Z války se stává show, z míru trest pro dezoláty, říká Vidlák

politika

Přinášíme vám další díl pravidelného pondělního cyklu s názvem VIDLÁKŮV OTVÍRÁK. Populární český bloger Daniel Sterzik, který píše pod jménem Vidlák, přináší zamyšlení nad aktuálními problémy naší doby exkluzivně pro server Prvnizpravy.cz.

Z války se stává show, z míru trest pro dezoláty, říká Vidlák
Vidlákův pondělní otvírák
27. října 2025 - 05:05

DONALDOVY SANKCE, 19. BALÍČK EU A „RACHEJTLE DRÁBOVÁ“ SMĚR MOSKVA. Česká republika se podle nejnovějších údajů ministerstva financí propadla do rekordního zadlužení. Státní dluh překročil hranici 3,5 bilionu korun, což je nejvyšší hodnota v historii země. Ekonomové tvrdí, že jde o přímý důsledek dlouhodobého rozpočtového chaosu a neschopnosti vlády udržet výdaje pod kontrolou. Rostoucí úroky i úpadek důvěry investorů mohou být pro příští kabinet dědictvím s těžko napravitelnými následky.   

Když stát utápí miliardy a nazývá to investicí do budoucnosti, není ten jejich „pokrok“ jen jiným slovem pro dluhovou past?


Viděl jste jediný západní stát, který by své dluhy snižoval a konsolidoval? Ono to tak trochu nejde. Když se všichni ostatní zadlužují a dotují svou ekonomiku, buď uděláte to samé a nebo zkrachujete ještě dřív než na tu dluhovou past dojde. Pořád se pohrdavě mluví o slabé ekonomice za socíku, ale ptám se, jak by vypadala naše životní úroveň bez těch tří a půl bilionu dluhů?  Jak by vypadaly naše silnice i paneláky? Tehdy životní úroveň rostla pomaleji, ale bez dluhů... Jestli on to nebyl henten UDRŽITELNÝ ROZVOJ, což? 

Jo a víte, jak končí dluhová past? Měnovou reformou! Jednu jsme teď nedávno měli. Třicetiprocentní inflaci. To je nejlepší měnová reforma vůbec. Dopadá takřka výhradně na chudé. 

Krátce po volbách se objevila zpráva, že firma zapojená do takzvané muniční iniciativy pro Ukrajinu zaslala ODS dar ve výši 2,5 milionu korun. I když strana tvrdí, že jde o běžný transparentní příspěvek, vyvolalo to otázky ohledně možného střetu zájmů a propojení byznysu s politikou. Aféra přichází v době, kdy se debatuje o dalším financování zbrojních zakázek a o tom, zda podobné vazby nevrhají stín na důvěryhodnost celé iniciativy. Co říkáte tomu, že mezi granáty a granty vede stejná cesta na stranická konta Fialovy vlády?


Neříkejte, že Vás to překvapuje. Samozřejmě, že tu máme propojení byznysu s politikou. Takový kšeft už tady totiž dlouho nebyl. Kam se hrabou vakcíny od Fajzru. Víte, kolik kostlivců ve skříni se ještě objeví? A víte, s jakou nechutí to budou politici i soudy řešit? 

Skutečná korupce se dneska dělá zcela legálně. Dostanete peníze na barmské ženy nebo dostanete řádný dar na kampaň. Jen amatéři vykrádají Pražský dopravní podnik a dělí se o kořist se STAN a TOP 09. 

Případ kolem Filipa Turka, který původně mířil na jeho starší a údajně nevhodné příspěvky na sociálních sítích, se pozvolna obrací proti samotným médiím. Ukazuje se, že část zveřejněných informací mohla být účelově vybrána a načasována po volbách, aby poškodila nově vznikající politické uskupení. Často se také mluví o selhání novinářské etiky a o tom, že z „kauzy Turka“ se stává spíše „kauza médií“ či kauza Deníku N, která testuje důvěru veřejnosti v objektivní zpravodajství. Co říkáte na situaci, kdy se některá média a jejich vlastníci snaží určit, kdo smí být ve vládě a kdo ne?

