...poskytnuv prostřednictvím Slezana Kryštofa Kottera, Češky Kristiny Poniatovské a Moravana Mikuláše Drabíka vpravdě božská zjevení o současném i brzkém budoucím stavu církve na zemi, jež pokračovala od roku 1616 až do roku 1656".
Toto jsou slova Jana Ámose Komenského sepsaná snad v uherském Blatném Potoku a Amsterdamu, kde nakonec vyšla. Tvoří celek, dnes bychom mohli říct geopolitického zamyšlení nad budoucností evropských států ve své době se domlouvajících o své budoucnosti. Ve Vestfálsku, ve městech Osnabrǚck a Mǜnster byly tehdy podepsány mezistátní dohody, které se považují za začátek mezinárodního uspořádání na evropském poloostrově. Dodnes nám evropská arogance dovoluje přehlédnout, jak to vlastně bylo v jiných částech neevropského globálu a kam jsme se po téměř čtyřech staletích vedení válek, uzavírání mírových smluv, překreslování hranic a nikoliv na posledním místě šíření záští a nenávisti dostali.píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Třicetiletá válka, která začínala jako konflikt motivovaný vírou a vzpourou proti vladařskému absolutismu, se brzy změnila nejen na šarvátky, ve kterých šlo o hrdla ale zejména a statky. V posledních letech noho třicetiletí dokonce nejen o hrdla a loupeže statků, ale i o znevolňování poddaných a trestání autorit dosud uznávaných jako nedotknutelných a od Boha posvěcených.
Jan Ámos Komenský snad už dnes není kritizován kvůli školometské adoraci, v jejímž duchu pokračují díky svému původnímu vzdělání autoři předmaturitní studentské parodie. Té se před několika dny dokonce dostalo letos nejvyššího státního vyznamenání - Řádu bílého lva v zastoupení Zdeňkem Svěrákem. A tak se jeden z posledních opusů této divadelní společnosti známého pod názvem České nebe aneb Cimrmanův dramatický kšaft (2008) aplaudovalo dokonce i v korunovačním Vladislavském sále Pražského hradu. Činily tak osoby i méně vážené, které přihlížely a tvářily se, že je to těší.
Škoda, že nikdo z přítomných nevzpomněl, o hradním společenství bychom to nemohli předpokládat, že takto vysmívaný představitel evropského humanismu je také autorem Všenápravy (Panorthosie), která je částí jeho Všeobecné porady o nápravě věcí lidských (část šestá). Dnes by si v ní mohli číst, už je přeložená do češtiny, i ti dnes vyznamenávání nebo jen přítomní a přemýšlet o tom, čeho se dnes účastní a kvůli čemu budou jednou soudy pozemskými i věčnými souzeni a možná i odsouzeni.
Všenáprava není jen název Komenského zamyšlení nad proměnlivostí světa víry a nevíry, lidí zbožných i bezbožných, ale i kšaftem, dědictvím nám daným řízeně zapomínanou minulostí, kterou je již zase odpírána nám i našim potomkům. Cesta poznání Všenápravy se dnes zdá být nejen neviditelná, ale i přehrazená zlobou a nevědomostí.
Vivat Comenius v provedení Alfréda Strejčka, Štěpána Raka a Jitky Molavcové už od roku 1992 tyto hradby ignorance a nenávisti usilovně odstraňují a zasluhují proto úctu a obdiv, které jsou nad čárou ponoru naší potápějící se současnosti. Snad podobné ostrovy pozitivní deviace nezaniknou a budeme si jich, alespoň někteří z nás, vážit.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
