Spojené státy provedly vojenský zásah na území Venezuely, při němž došlo k útokům na vybrané cíle v okolí Caracasu a k únosu prezidenta Nicoláse Madura z vojenské základny. Americký prezident Donald Trump na následné tiskové konferenci uvedl, že cílem operace bylo ukončit vládu režimu, který podle něj ohrožoval stabilitu regionu, a prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny pokračovat v dalších krocích, pokud venezuelské vedení nebude spolupracovat. Vláda ve Venezuele zásah označila za vojenskou agresi, vyhlásila výjimečný stav a ujistila, že státní instituce i armáda nadále fungují.
Situaci a její mediální obraz podrobně rozebral publicista Pavel Šik, který upozorňuje na rozpor mezi tvrzeními americké administrativy, postojem americké veřejnosti a informacemi, které přinášejí samotná venezuelská média.
„Nechápu moc lidi, kteří nyní hájí americkou intervenci ve Venezuele a nechápu ani Český rozhlas, který zveřejňuje články o jásajících Venezuelanech v USA a nenapadne ho podívat se do venezuelských médií. Mrzí mě také, že žádné české médium se nedívá přímo do země.
Samotní Američané byli ve všech nedávných průzkumech silně proti vojenské agresi. Podle průzkumů byla většina Američanů proti takovému kroku, s podporou kolem 15–30 % a opozicí 60–75 %.
Podle průzkumu YouGov z 20.–22. prosince 2025 podporovalo vojenskou akci k svržení Madurova režimu jen 19–22 % Američanů, zatímco 60 % je proti; navíc 74 % respondentů (včetně 58 % republikánů) trvala na tom, že Trump by měl nejprve získat schválení Kongresu.
CBS News průzkum z listopadu/prosince 2025 ukazoval, že 70 % Američanů byla proti vojenské akci, přičemž podpora byla jen 30 %.
Další průzkumy (např. z The Hill a Common Dreams) z poloviny prosince 2025 hovoří o 63 % opozici vůči vojenské intervenci, s ještě vyšším nesouhlasem mezi ženami (67 %) a nezávislými voliči.
Dle New York Times dostávala CIA pomoc od členů venezuelské vlády při monitorování Madura, který byl nakonec unesený z vojenské základny. Ale tím celá akce nekončí, jak zmiňuje Trump.
A co píší venezuelská média?
Opozice dle deníku El Diario burcuje k převzetí moci, předsedkyně opozice a hlavní tvář protiestů proti Madurovi María Corina Machado, poslankyně parlamentu, uvítala unesení Madura a prohlásila, že Edmundo González Urrutia "musí okamžitě převzít" moc v zemi. Také vyzvala Venezuelany, aby prý byli "připraveni spustit“ něco, co podle ní "velmi brzy“ oznámí prostřednictvím svých oficiálních kanálů. Asi nepokoje.
Dle deníku TalCual vznikl v Caracasu skrze americký útok zmatek, podniky i obchody jsou zavřené, práce byly pozastaveny a ve městě vládne strach. Tal Cual psal reportáž, jak fungují omezeně trhy, léky jsou nedostatkové. Jistý pan Chacón, který sháněl rýži na trhu, deníku Tal Coal řekl, že "tohle jsou záběry, které jsem viděl jen ve filmech. Nikdy by mě nenapadlo, že se nám tohle stane. Nepovažuji za nutné ani ospravedlnitelné, aby USA bombardovaly naši zemi." Deník píše zatím o ca 90 zraněných, převážně vojáci, počet úmrtí ještě nebyl upřesněn. V důsledku amerického bombardování jsou některé čtvrtě v Caracasu bez elektřiny. Deník UltimasNoticias píše, že různě v zemi se mobilizují občané i příslušníci armády a požadují propuštění Madura.
Vypadá to, že Venezuela je, stejně jako všude jinde, rozdělena na Madurovo příznivce a jeho odpůrce.
Zdá se ale, že venezuelská vláda (včetně jejího nejvyššího vedení) a armáda se zdají být i přes únos Madura zcela funkční. El Universal píše, že vláda se unesením Madura nezměnila, nýbrž klasicky zasedá a nyní výkonná viceprezidentka republiky Delcy Rodríguezová v sobotu potvrdila, že Nicolás Maduro zůstává prezidentem země poté, co byl v sobotu brzy ráno unesen po útoku Spojených států. Vláda pod jejím vedením vydala prohlášení, ve kterém útok USA označila za "velmi vážnou vojenskou agresi“. Dále prý nařídila zavedení výjimečného stavu na celém území státu s cílem „ochránit práva obyvatelstva, plné fungování institucí a okamžitě přejít k ozbrojenému boji".
Ministr obrany López vyzval obyvatelstvo, aby se pevně postavilo proti národní hrozbě ze strany Washingtonu a odhodlaně reagovalo na obranu vlasti. Podobně se vyjádřili i ministři justice, vnitra a spravedlnosti. Rada národní obrany sdělila, že byl aktivován dekret o vnějším stavu nouze a že Venezuela se stala obětí nezákonné, plánované vojenské operace se skutečným cílem zmocnit se energetických, nerostných a přírodních zdrojů.
Psali jsme: Brutální ukrajinský útok u Černého moře a ticho médií. Šik zostra
Rodríguezová sdělila venezuelským médiím, že se jedná o přímou imperiální agresi proti suverénnímu státu, kterou musí mezinárodní společenství uznat a odsoudit. Venuezuelský Nejvyšší soud se také postavil proti útoku. Nikaragua pomáhá Venezuele, Argentina zakázala vstup úředníkům Madurovy vlády, Kolumbijská vláda připravuje nařízení o ekonomické, sociální a ekologické nouzové situaci, které má řešit možné důsledky amerického vojenského útoku na Caracas a další venezuelská města.
Výroky Rodríguezové jsou ve venezuelských médiích zcela odlišné od toho, co tvrdil Trump, když zmiňoval, že Rodríguezová souhlasila se spoluprací s USA a řekla: "Udělám, cokoli si přejete." Trump také dodal, že neměla jinou možnost než souhlasit. El Nacional nebo Ultimas Noticias píší, že Trump totiž hrozí druhou invazí, když Rodríguezová neudělá, co on chce a prý jsou Spojené státy připraveny zahájit druhou vlnu útoků a ´mnohem větší než první´,“ napsal na síti facebook po útoku USA na Venezuelu publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
