Volební agresivita a polarizace nabírají na síle, míní Mareš

politika

Letos nás předvolební atmosféra zasáhla silněji než kdy dřív, od fyzických útoků až po vulgární útoky na politika. Odborník na extremismus Miroslav Mareš upozorňuje, že rozdíl spočívá v rostoucí „osudovosti“ kampaní a hlubokém rozdělení společnosti.

Volební agresivita a polarizace nabírají na síle, míní Mareš
Miroslav Mareš
8. září 2025 - 06:03

V poslední době se veřejné debaty i předvolební akce vyznačují nebývalou mírou agresivity a polarizace. Odborník na extremismus Miroslav Mareš upozorňuje, že navzdory zdání nejde o jev úplně nový, avšak intenzita a vnímaná osudovost letošních voleb jej odlišují od předchozích období.

Mareš v rozhovoru pro iDnes.cz upozornil na konkrétní situace, které ilustrují tento posun. K napadení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše holí během mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku dodává, že i kdyby se podobné incidenty objevovaly i dříve, jejich frekvence a kontext dnešních kampaní je výrazně vyhrocenější. Stejně tak vulgární výlevy na adresu premiéra Petra Fialu poukazují na to, jak málo nám zbývá, než se dostaneme k hrubému fyzickému násilí.

Podstatný je i Marešův postřeh o historické kontinuitě. „Agrese byla i při jiných volbách,“ říká odborník. To, co ale činí letošní volební období výjimečným, je podle něj hlubší citová angažovanost voličů. Lidé vnímají tyto volby jako osudovéjako rozhodující bod, který může předurčit další podobu společnosti.


V této souvislosti Mareš otevřeně mluví o polarizaci, která není produktem náhody. Je podle něj systematicky vyvolávána. 

„Někteří politici záměrně šíří strach a negativní náladu,“ podotýká, čímž přispívají k dalšímu rozkladu společenské solidarity a zhoršování mezilidských vztahů. Tím, že rezonují konfliktní postoje, například polarita „babišismus vs. antibabišismus“, utvářejí vlastní voličskou základnu, která však zahrnuje i rostoucí množství nepřátelství vůči druhé straně.

Výraz „osudovost“ se u Mareše objevuje opakovaně. Vnímá, že volby již nejsou jen o rozložení politických sil, ale o identitě, obavách a nadějích. Tato emoční složka (strach, hněv, obavy o budoucnost) podle něj rezonuje zvlášť silně, protože společnosti procházejí ukotvovací krizí a hledají pevnou půdu pod nohama.

Zároveň varuje, že takto vyostřené klima společenské debaty usnadňuje extremismu v různých podobách pronikat do veřejného prostoru. Radikalizaci polarisovaných komunit mohou zneužívat populisté i extremisté, kteří nabízí jednoduchá řešení a emoční ventil místo smysluplné diskuse.


Mareš uzavírá, že ačkoliv agresivity bylo u volebních kampaní vícekrát, nová kvalita, dynamika, nasazení i význam posouvají současné volby do zcela jiné kategorie. Je proto podle něj zásadní, abychom si tuto proměnu politici uvědomili a otevřeně o ní debatovali. Zodpovědně, bez rezignace, ale i bez přehnaného popěvku hněvu.

(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: echo)


Anketa

Kdo podle Vás může za nárůst extrémismu, šíření strachu a nenávisti ve společnosti?