Za rozpoutání největšího válečného konfliktu v Evropě od druhé světové války podle ruských vyjednavačů může bývalý americký prezident Joe Biden. Moskva při mírových rozhovorech v Abú Zabí přišla s vysvětlením, podle kterého Vladimir Putin v únoru 2022 zahájil invazi na Ukrajinu proto, že tehdejší šéf Bílého domu nereagoval na ruské bezpečnostní požadavky. Výrok, o němž informoval americký server Axios s odvoláním na dva zdroje obeznámené s jednáním, zazněl ve chvíli, kdy se Washington pokouší rozhýbat mírový proces a otevřít debatu o novém uspořádání evropské bezpečnosti. Nejde přitom jen o hledání viníka čtyřleté války. Rusko znovu předkládá požadavky, jejichž přijetí by mohlo zásadně ovlivnit také postavení střední Evropy.
Ruská delegace vedená Putinovým poradcem Vladimirem Medinským podle Axiosu tvrdila, že rozhodujícím okamžikem byl prosinec 2021, kdy Moskva předložila Spojeným státům a Severoatlantické alianci návrhy bezpečnostních záruk. Požadovala mimo jiné zastavení dalšího rozšiřování NATO a omezení vojenské přítomnosti spojenců ve východní Evropě. Podle ruského výkladu se Biden těmito požadavky nezabýval způsobem, který Kreml očekával, a následovala válka. Problém této argumentace spočívá v doložitelných událostech. Washington i NATO totiž 26. ledna 2022 předaly Rusku písemné odpovědi a nabídly jednání o kontrole zbrojení, transparentnosti a snižování bezpečnostních rizik. Odmítly však přistoupit na požadavky, které by omezovaly právo jednotlivých států rozhodovat o vlastním bezpečnostním směřování.
Staré požadavky v novém balení
Tvrzení o Bidenově mlčení tak naráží na zásadní rozpor. Americká diplomacie tehdy odpověděla, pouze nepřijala ruské podmínky. Tehdejší ministr zahraničí Antony Blinken veřejně potvrdil doručení písemného stanoviska do Moskvy a označil je za nabídku diplomatického řešení. Kreml nicméně trval na tom, že bezpečnostní uspořádání vzniklé po skončení studené války neodpovídá jeho představám. Součástí ruských požadavků bylo také omezení alianční vojenské přítomnosti v zemích, které do NATO vstoupily po roce 1997. To by se bezprostředně dotýkalo České republiky, Polska i dalších států regionu. Odpovědnost za rozhodnutí zahájit vojenskou invazi přitom nese ruské vedení, které 24. února 2022 vydalo rozkaz k útoku na sousední stát.
Právě k předválečným požadavkům se nyní Moskva vrací. Z rozhovorů v Abú Zabí vyplynulo, že americká administrativa zvažuje širší jednání o bezpečnostních vztazích mezi Ruskem a Evropou, které by doprovázelo případnou mírovou dohodu s Ukrajinou. Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner však podle zveřejněných informací požadují, aby Moskva vedle vlastních nároků předložila také konkrétní závazky ke snížení napětí. Rusko by tedy nemělo pouze požadovat bezpečnostní záruky pro sebe, ale vysvětlit, jak hodlá ostatní evropské země přesvědčit, že jim v budoucnu nebude hrozit další útok.
Medinskij přitom po jednání použil výmluvné přirovnání. „Na Ukrajině zkrátka praskl vřed. Léčit je třeba celý organismus, náplast tu stačit nebude,“ prohlásil šéf ruské delegace podle Novinek. Jeho slova vystihují širší ambici Moskvy, která nechce řešit pouze ukončení bojů, ale také pravidla evropské bezpečnosti. Ruská diplomacie zároveň kritizuje evropské vlády za jejich podporu Kyjevu. Medinskij dokonce zpochybnil smysl jednání s představiteli některých evropských zemí, které obvinil z podílu na pokračování války. Rusko tak na jedné straně žádá dohodu o bezpečnosti Evropy, na druhé straně se dlouho bránilo tomu, aby evropské státy byly přímými účastníky rozhovorů.
Trumpovi vyslanci jednali s Putinem i Zelenským
Dva dny rozhovorů v Abú Zabí, které proběhly 10. a 11. listopadu, přinesly alespoň dílčí výsledek. Ruská a ukrajinská delegace se dohodly na přípravě rozsáhlé výměny válečných zajatců. V otázkách území, příměří a budoucích bezpečnostních záruk však zásadní průlom nenastal. Kushner po jednání přiznal, že nejobtížnější zůstává územní spor, zatímco ukrajinští představitelé upozorňovali na tvrdé instrukce, s nimiž ruští vyjednavači přijeli. Kyjev odmítá přistoupit na požadavek, aby se vzdal dalších částí svého území, a trvá na zárukách, které by zabránily opakování ruské agrese.
Diplomatická jednání pokračovala ve čtvrtek 12. listopadu přímo v Moskvě, kde Witkoff a Kushner hovořili s Putinem. Následně odcestovali do Dublinu za ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským. Američané po těchto schůzkách oznámili, že dalšího kola rozhovorů by se měli účastnit také evropští zástupci. Kushner označil jednání s Putinem za podrobné a produktivní a uvedl, že ruský prezident je ochoten evropskou účast vyzkoušet. Zelenskij následně potvrdil, že Evropa má být u dalších rozhovorů zastoupena. Konkrétní podoba její účasti ale dosud není definitivně vyjasněna a veřejná vyjádření Moskvy nadále ukazují, jak rozdílně jednotlivé strany chápou podmínky budoucí dohody.
Evropští představitelé zároveň upozorňují, že o bezpečnostních pravidlech kontinentu nelze rozhodovat bez států, kterých se budou přímo týkat. Předseda Evropské rady António Costa připomněl, že Evropa již měla bezpečnostní uspořádání, které narušila ruská invaze. Polský premiér Donald Tusk odmítl možnost, aby nová pravidla vznikala bez účasti Polska a dalších evropských zemí. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová zase zdůraznila, že přednost musí mít zastavení bojů a mírová dohoda, teprve poté lze jednat o širších bezpečnostních změnách. Mezi evropskými spojenci tak nepanuje spor pouze o podobu případného míru, ale také o pořadí kroků, které k němu mají vést.
Zatímco Washington hovoří o pokroku a připravuje další kolo jednání, Vladimir Putin dál trvá na ruských územních nárocích a odmítá některé západní návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Oznámená výměna zajatců představuje konkrétní humanitární výsledek, nikoli důkaz, že se podařilo překonat základní rozpory. A právě v tom spočívá význam nynějšího ruského obvinění vůči Bidenovi. Moskva se vrací k argumentům z doby před invazí a snaží se je dostat do středu současných jednání. Rozhodovat se přitom nebude jen o tom, kde jednou utichnou zbraně na Ukrajině, ale také o tom, zda budoucí dohoda poskytne bezpečnost napadenému státu a jeho evropským sousedům.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: thesun)
Zdroj: https://www.axios.com/2026/11/11/russia-ukraine-europe-war-security-agreement