To máme zato, že jsme nevyhráli drtivěji. Pravda a láska ještě cítí šanci se zachránit a dávají do toho všechno. Média už si ani nehrají na nějakou objektivitu či nestrannost. Ale to přece už také známe. 

Na druhou stranu, jak vidíte, Motoristé reagují celkem připraveně, Andrej Babiš také, takže moment překvapení Deníku N nevyšel. Mediální útok sice dokázal našimi řadami zakolísat, ale nikdo neustoupil ani nezdrhl. To je dobrá zpráva. 


Jan Zahradil varuje, že v pozadí evropské politiky probíhají snahy manipulovat veřejné mínění a výsledky voleb prostřednictvím cílených kampaní a mediálních tlaků. Podle něj se vytváří prostředí, kde místo svobodné politické soutěže vzniká řízený narativ, jenž má zvýhodnit předem určené kandidáty a potlačit hlasy mimo hlavní proud. Vypadá to, že tento „nešvar“ má daleko hlubší kořeny... podaří se ho někdy vymýtit?

Jedině novým dlouhým pochodem institucemi. Začneme s tím co nevidět. Hned jak prezident přestane zdržovat jmenování nové vlády. Ale to jsme přece také věděli. Čeká nás dlouhá a těžká práce, pro kterou máme o něco horší podmínky, než jsme si přáli. Naši soupeři jsou díky svému ohromnému zázemí ještě pořád silní. Ale dokázali jsme s nimi držet krok i přes všechny Foltýny a kriminalizaci, dokážeme to i teď. 

Kontroverzní sbírka spolku Dárek pro Putina na raketu pojmenovanou po Daně Drábové vyvolala ostré reakce. Ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý upozornil, že podobné výzvy mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podle § 406 trestního zákoníku, kterým je příprava útočné války. Podle Veselého v době, kdy se světoví lídři snaží hledat cestu k míru, působí podobné nápady jako nebezpečné hraní si se sirkami ve stohu. Když se válka stane zábavnou show a zbraně symbolem hrdinství, kolik kroků ještě chybí k tomu, aby se z cynismu stal národní sport?

Tohle není národní sport, tohle je úplně normální mentalita v Hitlerově bunkru. Tam také snili o zázračných zbraních, které zvrátí průběh války a dělali rozhodnutí, za které je pak v Norimberku soudili a věšeli. Čím blíže byl konec, tím absurdnější projevy loajality Vůdci se vyžadovaly.

Bohužel nás tohle všechno dožene. Válka na Ukrajině je prohraná to, co se stane po ní, bude mnohem horší, než to, co se děje teď. 

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM se postoj české veřejnosti k pomoci Ukrajině výrazně mění. Zatímco humanitární a zdravotnickou podporu schvaluje většina obyvatel, u vojenské pomoci roste odpor. Více než 40 % lidí si přeje ukončit dodávky munice, techniky či přímou finanční podporu na obranu. Sociologové mluví o únavě z války a posunu směrem k realistickému pohledu. Je to únava z války, nebo jen střízlivění z iluze, že mír se dá posílat v krabicích s municí?

Hele, zatím je těch pitomců, co chtějí bojovat do posledního Ukrajince (nebo posledního dezoláta), ještě pořád docela dost. A ve volbách dostal demoblok víc hlasů než posledně, takže o průzkumech agentur si v poslední době myslím své. Ale vzhledem k ukrajinským válečným událostem si myslím, že to teď nabere spád a většina dnešních českých hrdinů bude muset osvědčit skutečné hrdinství. Čekají nás každopádně zajímavé časy. 

Ekonom Lukáš Kovanda ostře kritizoval selhání české vlády při jednání o zastropování emisních povolenek pro domácnosti. Brusel podle něj ustoupil tlakům a „vlk se nažral a koza zůstala celá“, přičemž ceny povolenek dál prudce rostou. Kovanda navíc upozornil, že studie objednaná českou vládou slibuje až sedmkrát nižší cenu, než jakou odhaduje německá prognóza, a Fialova vláda podle něj vodí občany „za nos“. Kolik emisí musí ještě spálit politická hloupost, než pochopíme, že „zdanit vzduch“ neznamená zachránit planetu?

