Ještě před pár dny zaplavila český mediální prostor vlna nadšených článků o nové ukrajinské střele „Plameňák“, která měla změnit průběh války a zasadit Rusku zdrcující úder. Tisk psal o zázračné zbrani s obrovským dosahem, schopné ničit rafinerie, vojenské základny či dokonce Moskvu samotnou. Nechyběl ani příběh o „ženském elementu“ ve vývoji a barvité popisy, jak střela svými parametry předčí americké Tomahawky.

Jenže euforie trvala sotva týden. Oslavné texty zmizely, místo nich se objevila skepse a nepříjemné otázky. Zůstaly pochybnosti o reálné existenci projektu, o podezřele rychlém vývoji i o vazbách výrobce na ukrajinskou politickou špičku. Vojenský analytik Jaroslav Štefec ve svém komentáři ukazuje, jak se z mediální senzace stal symbol propagandistické hry a zároveň varování před nekritickým přejímáním jednostranných informací.


Zázračnou zbraň, jejíž vlastnosti podle tabloidu Security magazín v mnohém předstihují i legendární americkou střelu Tomahawk, měla za pouhých devět měsíců vyvinout do stádia operačního nasazení ukrajinská společnost Fire Point pod vedením geniální ředitelky Iryny Těrechovové. A to takzvaně „z gruntu“, od prvotního nápadu a náčrtků doslova „na ubrousek“, až po údajné starty prvních operačně použitelných střel na cíle na ruském území. Podle již zmíněných médií má „ženskou ruku“ potvrzovat i údajně růžová (ve skutečnosti červená) barva hlavice na jednom ze záběrů na odpaly těchto střel z neidentifikovaných míst „kdesi v Evropě“. Inspirací ji snad měl být zmenšený model střely FP-5, vystavovaný na veletrhu IDEX-2025 v SAE začátkem února 2025 společností Milanion Group jako výsledek spolupráce SAE a GB, ačkoliv samotná společnost střelu na svých www stránkách vůbec neprezentuje.

Pravdivost tvrzení v médiích měly dokládat záběry z jakési podivné a na rozměry v ní uložených střel příliš malé montážní haly "kdesi na Ukrajině", která rozhodně neumožňovala smysluplnou manipulaci s touto údajně až šestitunovou střelou, dlouhou 12 metrů a s křídly o rozpětí 6 metrů. Polovzdělaní pisálci s nulovými znalostmi peripetií vývoje a výroby podobných systémů, vytváření logistických řetězců, systémů vyhledávání cílů a začlenění do bojových struktur příslušné armády se mohli přetrhnout v popisování škod, které nasazení této střely přinese Rusku a jak změní průběh války. Psali přesně ve stylu dobových článků v tisku nacistického Německa, nadšeně popisujících na konci čtyřiačtyřicátého roku, kdy Hitlerova tisíciletá říše už měla na kahánku, jak nové „Wunderwaffe“ V-1 (které Plameňák jako by "z oka" vypadl) a V-2 přinesou zázračný zlom ve válce a Německu definitivní vítězství.

Týden se s týdnem sešel a všechno je jinak. Oslavné články zmizely a nadšení vystřídalo mlčení, v lepším případě opatrná kritika. Zářným příkladem jsou dva texty jisté Jitky Zdražilové, zveřejněné na i-tabloidu Novinky. V prvním, z třiadvacátého srpna, popisuje nadšeně vlastnosti střely a vyzdvihuje ženský element v jejím vývoji, zatímco v druhém, sesmoleném viditelně na něčí zakázku o sedm dnů později, už píše zcela jinak. Jí uváděné informace navíc vedou čtenáře k jedinému závěru: "zázračný" Plameňák je vlastně pouhá fikce, vygenerovaná s cílem vytvořit zdánlivě legální rámec obřího rozkrádání peněz ze zahraničními donátory bohatě dotovaného vojenského rozpočtu MO Ukrajiny a jejich směrování "do správných rukou" lidí, blízkých ukrajinskému vůdci Vladimíru Zelenskému. 


Jak je vidět, nekritické přejímání informací z ukrajinských médií může být velmi ošidné. Vývoj kauzy "wunderwaffe Plameňák" navíc naznačuje, že se česká mainstreamová média, až za hrob věrná odcházející politické věrchušce, vlastní tupostí a podlézavou servilitou k převládajícímu narativu mimoděk stala komparsem v rozsáhlé zpravodajské hře "velkých kluků". Jejím cílem není nic menšího, než diskreditace a definitivní odstranění již téměř všem hlavním aktérům nepohodlného Vladimíra Zelenského a jeho nahrazení černým koněm Britů, bývalým velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným.

Čeští tzv. "novináři" by si měli vzít z této kauzy k srdci jedno základní poučení. Přestaňte lhát a nekriticky uveřejňovat jednostranné, jinými zdroji nepotvrzené informace o bezbřehých ukrajinských úspěších na straně jedné a věčně opilých ruských vojácích, bojujících už jen polními lopatkami a vykrádajících pračky a mikrovlnné trouby s cílem získat mikročipy pro své rakety a střely s plochou dráhou letu, na straně druhé. Skončete konečně s hyenisticky radostným vytím nad mrtvými ruskými vojáky. Uvědomte si, že jsou to také lidé, a že stejní lidé umírají i na druhé straně fronty. Ověřujte si data i z jiných zdrojů, včetně amerických, indických, arabských a pákistánských, když jsou pro vás ty ruské nepřijatelné. Možná se pak jak vám, tak nám bude lépe dýchat a rizika, kterým budeme brzy nuceni společně čelit, se nám budou jevit v úplně jiných barvách, než jak jste je až dosud ´lakovali´,“ napsal na ve svém komentáři na síti facebook vojenský analytik Jaroslav Štefec.