho výkladu se americká politika staví proti masové migraci a považuje ji za zásadní hrozbu, zatímco Evropa podle něj postupuje opačně a prosazuje otevřenost.
V rozhovoru zazněla i úvaha o novém vymezení Západu. Zaorálek spekuluje, že v americkém pojetí může být Rusko hodnotově bližší než Evropská unie. Zároveň říká, že USA podporují evropské politické proudy, které jsou jim názorově blízké. Jmenoval Reform UK Nigela Farage, Národní sdružení Marine Le Pen a Alternativu pro Německo.
Kritika se v jeho podání netýká jen migrace. Do debaty zahrnul i téma údajné evropské cenzury a tlak na „odlišné názory“, které jsou podle něj v současné Americe považovány za legitimní. V jeho interpretaci se tedy nevede jen geopolitický spor, ale civilizační střet o identitu, národní suverenitu a směr evropské integrace.
Signály z NATO a hrozba amerického odchodu
Výraznou část rozhovoru tvořila otázka, co by se stalo, kdyby Evropa odmítla podpořit americký postup směrem k ukončení války. Zaorálek varoval, že Spojené státy mohou opustit alianci. Tvrdí, že tomu odpovídají i dílčí signály z poslední doby.
Uvedl, že ministr zahraničí Marco Rubio se podle něj poprvé v historii nezúčastnil jednání Atlantické rady. To se mělo odehrát krátce před zveřejněním bezpečnostní strategie. Další moment popsal jako setkání ve Washingtonu, kde měli být evropští zástupci informováni, že Evropa má do konce roku 2027 vybudovat konvenční schopnosti, protiraketovou obranu a zpravodajské kapacity tak, aby se Američané mohli stáhnout. Dodal, že podle sdělení mělo platit, že pokud to Evropa nestihne, Amerika odejde stejně.
„Házejí nás do studené vody a říkají naučte se nějak plavat, my už vám nepomůžeme,“ uvedl. V jeho interpretaci se tím mění základní logika bezpečnosti na kontinentu. Evropa podle něj není připravená převzít takovou zátěž ani dnes, ani v horizontu několika málo let.
Zmrazená aktiva a nervozita evropských elit
Zaorálek rozebral i téma zmrazených ruských aktiv, která jsou v Evropě. Tvrdí, že Evropa nemá peníze na dlouhodobou podporu Ukrajiny a že právě aktiva se nabízela jako zdroj. Zároveň ale varoval, že manipulace s těmito prostředky může být pro Evropu ekonomicky nebezpečná, protože by mohla podkopat důvěru v evropské finanční instituce.
Přirovnal to k situaci, kdy by banka klientovi odebrala vklad jen proto, že se jí nelíbí, a předala ho někomu jinému. Takový krok by podle něj mohl vyvolat odliv depozit. V rozhovoru zaznělo, že Evropská centrální banka je proti a že některé státy se staví odmítavě.
Psali jsme: Drony pro Ukrajinu a spolek Nemesis pod palbou. Policie v akci
Do toho přidal tvrzení, že Američané se podle něj s Rusy dohadují o využití peněz ve fondu na rekonstrukci Ukrajiny. Vysvětluje to jako součást širšího sbližování, kdy Rusko údajně usiluje o přístup k americkým technologiím v energetice a infrastruktuře.
Na otázku, zda se dá Rusku věřit, odpověděl pragmaticky. Podle něj jde o dohodu výhodnou pro obě strany. V tomto rámci pak interpretuje i předchozí výhrůžky či tvrdá slova vůči Moskvě jako „divadlo“. „Dneska si myslím, že to bylo divadlo,“ řekl.
Evropa bez pák a přicházející nucená změna
Moderátorka pořadu Alex Mynářová připomněla, že někteří evropští politici vyjadřují obavy z amerického obratu a zdůrazňují nutnost držet při Ukrajině. Zaorálek ale tvrdí, že Evropa je v pozici, kdy toho mnoho dělat nemůže. Zmínil setkání v Londýně, na němž se jednalo v užším formátu s účastí Volodymyra Zelenského, a podotkl, že podle jeho informace nepřineslo žádné závěry.
Z jeho slov vyplývá, že evropské elity se ocitají v pasti. Pokud půjdou proti americkému tlaku na rychlé ukončení války, riskují ztrátu americké bezpečnostní opory. Pokud ustoupí, mohou doma čelit politickým důsledkům. Zaorálek proto předpokládá, že na nejbližším jednání Evropské rady k zásadnímu rozhodnutí o zmrazených aktivech nedojde.
V závěru rozhovoru pak odpověděl na otázku, co má Evropa dělat. Podle něj bude donucena přizpůsobit se nové realitě. „Evropa bude donucena k tomu, že bude muset sama přistoupit na to, že se bude muset s Ruskem bavit,“ řekl.
Rozhovor tak vyznívá jako varování před tím, že dosavadní evropská politika narazila na limity a že Spojené státy už nechtějí nést roli hlavního garanta evropské bezpečnosti. Zaorálek líčí situaci ostře, s důrazem na to, že Evropa podle něj stojí před rozhodnutím, které nebude možné dál odkládat.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