Ale takhle to přece není. Jde o to si přiznat selhání celého obrovského a drahého projektu, ve kterém jsou nacpány miliardy peněz. Fiala se k tomuto projektu hlásil a teď nechce připustit, že to byla hovadina. Ale opustit tento projekt, to znamená, že peníze investorů přijdou vniveč. A kdo jsou ti investoři? Dost často třeba penzijní fondy. Pokud připustíme chybu, znamená to řetězovou reakci. Proto se chyba nepřizná a bude se čekat, až ta řetězová reakce nastane sama, protože tohle se jednoho dne prostě sesypat musí. 

Jmenování Petra Macinky do čela ministerstva životního prostředí vyvolalo vlnu protestů v Praze i Brně. Transparenty s nápisy jako „Příroda nepatří motoristům“ či „Nezbyde ani květinka!“ vyjadřovaly obavy, že nová vláda pod vedením hnutí ANO, SPD a Motoristů omezí ekologické politiky a změní dosavadní kurz ochrany životního prostředí. Je odpor ekologických aktivistů a různých neziskovek skutečně o přírodě, nebo spíš o strachu, že skončí dotace?

Zatím je v tom ještě hodně pěněz, takže je v tom i hodně aktivistů. Ale doba se mění a Petr Macinka tomu může přiškrcením fondů hodně přispět. Takže mu držím palce, ať to ustojí a hlavně mu držím palce, aby zeleným Khmérům opravdu dokázal utnout penězovody. Všechno ostatní se pak stane samo. 

Domluvené setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti bylo zrušeno. Trump oznámil, že rozhovory s Putinem byly „dobré, ale nakonec nikam nevedly“, a odmítl summit jmenovat, protože dosud necítí dostatečný pokrok v jednání o Ukrajině. Summit, který měl být symbolem diplomatického obratu, tak opět ustoupil stínu geopolitické nejistoty. Kterým směrem se nyní podle Vás válečný konflikt na Ukrajině ubírá?

Drze řeknu, že Donald Trump dal prostě Vladimíru Putinovi čas, aby si obsadil, co chce, protože Ukrajinci a Evropané mu to dobrovolně nedají. Ceny ropy zatím utěšeně rostou, ruská vojenská mašinérie zrychluje a jestli to takhle půjde dál, bude celá koalice ochotných prosit Trumpa na kolenou, jestli by se laskavě nemohl s Putinem sejít a zastavit to. 

Donald Trump následně uvalil sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil. Tím jsou vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky Maďarsku a Slovensku, a dotknout by se to mohlo i Česka. V další snaze připravit Moskvu o příjmy přijala také Evropská unie svůj 19. balíček sankcí proti Rusku, který zakazuje dovoz ruského zkapalněného zemního plynu a cílí i na čínské rafinerie a středoasijské banky. Jak vážný problém nás může potkat? A co na uvalení sankcí říkáte?

No, už se blížíme ke skutečně zničujícím sankcím. Zničujícím pro Evropu. Jednoho dne to přijít muselo, když jsou všichni blbí... Víte, zatím všechny předchozí sankce měly nějaké výjimky, díky kterým se vlastně nic nestalo, jen se ropy a plyny ideologicky vyčistily, nebo se napsaly jiné faktury. Uvidíme, jak to vymysleli tentokrát. Ale jedním si buďte jisti. Jestli doopravdy přestane proudit ropa Družbou, jsme všichni v Bruseli. 


Premiér Petr Fiala vyzval k podpoře ukrajinských útoků hluboko na ruském území, včetně zásahů do energetické sítě a vojenského průmyslu. Podle něj je to klíč k oslabení Ruska a ukončení války. Výrok pronesl Fiala prostřednictvím videokonference po jednání tzv. koalice ochotných. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij a generální tajemník NATO Mark Rutte. Neměl by český premiér spíše nabádat k dialogu a iniciovat mírová jednání, než s válečným étosem eskalovat napětí?


Hele, v roce 1945 Hitler také věděl, že ten Volksturm šestnáctiletých kloučků a německých paniček ho nezachrání, maximálně o pár dní oddálí jeho konec. Ale nakonec všechny ty kloučky i paničky použil a ještě dodal, že si Německo takového génia, jako je on, vlastně nezaslouží. Teď je to úplně stejné. Koalice ochotných prostě oddaluje svůj konec, použije k tomu všechno a nakonec ještě řeknou, že jsme svině a nezasloužíme si jejich hodnotovou politiku. 

