Klaus začal zostra, připomínkou Partnerství pro mír, což byl projekt Billa Clintona, jak trochu odstrčit kandidátské země a dát jim hezký pocit spolupráce bez členství v NATO. Pak tehdejší premiér vzpomínal, jak jezdili po Americe a ťukali na všechny dveře, aby byli tak hodní a do toho NATO nás vzali.
„Já bych chtěl bez jakékoliv škodolibosti připomenout, že to byl Václav Havel, kdo na začátku navrhoval zrušení obou paktů, to znamená Varšavské smlouvy i NATO,“ přidal se Miloš Zeman.
„To bylo někdy v pětaosmdesátém roce,“ skočil mu do řeči gestikulující moderátor.
„To není kritika, to je historický fakt. Václav Havel potom změnil svůj názor,“ usmál se Miloš Zeman a přidal známý citát Winstona Churchilla o idiotovi. V roce 1999 podle Zemana byla na vstupu do NATO zásadní shoda.
Václav Klaus vzpomínal, že politici na nejvyšší úrovni našemu přistoupení tleskali, ale o úroveň níže už to bylo jinak. A vyprávěl svůj zážitek s americkým kongresmanem, předsedou výboru pro obranu, který mu dlouze vypočítával, jak je náš přístup pro Američany nevýhodný.
Miloš Zeman vzpomínal na dva momenty, kdy přes naše členství rozhodnutí NATO kritizoval. Tím prvním byla „hrubá chyba“ při bombardování Jugoslávie.
Druhým chybným momentem podle Zemana byla kapitulace v Afghánistánu v roce 2021. To bylo vzdání se islamistickým teroristům.
„Já jsem ten vstup podporoval, ale to přece proboha neznamená, že budu všechno vidět jako modrou oblohu bez obláčků,“ poznamenal k tomu ve speciálním vydání Události, komentáře na ČT Zeman.
„Dneska nediskutujeme otázku, zda NATO ano, či ne. Dneska v tom NATO jsme a diskutujeme, co by kdo z nás jako jeho součást udělal,“ souhlasil Klaus. Takže by se debata měla snést "z nebe na zem“.
„Tím bombardováním Srbska jsem byl taky zasažen a mračil jsem se, že vláda Miloše Zemana kývla na ty přelety,“ pdodal Klaus.
Moderátor nechtěl téma Kosova nechat jen tak a citoval George Robertsona, tehdejšího šéfa NATO, který také dorazil na oslavy do Prahy, a předložil výklad, že v Kosovu dnes viděl spokojené soužití Srbů i Albánců a je to důsledek tehdejší úspěšné operace NATO.
„Pan Robertson, ten to vždycky viděl špatně,“ usmál se Václav Klaus a Miloš Zeman přidal osobní zážitek. Pak připomněl, že celá kosovská politická elita v čele s bývalým prezidentem Thachim dnes stojí před mezinárodním trestním tribunálem kvůli válečným zločinům.
Moderátor pak radši přenesl debatu jinam, k závazku vlády dávat dvě procenta rozpočtu na obranu. Václav Klaus připomněl, jaký máme deficit rozpočtu a odmítl, že by z úspor měla být obrana vyňata.
„Myšlenka, že obranu vydělíme z rozpočtu a ze šetření, to je starý sen všech generálů a plukovníků, a plukovnic a ministryň obrany,“ pokračoval Klaus. Žádná demokratická vláda by ale podle něj neměla tyto požadavky akceptovat.
Moderátor se následně zeptal, zda Donald Trump, pokud tedy vyhraje letošní podzimní prezidentské volby, může splnit své varování, že členské zemi, která nedává dvě procenta HDP na obranu, Amerika nepřijde na pomoc.
„Říká to před volbami, jako součást kampaně. Ten závazek samozřejmě platí,“ krotil vášně Václav Klaus.
Následně přišla řeč i k současné situaci na Ukrajině. Oba exprezidenti se shodli, že musejí začít jednání o příměří.
„Jenom ‚podporovat Ukrajinu‘ je zúžení celého problému,“ spustil Klaus. Zásadní povinností každého rozumného člověka na světě podle něj je usilovat, aby válka co nejrychleji skončila. Základem podle něj je nejprve přerušit zabíjení lidí a pak hledat politické řešení, ne naopak, jak dneska mnozí propagují.
„Není nejrychlejší konec války, když Rusko pojede domů,“ zajímalo moderátora. Miloš Zeman si pobaveně založil ruce a Václav Klaus to nazval „legrační úvahou“. Je podle něj mnoho způsobů, jak válku ukončit, ale říci, ať jde Rusko zpátky, to není příliš perspektivní projekt.
Moderátor trval na svém. Klaus souhlasil, že návrat do „bodu nula“ by byl bezvadným výsledkem, ale musíme se k němu dopracovat. Cestou je podle něj vyjednávání, ne další zabíjení.
„S tím já nemohu souhlasit, i když vím, že je to v totálním rozporu s paní Černochovou a dalšími,“ řekl Klaus.
„Pane prezidente Zemane, je Rusko agresor a musí se stáhnout z Ukrajiny,“ obrátil se poté moderátor pořadu na exprezidenta Zemana.
„Rusko je agresor. Ale budeme-li jen vyhlašovat hesla, že Ukrajina musí zvítězit, včetně Krymu a Donbasu, tak bychom to měli nechat na jednání obou bojujících stran. V této chvíli není realistický mír, ale příměří,“ myslí si Zeman. Jednání o míru bude bezesporu dlouhé a obtížné, ale obě strany už ztratily tolik lidí, že by mohly být k příměří ochotné. Dalším krokem je najít prostředníka, který to zprostředkuje. A takoví se nabízejí. Čína, Turecko, Izrael, nyní se v podstatě nabídl papež František.
Psali jsme:
„Příměří za stávajícího stavu na frontě?“ divil se moderátor. „A vy vyrobíte nějaký jiný stav? Jakým zázrakem?“ kroutil hlavou Václav Klaus, načež mu moderátor opět zopakoval, že jiný stav je, když Rusko půjde domů.
„Milý pane Takáči, víte, co je to přání otcem myšlenky?“ bavil se Miloš Zeman.
Řada politiků říká, že pokud Putin uspěje, tak půjde dál na Západ, obrátil moderátor list. Klaus k tomu poznamenal, že pro to nikdy nebyly relevantní důkazy a i když to někteří politici říkají, tak není důvod kvůli tomu naskakovat na vypjatou válečnickou rétoriku i na naší straně.
Václav Klaus očekává zásadní příspěvek k ukončení války od Spojených států, ty jsou podle něj stále v takové pozici, že ve chvíli, když řeknou, že se má přestat, tak se přestane. Zopakoval, že prvním krokem je zastavení bojů, a pak za pomoci celého světa co nejracionálnější hledání dalšího uspořádání.
„Jestli si někdo myslí, že se válkou vyřeší teritoriální posuny hranic a pak nastane mír, tak je to postavené na hlavu,“ dodal Klaus.
Obě bývalé hlavy státu se pak shodly, že je vyloučené, aby si Putin troufl zaútočit na jakýkoliv členský stát NATO.
„Ty představy ruských jednotek mašírujících po Karlově mostě, co tu šíří někteří naši extrémně válkychtiví lidé, jsou myslím dětinské a hloupé,“ uzavřel Václav Klaus.
(nov, prvnizpravy.cz, screen: čt24)
