Pandemie covidu nebyla jen zdravotní krizí, ale také bezprecedentním testem mediální odpovědnosti. Veřejný prostor zaplavily emotivní kampaně, zjednodušená hesla a morální apel, který často nahrazoval odbornou diskusi. To, co bylo prezentováno jako jednoznačná vědecká shoda, se dnes s odstupem času ukazuje spíše jako marketingová zkratka, v níž se rizika relativizovala a pochybnosti označovaly za společensky nebezpečné.

Zvláštní roli v tomto procesu sehrály reklamní a mediální kampaně, které pracovaly s obrazem kolektivní odpovědnosti a absolutního dobra. Očkování bylo líčeno jako morální povinnost bez prostoru pro otázky, zatímco jednotlivé negativní zkušenosti byly systematicky odsouvány na okraj jako statisticky nevýznamné. Právě tento rozpor mezi oficiálním vyprávěním a individuálními dopady dnes vyvolává oprávněné pochybnosti.

Těmto rozporům a posunu v rétorice se věnuje novinářka Angelika Bazalová, která se k tématu vrací s odstupem pěti let. Nabízí kritický pohled na to, jak se z krizové komunikace stala propaganda a proč se dnes některé dříve nepřijatelné otázky vracejí do veřejné debaty.

„Pamatujete jak říkali, že i kdyby zachránili jednu jedinou babičku, mělo by to očkování proti covidu smysl? Chtěli chránit KAŽDOU babičku a očkovali kvůli tomu vlastní děcka, aby ukázali, jací jsou dobří lidé.

Dneska - po očkování umírají nikoliv babičky, ale mladí lidé. A víte, jak tomu říká Martin Jaros? ANEKDOTA - statisticky bezvýznamná evidence. Už nezachraňuje KAŽDOU babičku, už netvrdí, že je třeba chránit každý život. Náhle je z něho pragmatik, který mručí cosi o "relevantní statistice". Vážné postižení či dokonce smrt nějakého toho biatlonisty, fotbalisty, novináře, mámy, zkrátka mladého člověka, je prostě anekdota.

Ne, není to anekdota. Tak například myokarditida: Oficiálně se myokarditida po vakcíně týká jednoho z 36 000 očkovaných. To už jsme se dostali hodně daleko. Pamatujete tak tvrdili, že vakcíny jsou stoprocentně bezpečné? Pak říkali, že problém může mít tak jeden, dva lidi z milionu. No a dneska už je to jeden z 36 000 a to mluvíme jen o myokarditidě. I tak jsou ta čísla pořád podceněná. některé studie udávají, že myokarditida po vakcíně postihne jednoho z 10 000 a věřte, že pořád nejsme na konci. Jednou se dozvíme, jak je to doopravdy.

To fakt nejsou anekdoty. Mechanismy, jak vakcíny poškozují srdce mladých lidí už jsou popsané. Nakonec - už to - po pěti letech - potvrzuje i Česká televize:

"Vědci zjistili, že existuje dvoustupňový proces, během kterého vakcíny aktivují nejprve jeden typ imunitních buněk, jež potom aktivují další typ imunitních buněk – a to vyvolává zánětlivé poškození... jde o dvě bílkoviny, CXCL10 a IFN-gamma. Domníváme se, že právě ony jsou hlavními původci,... CXCL10 a IFN-gamma patří do skupiny bílkovin zvaných cytokiny. Jedná se o signální látky, které imunitní buňky vylučují, aby mezi sebou chemicky komunikovaly. Celý proces je dost složitý, ale zjednodušeně se dá říci, že zvýšenou aktivitou těchto proteinů imunitní buňky snažící se odhalit a potlačit infekci způsobují vedlejší škody na zdravé tkáni – včetně srdečního svalu.

Je rozumné se domnívat, že zánětlivá reakce vyvolaná mRNA vakcínou se může rozšířit i na jiné orgány," podotkl Wu...

Tolik Česká televize (omáčkou o tom, že bez vakcíny by na tom lidé byli hůř, že covid sám způsobuje myokarditidu mnohem více lidem (u mladých to rozhodně není pravda), a že takový zánět srdečního svalu rychle odezní, kterou tam přidávají jako povinnou modlitbičku, vás nebudu urážet).

Nevím, jestli biatlonista Bakken zemřel na následky myokarditidy, kterou po třetí dávce vakcíny prokazatelně trpěl. Snad se to dozvíme. Víte, oni se vám snaží tvrdit, že myokarditida je něco jako chřipečka. takový zánět srdečního svalu prostě vyležíte s horkým čajem. Ne, není to pravda. Myokarditida je strašně vážné postižení srdeční tkáně, které vede k jejímu zjizvení. V místě jizvy se sval neroztahuje ani nesmršťuje správně → srdce pumpuje méně efektivně. Zdravé části svalu se musí víc namáhat, aby to kompenzovaly → vzniká přetížení.

Jizva může být zdrojem arytmií (poruchy rytmu), protože narušuje normální šíření elektrického vzruchu. Pokud je jizev víc nebo na kritickém místě (např. v levé komoře), může vzniknout srdeční selhání nebo dilatační kardiomyopatie.

Velmi záleží na tom, kde přesně ta jizva je. Můžete s ní žít třeba i deset nebo dvacet let a ani o ní nevědět, ale pak třeba přiberete, nebo zažijte velký stres, nebo poběžíte na autobus, své udělá i stárnutí... a srdce to nezvládne...

"Vynikajicí německý patolog Arne Burkhardt popsal, že k likvidaci buněk po bezhlavé vakcinaci může docházet i ve stěnách cév, z nichž se může odloučit cévní výstelka. Může dojít k rozštěpení cév v těle, k takzvané disekci. Nebo může vzniknout aneurysma, vyboulení tepen. Může vzniknout trombus a následná koagulopatie, infarkt, arytmie, srdeční selhání. Možných scénářů je hodně..."

Psali jsme: Pavel neohrožuje ústavu, ale především sám sebe, říká Vidlák

Chci říct, že následky poškození srdečního svalu u mladých lidí po zachraňování babiček budeme u lidí vidět ještě spousty let.

Kdyby aspoň nějaké babičky zachránili, ale bylo to zbytečné. Nezachránili.

A to už se ani nebavíme o těch mladých ženách, které umřely na embolie po vakcíně Astra Zeneca. Astra Zeneca byla nakonec stažena z trhu a firma čelí v Británii tisícům žalob.

Ne, nejsme na konci. Ani zdaleka. Jsme teprve na začátku...

"Je rozumné se domnívat, že zánětlivá reakce vyvolaná mRNA vakcínou se může rozšířit i na jiné orgány... Zaznamenali jsme určité důkazy o zánětlivé reakci rovněž v plicích, játrech a ledvinách," cituje ČT ředitele Stanfordského kardiovaskulárního institutu...

Zánětlivá reakce opravdu není myšlena jako podebraný palec. Masivní chronické záněty, které vakcína v ruzných tkáních vyvolává (a které nám dneska jen tak jakoby nic přiznává i ČT), bývají na začátku mnoha onemocnění, včetně rakovinného bujení.

Nejde jen o to, že tyhle vakcíny způsobily smrt mnoha lidí. Další trpí po očkování vážnými následky. Zachraňování babiček je vyřadilo z pracovního procesu, mají problém se uživit, odškodné jim nikdo nedá, ti lidi jsou úplně v koncích, ale dobroseři, kteří chtěli zachraňovat každou babičku, tomu dneska říkají ANEKDOTA,“ napsala na sociální síti facebook novinářka Angelika Bazalová.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: facebook)