Dalším důvodem v té „přející závisti“ je událost z minulého týdne. Ministr zahraničí SR Juraj Blanár si pozval zástupce hlavních alternativních a nemainstreamových médií, která v zemi působí. Byli tam zástupci serveru Hlavné správy, zástupci InfoVojny, Matice slovenské, Slobodného vysielače z Banské Bystrice a další, celkem asi 20 lidí. Pan ministr Blanár na schůzce, která vznikla z jeho iniciativy, začal konstatováním, že demokracie se vyznačuje především svobodou slova, která se za vlády Igora Matoviče a Eduarda Hegera flagrantně porušovala, přičemž nepohodlná alternativní média byla proskribována, kriminalizována, zakazována.

To slovo „nezávislá“ tu nestojí náhodou. Předvolební působení alternativních médií nebylo nikterak podněcováno, natož placeno stranami, které poté vytvořily koalici a prosadily nového presidenta. Ona média „jen“ přinášela všestranné a nestranné informace, aby si občan mohl vytvořit svůj vlastní názor a nebyl manipulován režimními médii minulé vlády. Nezávislá média často riskovala značné obtíže. Známý je případ banskobystrického Slobodného vysielača, který byl dlouhou dobu doslova šikanován Radou pro mediálne služby (dříve Rada pre vysielanie a retransmísiu, obdoba naší RRTV). Tato Rada se snažila banskobystrickým dokázat, že na svém rádiu otáčejí nějaké nekalé finanční prostředky. Jenomže ouha! Slobodný vysielač nemá ani Euro příjmu z reklamy, žije jen z darů posluchačů. Rada musela sklapnout patky, ale těch právních tahanic kolem toho bylo, jak se na Slovensku říká, neúrekom (tedy nespočetně). Zdá se, že Blanárova iniciativa povede k nápravě těchto věcí a podpoře svobodného mediálního prostoru.