Washington a Moskva se v prvních lednových dnech ocitly ve vážném diplomatickém sporu poté, co Spojené státy v mezinárodních vodách severního Atlantiku provedly zásah proti ruskému ropnému tankeru Marinera, původně známému jako Bella-1. Podle amerických úřadů šlo o plavidlo zapojené do obcházení sankcí vůči Venezuele, Íránu a dalším zemím a jeho zadržení bylo provedeno na základě příkazu federálního soudu USA. O celé operaci informovala například agentura Reuters, který citoval ruské představitele označující krok Washingtonu za nelegální a pirátský zásah.
Tanker byl podle západních médií sledován déle než dva týdny poté, co se v prosinci pokusil uniknout americkému zásahu v Karibiku. Během plavby byl přejmenován z Bella-1 na Marinera a převeden pod ruskou vlajku, přičemž posádka měla na bok lodi namalovat ruskou trikolóru, aby deklarovala ochranu Moskvy. Podle deníku The Guardian šlo o součást širší sítě takzvané shadow fleet, tedy skryté flotily tankerů, které mají systematicky obcházet mezinárodní sankce.
Samotná operace se odehrála v oblasti mezi Islandem a Britskými ostrovy. Americká Pobřežní stráž a další složky provedly nástup na palubu a převzaly nad lodí kontrolu bez přímého ozbrojeného střetu s posádkou. Moskva však tvrdí, že v oblasti byla přítomna i ruská ponorka a další námořní jednotky, které měly loď doprovázet, a že Washington jednal s vědomím rizika přímé konfrontace. O nasazení ruských námořních prostředků informovala mimo jiné agentura Reuters i americká média včetně Wall Street Journal.
Velká Británie následně potvrdila, že Spojeným státům při sledování a zajištění tankeru poskytla podporu, zejména v oblasti průzkumu a sdílení zpravodajských informací. Londýn však zdůraznil, že se neúčastnil samotného zásahu na palubě.
Ruské ministerstvo zahraničí i zákonodárci označili americký postup za porušení mezinárodního námořního práva a hovoří o pirátství na otevřeném moři. Podle Moskvy platí, že loď pod řádnou vlajkou podléhá výlučné jurisdikci svého vlajkového státu a žádný jiný stát nemá právo ji na vysokých mořích zadržet bez jasného mezinárodního mandátu.
Tento spor se nyní přesouvá do roviny mezinárodního práva a zejména k výkladu Úmluvy OSN o mořském právu UNCLOS. Článek 87 této úmluvy zakotvuje svobodu vysokých moří včetně svobody plavby, což je základní princip, na který se Rusko odvolává. Podle článku 92 pak loď na vysokých mořích podléhá výlučně jurisdikci vlajkového státu, s výjimkou přesně vymezených případů. Pokud tedy byla ruská registrace Marinery právně platná, měla by nad ní mít pravomoc výhradně Moskva
Americká strana však argumentuje, že změna vlajky a identity lodi během plavby mohla být účelová a že v okamžiku zásahu šlo fakticky o plavidlo bez skutečné státní příslušnosti nebo o loď zneužívající cizí vlajku. Právě v takovém případě by se mohl uplatnit článek 110 UNCLOS, takzvané právo návštěvy, které umožňuje válečné lodi zastavit cizí plavidlo, pokud existuje důvodné podezření, že nemá státní příslušnost nebo se neoprávněně vydává za loď určitého státu. Tento výklad však zůstává předmětem sporů mezi právními experty.
Další diskutovanou možností je institut horkého pronásledování podle článku 111 UNCLOS, který dovoluje státu pronásledovat loď z vlastních teritoriálních vod na volné moře, pokud porušila jeho zákony. V případě Marinery však USA netvrdí, že by k pronásledování došlo z jejich teritoriálních vod, což tuto možnost značně oslabuje.
Zásadním problémem je střet mezi jednostranným sankčním právem USA a obecnými pravidly mezinárodního práva moře. UNCLOS totiž neobsahuje žádné ustanovení, které by státům dávalo automatické právo vymáhat své vlastní sankce na otevřeném oceánu vůči lodím jiných států bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Právní experti citovaní například na portálu Lawfare proto upozorňují, že takové zásahy mohou vytvořit nebezpečný precedent, jenž oslabí tradiční zásadu svobody moře.
