Evropa čelí dalšímu ohnisku infekční žloutenky, tentokrát v jedné z nejoblíbenějších turistických destinací. Podle švýcarského deníku Blick se v Itálii krátce před velikonočními svátky začala rychle šířit hepatitida A, což vyvolalo obavy nejen mezi zdravotníky, ale i mezi turisty, kteří do země tradičně míří za sluncem a odpočinkem.
Nejpostiženější oblastí je region Kampánie, kam patří nejen Neapol, ale také známé turistické lokality jako Amalfitánské pobřeží nebo ostrov Capri. Právě zde podle oficiálních dat monitorovacího systému Seieva, koordinovaného italským zdravotním institutem Istituto Superiore di Sanità, došlo k výraznému nárůstu počtu případů ve srovnání s rokem 2025. Jen mezi lednem a březnem roku 2026 bylo zaznamenáno 65 infekcí a ke konci března bylo přibližně 70 pacientů hospitalizováno.
Podle dostupných informací se virus šíří především prostřednictvím kontaminovaných potravin, zejména mořských plodů. Odborníci upozorňují především na mušle a další plody moře, které mohou být zdrojem nákazy, pokud pocházejí z kontaminovaných vod nebo nejsou dostatečně tepelně upraveny. Tento způsob přenosu je pro hepatitidu A typický a opakovaně se objevuje právě v přímořských oblastech.
Časování epidemie je z pohledu italských úřadů mimořádně nešťastné. Velikonoční období totiž tradičně znamená začátek turistické sezony, kdy do jižní Evropy přijíždějí statisíce návštěvníků ze severu kontinentu. Varování zdravotnických institucí proto přichází právě ve chvíli, kdy je mobilita obyvatel nejvyšší a riziko šíření infekce mezi regiony i státy roste. Některé země již podle zahraničních médií vydaly doporučení nebo varování pro své občany, aby při cestách do Itálie dbali zvýšené opatrnosti.
Právě v této souvislosti se nabízí nepříjemné srovnání s Českou republikou. Zatímco v Německu či ve Švýcarsku se veřejnost o podobných hrozbách dozvídá rychle a systematicky, v Česku je informační tok výrazně slabší. O vývoji v Itálii se občan prakticky nedočte na stránkách hlavní hygieničky ani na portálech krajských hygienických stanic, přestože je zřejmé, že právě v období Velikonoc bude docházet k intenzivnímu pohybu turistů mezi Itálií a Českou republikou. Desítky tisíc lidí přijedou z jihu Evropy do Prahy a dalších měst, aniž by byli domácí obyvatelé včas upozorněni na možná rizika.
Kritika míří především na Státní zdravotní ústav a hlavní hygienickou službu, instituce vedené hlavní hygieničkou MUDr. Barborou Mackovou, které podle řady odborníků opět reagují pomalu a bez dostatečné razance. Přitom nejde o první podobnou situaci. Již v minulosti se ukázalo, že české úřady reagují na zahraniční zdravotní hrozby se zpožděním. Typickým příkladem byla kauza kontaminovaného kojeneckého mléka, kdy varování přišlo až přibližně měsíc a půl poté, co se problémy objevily v Evropě, a to v době, kdy už byly evidovány případy hospitalizovaných dětí i v České republice.
Podobný scénář hrozí i nyní. Na podzim, kdy se Praha potýkala s masivním šířením žloutenky A, vznikla viditelná a relativně účinná kampaň, ovšem pouze na úrovni hlavního města. Stát jako celek zůstal pasivní a nepřipravil žádnou celostátní komunikační strategii. Krajské hygienické stanice většinou jen přebíraly základní doporučení bez výraznější mediální podpory.
Dnešní situace tak vyvolává otázku, zda se historie nebude opakovat. Evropa opět varuje, infekce se šíří v turisticky exponované oblasti a Česká republika zatím nevysílá směrem k veřejnosti žádný silný signál. Pokud zůstane komunikace na současné úrovni, může se stát, že se riziko podcení a následky se projeví se zpožděním, stejně jako v předchozích případech.
Situace v Itálii zapadá do širšího evropského kontextu, kdy se infekční žloutenka A v posledních měsících objevuje ve více zemích a v některých případech dosahuje hodnot, které nebyly zaznamenány desítky let. Ohniska nákazy ve střední Evropě i nynější vývoj na jihu ukazují, že virus dokáže velmi rychle reagovat na změny v chování lidí, mobilitě a hygienických návycích.
Italské úřady reagovaly relativně rychle zveřejněním dat a varováním veřejnosti, čímž se snaží omezit další šíření nákazy v exponovaném období. Přesto je zřejmé, že prevence má své limity, zejména pokud je region vystaven masivnímu turistickému tlaku a pokud se infekce šíří prostřednictvím běžně konzumovaných potravin.
Pro evropské cestovatele tak letošní velikonoční sezona přináší nové riziko, které ještě před několika lety nebylo vnímáno jako zásadní. Žloutenka A se vrací do veřejné debaty jako reálná hrozba spojená nejen s hygienou, ale i s globalizovaným pohybem lidí a potravin.
Vývoj v Itálii je zároveň varováním pro další státy. Ukazuje, že infekční nemoci, které byly považovány za téměř vymizelé, se mohou v určitých podmínkách rychle vrátit. A zároveň nastavuje zrcadlo těm zemím, které na podobné hrozby reagují pomalu. V případě České republiky nyní stojíme před otázkou, zda se poučíme z předchozích chyb, nebo zda opět budeme reagovat až ve chvíli, kdy se problém projeví naplno i na našem území.
(Chmelík, prvnizrpavy.cz, repro: čt)
Zdroje: 1. https://www.rainews.it/
