Co nám můžete k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Já si nechci hrát na exkluzivního znalce britských poměrů, ale mně se zdá, že ten základní důvod je ekonomický a sociální a že se jedná o konflikty uvnitř nějakých společenství. Nejenom státních celků třeba etnicky rozdílných. Samozřejmě významně to vše ovlivňují také migranti, kteří přicházejí z bývalých britských kolonií. Protože i oni si sebou přinášejí svoji zkušenost z doby impéria a mají obavy z toho, jak se k nim budou chovat ty druhé korunou ovládané skupiny.
Když se stane premiérem Velké Británie člověk, u kterého je uctíván indický „konzervativní“ původ, tak tím se vtahuje do britské politiky celý problém znásilněné Indie (Bhárat ganarádža) v době kolonialismu a v letech hledání různých forem emancipace. Vidíme, že se něco podobného dostalo dokonce i do britské politiky po druhé světové válce, která tehdy ztrácí svoje kolonie a na území těch bývalých zakládá požáry, které dodnes hoří mohutnými plameny. To je nejenom dnešní a včerejší Bangladéš, bývalý Východní Pákistán, ale také stát Izrael a mandátní území“ Palestina. Takových a podobných příkladů bychom našli ještě dnes celou řadu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Ekonomické napětí….
„Ta druhá věc, která nás na tom všem zajímá obvykle méně, protože to ukazuje na určitou chorobu britské společnosti, a vlastně celého společenství, je obrana zájmů toho, řekněme v uvozovkách, původního obyvatelstva. My něco z toho známe, a dlouho jsme to u nás sledovali, díky vzniku hnutí skinheads a několik let populární existenci skupiny Skrewdriver. Kvůli ní se její obdivovatelé dostávali před české soudy, před soudy České republiky. Byli sice většinou osvobozeni, někdy ani nežalováni, ale toto téma tady existovalo. Vycházely u nás fan-ziny, časopisy, které vyráběli a distribuovali nadšení obdivovatelé stoupenci Iana Stuarta Donaldsona. Pamatuje si to ještě někdo komě těch postižených? Byli antikomunističtí, to se u nás líbilo, byli motivováni rasismem biologickým a ideologickým. A také sociálním prostředním a v něm postavením určitých skupin mladých lidí. To znamená, že i věk těch osob v tom hrál roli, stejně jako jejich pre- a post-pubertální socializace.
Mně se zdá, že je ten současný problém podobný. Britská společnost není integrovaná, má spoustu problémů, které vytvářejí sociální nejistotu a nejenom mně se zdá, že jsou na té celé věci zřejmé dva nebezpečné stereotypní projevy. Jednak je to obava z toho, že si někdo bude myslet, že únikem z této napjaté sociální situace je vnější konflikt, ať už na Blízkém a Středním východu nebo někde v Africe a v Indii. Druhé nebezpečí je v tom, že se z toho všeho stane konflikt sociální, který bude přinášet napětí do jakýchkoliv buď izolovaných částí společnosti nebo těch jejích částí, která se budou chtít nějakým způsobem radikálně integrovat.
Nebezpečí, které demonstrativně vyvolala letošní olympiáda v Paříži, aniž si to někdo uvědomuje, spočívá také v masové koncentraci lidí, kteří se cítí být „sami v davu osamělých“ Myslíme si, že jsou to také sportovci, ale ono také jde o shromáždění se politiků, které vede k tomu, že politika přesahuje do sportu a ze sportovišť se stávají kolbiště politická. Ministerský předseda Rumunské republiky to vyjádřil dokonce demonstrativně svým protestem proti snížení známky rumunské gymnastky v olympijském soutěžení, a kdo si z organizátorů myslí, že jde o přehlédnutelnou maličkost, nerozumí světu, ve kterém dnes žijeme,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