Psali jsme: Rusko nasadilo ponorku k ochraně sankcionovaného tankeru před USA
Případ tankeru Marinera tak není jen izolovaným incidentem, ale testem hranic mezi vnitrostátním právem velmoci a mezinárodním právním řádem. Zatímco Washington tvrdí, že musí aktivně bránit obcházení sankcí a chránit tak svůj sankční režim, Moskva i další státy varují, že podobné kroky mohou otevřít dveře k tomu, aby si jednotlivé mocnosti začaly na volném moři vynucovat vlastní pravidla. Spor o Marinera proto může v příštích měsících výrazně ovlivnit podobu mezinárodního práva i budoucí praxi vymáhání sankcí na světových oceánech.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: Právní výklad a klíčová ustanovení UNCLOS a jejich aplikace na případ Marinera
Článek 87 UNCLOS – Svoboda vysokých moří
Úmluva OSN o mořském právu zakotvuje, že vysoká moře jsou otevřena všem státům a zahrnují mimo jiné svobodu plavby, kladení kabelů a potrubí a svobodu přeletu. Tento článek tvoří základní kámen námořního práva. V kontextu Marinery Rusko tvrdí, že americký zásah porušil právě tuto zásadu, protože tanker se nacházel mimo výlučné ekonomické zóny a teritoriální vody jakéhokoli státu a měl platnou národní vlajku.
Článek 92 UNCLOS – Výlučná jurisdikce vlajkového státu
Každá loď na vysokých mořích podléhá výlučně jurisdikci státu, jehož vlajku nese, s výjimkou zvláštních případů výslovně stanovených v mezinárodních smlouvách. Pokud byla ruská registrace Marinery právně platná, znamenalo by to, že výhradní pravomoc nad lodí náležela Rusku. Právě na tento článek se Moskva odvolává při tvrzení, že USA neměly žádné oprávnění provést násilné převzetí plavidla.
Článek 94 UNCLOS – Povinnosti vlajkového státu
Vlajkový stát je povinen vykonávat účinnou kontrolu nad loděmi, které nesou jeho vlajku, zejména z hlediska bezpečnosti, pracovních podmínek a dodržování mezinárodních pravidel. Americká strana naznačuje, že Rusko tuto povinnost neplní, pokud toleruje využívání lodí své vlajky k systematickému obcházení sankcí a k zakrývání skutečného vlastnictví. Tento argument však není v UNCLOS výslovně spojen s právem třetího státu loď zadržet.
Článek 110 UNCLOS – Právo návštěvy (Right of Visit)
Tento článek dovoluje válečné lodi zastavit cizí plavidlo na vysokých mořích pouze v taxativně vymezených případech, například pokud existuje důvodné podezření, že se loď věnuje pirátství, obchodu s otroky, nelegálnímu vysílání, nemá státní příslušnost nebo se neoprávněně vydává za loď stejné státní příslušnosti. Spor kolem Marinery se točí kolem otázky, zda byla loď skutečně „bez státu“ nebo zda zneužila ruskou vlajku jen formálně, což by mohlo otevřít prostor pro uplatnění tohoto článku.
Článek 111 UNCLOS – Horké pronásledování (Hot Pursuit)
Tento článek umožňuje státu pronásledovat loď z vlastních teritoriálních vod na vysoká moře, pokud porušila jeho zákony. Podmínkou je, že pronásledování musí být zahájeno v okamžiku, kdy se loď nachází ještě v příslušných vodách, a musí být nepřetržité. V případě Marinery USA netvrdí, že by pronásledování začalo v jejich teritoriálních vodách, což zpochybňuje možnost odvolání se na tento institut.
Sankční právo versus mezinárodní právo moře
UNCLOS neobsahuje žádné ustanovení, které by státům výslovně umožňovalo vymáhat jejich jednostranné sankční režimy na otevřeném moři vůči lodím jiných států. Americká pozice je proto založena především na vnitrostátním právu a rozhodnutích federálních soudů, zatímco ruská argumentace se opírá o to, že mezinárodní právo neuznává univerzální jurisdikci pro vymáhání sankcí bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.
Závěrečný právní rámec sporu
Případ Marinera tak vytváří ostrý střet mezi dvěma přístupy: americkým výkladem, podle něhož je obcházení sankcí natolik závažným jednáním, že opravňuje k zásahu i na vysokých mořích, a klasickým pojetím mezinárodního námořního práva, které chrání výlučnou jurisdikci vlajkového státu a svobodu plavby. Právě tento rozpor může z případu učinit precedent, jenž zásadně ovlivní budoucí podobu vymáhání sankcí na světových oceánech.
Zdroje: 1. theguardian.com/world/2026/jan/07/russia-submarine-escort-shadow-fleet-tanker-us-sanctions; 2. reuters.com/world/americas/russia-says-us-seizure-oil-tanker-is-illegal-lawmaker-calls-it-piracy
(Kycnl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
