Na Ukrajině, která už více než dva roky čelí brutální ruské agresi, se odehrává tichý, ale hluboce znepokojivý posun vnitřní politiky. Pod rouškou boje s korupcí, která dlouhodobě sužuje ukrajinské instituce, využívá prezident Vladimír Zelenskij podle stále více pozorovatelů a kritiků válečného stavu k upevnění vlastní moci a odstranění nepohodlných protivníků. Nejnovější případ razií proti prominentním protikorupčním aktivistům a bývalým vládním činitelům vyvolal pozdvižení nejen doma, ale i mezi západními partnery, kteří Ukrajinu finančně i vojensky podporují.

Nejviditelnější tváří tohoto dění se stal Vitalij Šabunin, zakladatel a vedoucí osobnost respektované organizace AntAC (Anti-Corruption Action Center). V červenci byla jeho domácnost podrobena razii, během níž byly zabaveny elektronické přístroje, včetně zařízení jeho manželky a dětí. Oficiální důvod? Údajné porušení vojenské povinnosti. Šabunin, který dlouhodobě upozorňuje na nefunkčnost některých státních struktur a netransparentní personální rozhodování Zelenského vlády, však tvrdí, že jde o cílenou odplatu za kritiku.

„Zelenskij tímto dává jasný vzkaz: jestli můžu jít po Šabuninovi, můžu jít po komkoliv z vás,“ řekl Šabunin rozhovoru pro Financial Times.

Razie se netýkala pouze aktivistů. Bývalý ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov, který byl jedním z nejviditelnějších reformních členů kabinetu, čelí vyšetřování kvůli údajným nepravidelnostem při nákupu hnojiv pro státní zemědělský podnik. Podle některých zdrojů však nejde o náhodu. Kubrakov měl být potenciálním svědkem v případu, který by mohl poškodit blízkého spolupracovníka Zelenského, a jeho odstranění z viditelné pozice má být preventivním krokem.

Situaci navíc komplikuje personální politika prezidentovy administrativy. Místo podpory transparentních výběrových řízení a nominace odborníků je podle řady analytiků patrná snaha soustředit rozhodování do úzkého okruhu loajálních osob. Příkladem může být odmítnutí respektovaného odborníka Oleksandra Tsyvinského na čelo nově vzniklého Úřadu ekonomické bezpečnosti. Místo něj byl upřednostněn kandidát blízký prezidentské kanceláři, což podle nezávislých analytiků signalizuje politické ovlivňování klíčových protikorupčních struktur. Podobné výhrady zaznívají i v souvislosti s nedávnou výměnou premiéra Šmyhala za Juliji Svyrydenkovou, dosavadní ministryni hospodářství, která má k Zelenskému mimořádně blízko.

Obavy o směřování země sílí i mezi domácími politiky a veřejností. Poslankyně a bývalá členka Výboru pro protikorupční politiku Oleksandra Ustinova varovala, že pokud bude pokračovat represi kritiků, může to vést až k masovým protestům v ulicích. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko šel ještě dál a obvinil prezidentovu administrativu z pokusů o „čistky“ na místní úrovni, které se maskují jako snaha o zlepšení veřejné správy. I on byl v minulosti terčem neohlášených zásahů ze strany bezpečnostních složek, operujících pod hlavičkou „Operace čisté město“.

Znepokojení ale sílí i mezi západními partnery. Ačkoliv Spojené státy a Evropská unie zatím zachovávají diplomatickou zdrženlivost, podle zdrojů z Kyjeva bedlivě sledují vnitropolitický vývoj. Zatímco ještě před dvěma lety byla Ukrajina oslavována jako příklad země, která navzdory válce pokračuje v budování demokratických institucí, nyní přibývá varovných signálů, že prezident upřednostňuje loajalitu před kompetencí a osobní kontrolu nad institucionální rovnováhou.

Psali jsme: Podle Putina není konflikt Západu s Ruskem o ideologii, ale geopolitice

Zelenskyj se v roce 2019 dostal k moci s příslibem vykořenění korupce a vybudování nové, transparentní Ukrajiny. Část těchto slibů skutečně naplnil: vznikl např. Nejvyšší protikorupční soud, elektronický systém majetkových přiznání a veřejný dohled nad státními zakázkami. Nyní se ale objevují náznaky, že mnohé z těchto reforem se stávají obětí politického pragmatismu a mocenského kalkulu.

Jak upozorňuje výkonná ředitelka AntAC Daria Kaleniuková, která rovněž čelí výhrůžkám a šikaně ze strany státu: „Tady už nejde o spravedlnost. Tady jde o zastrašování.“

Pokud se prezident Zelenskij nebude schopen vrátit k principům právního státu a respektu k institucionální nezávislosti, riskuje nejen důvěru domácí společnosti, ale i podporu klíčových západních spojenců. A v konečném důsledku i to, o co Ukrajina bojuje nejvíce, tedy o budoucnost svobodné, demokratické a suverénní země.

(Kovář, Financial Times, repro: foxnews)