Německá energetika v křeči, slunce a vítr nestačí. Kvůli slabému výkonu větrných a solárních elektráren a uzavírání uhelných zdrojů muselo Německo zvýšit dovoz elektřiny. Domácí výroba již nyní nedokáže pokrýt spotřebu, a analytici varují, že bez rychlého posílení flexibilních zdrojů a akumulací hrozí zemi energetický kolaps. Kolik zelené ideologie se ještě vejde do jedné zásuvky, než Němcům přestane svítit i ta poslední žárovka?

Víte, já marně přemýšlím, kdy naposled udělali Němci něco správně... Myslím, že jsme na hraně. Stačí jedna pořádná vánice, delší mrazivé počasí nebo několik náhodných průserů současně a bude to. Každý den se ke kolapsu přibližujeme a rozhodně se nevzdalujeme. Vlastně si říkám, že jestli se nic nestane tuto zimu, je to víc, než si zasloužíme. 

Automobilky v krizi, Čína utáhla šrouby vývozu kovů. Peking od listopadu zpřísňuje pravidla pro vývoz vzácných kovů, čímž dostává světové automobilky pod obrovský tlak. Výrobci zoufale hledají nové dodavatele surovin, které jsou klíčové pro výrobu baterií a elektroniky, ale obávají se, že bez čínských dodávek může dojít k výpadkům ve výrobě i uzavírání závodů. V jak velkém ohrožení je podle Vás automobilový průmysl a jsme schopni tomuto tlaku z Číny odolat?


A není to už vlastně jedno? Evropská unie je slepec na cestě, který zakopává o kameny. Jestli nespadne teď, najde se jiný kámen na kterém si zláme nohy. To hlavní se totiž nezmenilo. Evropa nehodlá prohlédnout. Přitom to je to jediné, co by ji zachránilo. Začít koukat na cestu a vyhýbat se překážkám. Dokud se toto nestane, je úplně jedno, jestli nás dorazí čínské embargo, blackout, nebo nějaké sankce vyhlášené Donaldem Trumpem. 

Prosím, všimněte si, že vůbec nemluvím o nějakém ruském útoku. S Uršulou Leyenovou a Petrem Fialou už žádné nepřátele nepotřebujeme. 

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)

DONALDOVY SANKCE, 19. BALÍČK EU A „RACHEJTLE DRÁBOVÁ“ SMĚR MOSKVA. Česká republika se podle nejnovějších údajů ministerstva financí propadla do rekordního zadlužení. Státní dluh překročil hranici 3,5 bilionu korun, což je nejvyšší hodnota v historii země. Ekonomové tvrdí, že jde o přímý důsledek dlouhodobého rozpočtového chaosu a neschopnosti vlády udržet výdaje pod kontrolou. Rostoucí úroky i úpadek důvěry investorů mohou být pro příští kabinet dědictvím s těžko napravitelnými následky.   

Když stát utápí miliardy a nazývá to investicí do budoucnosti, není ten jejich „pokrok“ jen jiným slovem pro dluhovou past?


Viděl jste jediný západní stát, který by své dluhy snižoval a konsolidoval? Ono to tak trochu nejde. Když se všichni ostatní zadlužují a dotují svou ekonomiku, buď uděláte to samé a nebo zkrachujete ještě dřív než na tu dluhovou past dojde. Pořád se pohrdavě mluví o slabé ekonomice za socíku, ale ptám se, jak by vypadala naše životní úroveň bez těch tří a půl bilionu dluhů?  Jak by vypadaly naše silnice i paneláky? Tehdy životní úroveň rostla pomaleji, ale bez dluhů... Jestli on to nebyl henten UDRŽITELNÝ ROZVOJ, což? 

Jo a víte, jak končí dluhová past? Měnovou reformou! Jednu jsme teď nedávno měli. Třicetiprocentní inflaci. To je nejlepší měnová reforma vůbec. Dopadá takřka výhradně na chudé. 

