Tento stav stále trvá a stejná slovo se opakují v projevech opozice, ať už je skutečná nebo inscenovaná.
Druhou variantou je možnost, že Putinovi, kremelští nebo ještě jednodušeji ruští agenti roztahují svůj krvavý spár nad Hradčany a celou Prahou. Její budoucnost je ukryta v heslu, které historici znají už z jara roku 1945 - „Zachvátím-li tě zahyneš“. V případě nutnosti doplněno jménem Josefa V. Stalina.
Důležité není, zda ti, kteří toto tvrdí mají pro svá tvrzení argumenty anebo svévolně využívají svobody k dosažení osobního prospěchu, ale to, co nazval jeden přispěvatel prlamentníchlistů.cz „umjelcováním“ a my dodáváme „politologováním“. Po vzoru těchto dvou základních slov můžeme vstupovat nejen do nejisté budoucnosti, ale také se vracet do minulosti. Jsou motivovány touhou po sebeukájení, aniž se obáváme sebehany, a dovoluje to, chovat se jako hulváti ze společenského prostředí ODS. V poslední době doplněno ještě brutálnějšími výrazy jednotlivců z řad KDU-ČSL.
Všichni tito své spoluobčany a jejich reprezentanty tak radikálně soudící nejsou produktem naší rozhárané doby, ale vše začíná už tehdy, kdy ve prospěch existence ÚSTR byly výsledky bádání této instituce uzákoněny Parlamentem ČR, který ve své nenahraditelné moudrosti na zkoumání nazval totalitou téta1939-1945, 1948-1989. Ještě že se toho nedožila nebohá Hannah Arendt. Dnes by ji snad ani nepustili do Knihovny Václava Havla, kdyby neučinila rituální poklonu a neopravila některá svá tvrzení o tom, co to je totalita. Anebo, kdyby si nešla postěžovat na zločiny prezidenta Edvarda Beneše, jak v poslední době činí pamětníci své komunistické minulosti a neúprosné „stranické kritiky“ druhého československého prezidenta.
Prnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Indonésie – letos už osmdesátiletá
Kdysi toto poklonkování vyvolalo veřejný odpor. Jeho protagonistou se stal až příliš temperamentní Miroslav Sládek, který si dokonce vysloužil veřejnou hanu a víceúčelové jednodenní umístění za katrem. Abychom si nedělali iluze o barvách a tónu tehdejších hesel, dovolím si citovat: Lepší kozel v zahradě, nežli Havel na Hradě! Dost vlády komediantů! Dost léčby Klaunem! My nedáme republiku prodejnýmu dramatiku! Ten, kdo je obklopen alkoholiky a zloději, je alkoholik a zloděj. Ten, kdo je obklopen komunistickými zločinci a vrahy, je také komunistický zločinec a vrah!
Kdo se dnes pohoršuje nad zlovolným a neurvalým běsněním některých poslanců Parlamentu ČR by si měl uvědomit, že vulgární politických žargon padesátých let 20. stol. byl nahrazen jeho obdobou v letech devadesátých, a že žijeme ve stejné době odporných útoků na politiky na té nejvyšší úrovni, i jednotlivce, kteří se stávají terčem verbálních i brachiálních útoků stejně brutálních jako kdysi v minulosti.
Současná generace žije rychleji. Zrychlil se život a zážitky. Jsou instantní, předvařené a tím méně zdravé...současná generace má v drobných ručkách ovladač a v hlavě klipové vnímání. Zážitky přicházejí bez námahy a zapojení fantasie....Dnešní fantasie je instantní. Napsala před lety Helena Štáchová (2009) beznadějně usilující o nápravu alespoň ve svém milovaném divadle S+H.
Snad ještě můžeme doufat v pochopení fainomai (jev, úkaz), kterou Husserl navazuje na Descartesovu metodickou pochybnost. O jakékoli zkušenosti mohu pochybovat, jedinou jistotou je toto pochybování samo. Proto si fenomenologie všímá zkušenosti samé – tak jak se člověku sama dává či se zjevuje, dodává Patočka a uzavírá upozorněním A co když je to jinak!
Vysvětlete to ale soudní autoritě, která odsoudila Martinu Bednářovou v květnu 2025! Snad by bylo možné upozornit ji na Jana Patočku, ale René Descartes bude pro ni už asi dávno zapomenutá píseň. Ještě že už nelze popravovat před ranním kuropěním a za přítomnosti kněze.
Ale abychom nezapomněli na náš čas kostižerný, ve kterém František Halas upozorňoval ve své době malověrné, že tak bude vždy. Za vraty našich řek zní kopyta, za vraty našich řek kopyty rozryta je zem a strašní jezdci Zjevení mávají praporem!
Pompézní výprava na leteckou základnu na Aljašce skončila hrůzně nejen pro zpravodaje ČT televize, kteří kromě tradičních urážek amerického prezidenta se nezmohli na nic zajímavějšího, než na konstatování skutečnosti, že jim nikdo nic neřekl. Washingtonský zpravodaj ČT neopomněl, podobně jako dva dny před inaugurací Donalda Trumpa, zpochybnit jeho úřad, ale to snad přežijeme. Podle neutajeného sdělení je jedním z pěti členu zpravodajství, kteří budou vyměněni, tak nás snad ušetří svého dalšího zpravodajovování.
Bill pilgrim na parlamentních listech sice nevěří, že k TV diskusím pozvaní politici přestanou politologovat, ale snad si ze svého výletu na Aljašku vezmou poučení a občas se zeptají třeba Štěpána Kotrby, který jim poradí kde a jak toho lze hodně a rychle vygooglovat.
Dávno jsme zapomněli na temperamentní analýzy zdravotního stavu Vladimíra Putina, která zapomněla pohřbít hlavu Ruské federace a vyráběla na svém psychiatrickém pracovišti ex-ministryně Džamila Stehlíková ( jehož třesoucí se ruce diagnostikovala, pokud se nemýlím, jako třes téměř předsmrtný), ale po ní přicházejí neméně věci znalí vševědi s novými nápady.
Snad si můžeme dovolit požádat je, aby nezaměňovali svá mínění s věděním, psali o tom, co se kde děje, a nikoliv o tom, co by se mělo dít. Jejich práce je namáhavá, konečně jako každé dílo, které má lidskou společnost obohatit o nová poznaní a ne jej zahltit dnes tak populární tlachavostí.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
