Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Abych pravdu řekl, tak celou událost a okolnosti vyvraždění rodu Slavníkovců znám spíše z děl dramatických a z historické beletrie. A samozřejmě pak z těch velkých souborných dějin počínaje Františkem Palackým, Václavem Vladivojem Tomkem až po práce Třeštíkovi, Zdeňka Fialy nebo Michala Lutovského. S jejich pracemi jsem se potýkal zejména při univerzitních studiích českých dějin. A samozřejmě, i na přednáškách Františka Kutnara a archeologa Jiřího Slámy, který mne navíc poctil vyhozením od zkoušky z Evropského pravěku.
Prvnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Jsme už zase v době předpřevratové?
Ale to, že tato událost se i dnes připomíná, třeba jen Luďkem Sobotou při přijímání takzvané strašné ceny, který tvrdí, že za její udělení děkuje také Slavníkovcům, kteří ustoupili Přemyslovcům v boji moc na území českého knížectví je pozoruhodné. Překvapilo mne, že publikum ve dvacátých letech 21.stol., reagovalo bouřlivě na jeho poznámku o vyvraždění rodu Slavníkovců, sice smíchem, ale přece jen spontánně. Na událost, kterou si mohli pamatovat snad jen z obecné nebo střední školy. Nebo se s tím někde náhodou setkali, i když nejsou čtenáři prací o dějinách raného středověku,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Boj o moc ve střední Evropě…
„Svědčí to ale mimo jiné i o tom, že vzpomínka na vzájemná nepřátelství rodů Přemyslovců, Slavníkovců a Vršovců je nějakým způsobem stále živá. Ačkoliv se jistě něco změnilo v poznání a popisu Františka Palackého, který považoval rok 995/6 a 27. září za vznik české státnosti, nejsem schopen porovnat s nějakou jinou literaturou pro nedostatek času, nouzi o pomůcky a pro jiná zaměstnaní, která jistě k této události existuje. Ale téma vyvraždění jednoho rodu, který usiloval o moc a prosperitu na území dnešní České republiky, nebo střední Evropy, je v každém případě pozoruhodné. Jednak odkazuje na počátek rané středoevropské rivality mezi Poláky, Čechy a Uhry, která později byla odstraněna nástupem Habsburků na středoevropské trůny. Ti, tyto konfliktní problémy, a jejich příběhy, samozřejmě na zmenšeném území, definovali jinak.
Územní rozsah střední Evropy v době konfliktu na konci 10.století a začátkem stol. 11. zdá se přesto nezapomenutelný. Je to konflikt vládnoucích rodů, dnes bychom řekli politických elit, vládnoucích nebo schopných vládnout, je prostě nějak živý, stále živý. Vykládám si to tak, že tato událost, jako ostatně jiné krvavé historické příběhy, má potenciál aktualizace až za hranice nám dosud neznámých světů.
Autoři Utajených dějin Čech (Česal et al, 2010) za tím hledají mimozemské i pozemské temné síly, ale ani tomu se nemusíme vyhýbat. Marxističtí historici by sice řekli, že to vše je na počátku agrární revoluce v Čechách, ale konflikt beztělců a paralelních světů je téma je stejně vzrušující jako bývalo v pradávné minulosti.
O tom neumím vést diskusi, ale fakt je, že to tajemné v tomto vzpomínaném období je tak výrazné, že zajímá i mnohé naše současníky. A je to asi hlavní důvod proč je tato historická událost stále a dnes připomínána a mohla by být mementem i pro některé rody dnes vládnoucích silami lidmi neovladatelnými,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