Krátce po volbách se objevila zpráva, že firma zapojená do takzvané muniční iniciativy pro Ukrajinu zaslala ODS dar ve výši 2,5 milionu korun. I když strana tvrdí, že jde o běžný transparentní příspěvek, vyvolalo to otázky ohledně možného střetu zájmů a propojení byznysu s politikou. Aféra přichází v době, kdy se debatuje o dalším financování zbrojních zakázek a o tom, zda podobné vazby nevrhají stín na důvěryhodnost celé iniciativy. Co říkáte tomu, že mezi granáty a granty vede stejná cesta na stranická konta Fialovy vlády?


Neříkejte, že Vás to překvapuje. Samozřejmě, že tu máme propojení byznysu s politikou. Takový kšeft už tady totiž dlouho nebyl. Kam se hrabou vakcíny od Fajzru. Víte, kolik kostlivců ve skříni se ještě objeví? A víte, s jakou nechutí to budou politici i soudy řešit? 

Skutečná korupce se dneska dělá zcela legálně. Dostanete peníze na barmské ženy nebo dostanete řádný dar na kampaň. Jen amatéři vykrádají Pražský dopravní podnik a dělí se o kořist se STAN a TOP 09. 

Případ kolem Filipa Turka, který původně mířil na jeho starší a údajně nevhodné příspěvky na sociálních sítích, se pozvolna obrací proti samotným médiím. Ukazuje se, že část zveřejněných informací mohla být účelově vybrána a načasována po volbách, aby poškodila nově vznikající politické uskupení. Často se také mluví o selhání novinářské etiky a o tom, že z „kauzy Turka“ se stává spíše „kauza médií“ či kauza Deníku N, která testuje důvěru veřejnosti v objektivní zpravodajství. Co říkáte na situaci, kdy se některá média a jejich vlastníci snaží určit, kdo smí být ve vládě a kdo ne?

To máme zato, že jsme nevyhráli drtivěji. Pravda a láska ještě cítí šanci se zachránit a dávají do toho všechno. Média už si ani nehrají na nějakou objektivitu či nestrannost. Ale to přece už také známe. 

Na druhou stranu, jak vidíte, Motoristé reagují celkem připraveně, Andrej Babiš také, takže moment překvapení Deníku N nevyšel. Mediální útok sice dokázal našimi řadami zakolísat, ale nikdo neustoupil ani nezdrhl. To je dobrá zpráva. 


Jan Zahradil varuje, že v pozadí evropské politiky probíhají snahy manipulovat veřejné mínění a výsledky voleb prostřednictvím cílených kampaní a mediálních tlaků. Podle něj se vytváří prostředí, kde místo svobodné politické soutěže vzniká řízený narativ, jenž má zvýhodnit předem určené kandidáty a potlačit hlasy mimo hlavní proud. Vypadá to, že tento „nešvar“ má daleko hlubší kořeny... podaří se ho někdy vymýtit?

Jedině novým dlouhým pochodem institucemi. Začneme s tím co nevidět. Hned jak prezident přestane zdržovat jmenování nové vlády. Ale to jsme přece také věděli. Čeká nás dlouhá a těžká práce, pro kterou máme o něco horší podmínky, než jsme si přáli. Naši soupeři jsou díky svému ohromnému zázemí ještě pořád silní. Ale dokázali jsme s nimi držet krok i přes všechny Foltýny a kriminalizaci, dokážeme to i teď. 

Kontroverzní sbírka spolku Dárek pro Putina na raketu pojmenovanou po Daně Drábové vyvolala ostré reakce. Ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý upozornil, že podobné výzvy mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podle § 406 trestního zákoníku, kterým je příprava útočné války. Podle Veselého v době, kdy se světoví lídři snaží hledat cestu k míru, působí podobné nápady jako nebezpečné hraní si se sirkami ve stohu. Když se válka stane zábavnou show a zbraně symbolem hrdinství, kolik kroků ještě chybí k tomu, aby se z cynismu stal národní sport?

Tohle není národní sport, tohle je úplně normální mentalita v Hitlerově bunkru. Tam také snili o zázračných zbraních, které zvrátí průběh války a dělali rozhodnutí, za které je pak v Norimberku soudili a věšeli. Čím blíže byl konec, tím absurdnější projevy loajality Vůdci se vyžadovaly.

Bohužel nás tohle všechno dožene. Válka na Ukrajině je prohraná to, co se stane po ní, bude mnohem horší, než to, co se děje teď. 

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM se postoj české veřejnosti k pomoci Ukrajině výrazně mění. Zatímco humanitární a zdravotnickou podporu schvaluje většina obyvatel, u vojenské pomoci roste odpor. Více než 40 % lidí si přeje ukončit dodávky munice, techniky či přímou finanční podporu na obranu. Sociologové mluví o únavě z války a posunu směrem k realistickému pohledu. Je to únava z války, nebo jen střízlivění z iluze, že mír se dá posílat v krabicích s municí?

Hele, zatím je těch pitomců, co chtějí bojovat do posledního Ukrajince (nebo posledního dezoláta), ještě pořád docela dost. A ve volbách dostal demoblok víc hlasů než posledně, takže o průzkumech agentur si v poslední době myslím své. Ale vzhledem k ukrajinským válečným událostem si myslím, že to teď nabere spád a většina dnešních českých hrdinů bude muset osvědčit skutečné hrdinství. Čekají nás každopádně zajímavé časy. 

Ekonom Lukáš Kovanda ostře kritizoval selhání české vlády při jednání o zastropování emisních povolenek pro domácnosti. Brusel podle něj ustoupil tlakům a „vlk se nažral a koza zůstala celá“, přičemž ceny povolenek dál prudce rostou. Kovanda navíc upozornil, že studie objednaná českou vládou slibuje až sedmkrát nižší cenu, než jakou odhaduje německá prognóza, a Fialova vláda podle něj vodí občany „za nos“. Kolik emisí musí ještě spálit politická hloupost, než pochopíme, že „zdanit vzduch“ neznamená zachránit planetu?

Ale takhle to přece není. Jde o to si přiznat selhání celého obrovského a drahého projektu, ve kterém jsou nacpány miliardy peněz. Fiala se k tomuto projektu hlásil a teď nechce připustit, že to byla hovadina. Ale opustit tento projekt, to znamená, že peníze investorů přijdou vniveč. A kdo jsou ti investoři? Dost často třeba penzijní fondy. Pokud připustíme chybu, znamená to řetězovou reakci. Proto se chyba nepřizná a bude se čekat, až ta řetězová reakce nastane sama, protože tohle se jednoho dne prostě sesypat musí. 

Jmenování Petra Macinky do čela ministerstva životního prostředí vyvolalo vlnu protestů v Praze i Brně. Transparenty s nápisy jako „Příroda nepatří motoristům“ či „Nezbyde ani květinka!“ vyjadřovaly obavy, že nová vláda pod vedením hnutí ANO, SPD a Motoristů omezí ekologické politiky a změní dosavadní kurz ochrany životního prostředí. Je odpor ekologických aktivistů a různých neziskovek skutečně o přírodě, nebo spíš o strachu, že skončí dotace?

Zatím je v tom ještě hodně pěněz, takže je v tom i hodně aktivistů. Ale doba se mění a Petr Macinka tomu může přiškrcením fondů hodně přispět. Takže mu držím palce, ať to ustojí a hlavně mu držím palce, aby zeleným Khmérům opravdu dokázal utnout penězovody. Všechno ostatní se pak stane samo. 

Domluvené setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti bylo zrušeno. Trump oznámil, že rozhovory s Putinem byly „dobré, ale nakonec nikam nevedly“, a odmítl summit jmenovat, protože dosud necítí dostatečný pokrok v jednání o Ukrajině. Summit, který měl být symbolem diplomatického obratu, tak opět ustoupil stínu geopolitické nejistoty. Kterým směrem se nyní podle Vás válečný konflikt na Ukrajině ubírá?

Drze řeknu, že Donald Trump dal prostě Vladimíru Putinovi čas, aby si obsadil, co chce, protože Ukrajinci a Evropané mu to dobrovolně nedají. Ceny ropy zatím utěšeně rostou, ruská vojenská mašinérie zrychluje a jestli to takhle půjde dál, bude celá koalice ochotných prosit Trumpa na kolenou, jestli by se laskavě nemohl s Putinem sejít a zastavit to. 

Donald Trump následně uvalil sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil. Tím jsou vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky Maďarsku a Slovensku, a dotknout by se to mohlo i Česka. V další snaze připravit Moskvu o příjmy přijala také Evropská unie svůj 19. balíček sankcí proti Rusku, který zakazuje dovoz ruského zkapalněného zemního plynu a cílí i na čínské rafinerie a středoasijské banky. Jak vážný problém nás může potkat? A co na uvalení sankcí říkáte?

No, už se blížíme ke skutečně zničujícím sankcím. Zničujícím pro Evropu. Jednoho dne to přijít muselo, když jsou všichni blbí... Víte, zatím všechny předchozí sankce měly nějaké výjimky, díky kterým se vlastně nic nestalo, jen se ropy a plyny ideologicky vyčistily, nebo se napsaly jiné faktury. Uvidíme, jak to vymysleli tentokrát. Ale jedním si buďte jisti. Jestli doopravdy přestane proudit ropa Družbou, jsme všichni v Bruseli. 


Premiér Petr Fiala vyzval k podpoře ukrajinských útoků hluboko na ruském území, včetně zásahů do energetické sítě a vojenského průmyslu. Podle něj je to klíč k oslabení Ruska a ukončení války. Výrok pronesl Fiala prostřednictvím videokonference po jednání tzv. koalice ochotných. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij a generální tajemník NATO Mark Rutte. Neměl by český premiér spíše nabádat k dialogu a iniciovat mírová jednání, než s válečným étosem eskalovat napětí?


Hele, v roce 1945 Hitler také věděl, že ten Volksturm šestnáctiletých kloučků a německých paniček ho nezachrání, maximálně o pár dní oddálí jeho konec. Ale nakonec všechny ty kloučky i paničky použil a ještě dodal, že si Německo takového génia, jako je on, vlastně nezaslouží. Teď je to úplně stejné. Koalice ochotných prostě oddaluje svůj konec, použije k tomu všechno a nakonec ještě řeknou, že jsme svině a nezasloužíme si jejich hodnotovou politiku. 

Německá energetika v křeči, slunce a vítr nestačí. Kvůli slabému výkonu větrných a solárních elektráren a uzavírání uhelných zdrojů muselo Německo zvýšit dovoz elektřiny. Domácí výroba již nyní nedokáže pokrýt spotřebu, a analytici varují, že bez rychlého posílení flexibilních zdrojů a akumulací hrozí zemi energetický kolaps. Kolik zelené ideologie se ještě vejde do jedné zásuvky, než Němcům přestane svítit i ta poslední žárovka?

Víte, já marně přemýšlím, kdy naposled udělali Němci něco správně... Myslím, že jsme na hraně. Stačí jedna pořádná vánice, delší mrazivé počasí nebo několik náhodných průserů současně a bude to. Každý den se ke kolapsu přibližujeme a rozhodně se nevzdalujeme. Vlastně si říkám, že jestli se nic nestane tuto zimu, je to víc, než si zasloužíme. 

Automobilky v krizi, Čína utáhla šrouby vývozu kovů. Peking od listopadu zpřísňuje pravidla pro vývoz vzácných kovů, čímž dostává světové automobilky pod obrovský tlak. Výrobci zoufale hledají nové dodavatele surovin, které jsou klíčové pro výrobu baterií a elektroniky, ale obávají se, že bez čínských dodávek může dojít k výpadkům ve výrobě i uzavírání závodů. V jak velkém ohrožení je podle Vás automobilový průmysl a jsme schopni tomuto tlaku z Číny odolat?


A není to už vlastně jedno? Evropská unie je slepec na cestě, který zakopává o kameny. Jestli nespadne teď, najde se jiný kámen na kterém si zláme nohy. To hlavní se totiž nezmenilo. Evropa nehodlá prohlédnout. Přitom to je to jediné, co by ji zachránilo. Začít koukat na cestu a vyhýbat se překážkám. Dokud se toto nestane, je úplně jedno, jestli nás dorazí čínské embargo, blackout, nebo nějaké sankce vyhlášené Donaldem Trumpem. 

Prosím, všimněte si, že vůbec nemluvím o nějakém ruském útoku. S Uršulou Leyenovou a Petrem Fialou už žádné nepřátele nepotřebujeme. 

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)


Anketa

Máte pocit, že žijete v chudobě nebo se k ní blížíte?