Ve středu obnovilo dodávku do energetické sítě soustrojí TG3 vodní elektrárny Slapy, a důležitý prvek energetické části Vltavské kaskády je tak opět v plné síle. Důvodem téměř roční odstávky třetiny kapacity elektrárny byla výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru. Původní segment sloužil na Slapech od zahájení provozu v roce 1955 a jeho nástupce museli energetici v posledních týdnech sestavit ze tří částí. Elektrárna Slapy prošla v posledních letech komplexní modernizací všech tří 48MW soustrojí. Od najetí do regulérního provozu vyrobila přes 20 mld. kWh elektřiny, což je spotřeba celé České republiky na 4 měsíce.

Před téměř 71 lety – 20. července 1955 – bylo poprvé přifázováno na energetickou síť jedno z jejích tří soustrojí. Více než sedmdesát let života na ní není poznat a ve věku, kde se leckdo chystá do důchodu, je připravena na další desítky let spolehlivého provozu ve službách české energetické soustavy. Řeč je o slapské vodní elektrárně, která má díky modernizaci všech tří částí před sebou další desítky let provozu. Na modernizace nyní energetici navázali další náročnou operací, když v období od loňského května vyměnili 45tunový rychlouzávěr na posledním ze tří soustrojí. Ostatní dva rychlouzávěry energetici vyměnili už v minulých letech.

„Vodní elektrárna Slapy umí za 136 vteřin od najetí dodat elektrickou energii, když ji lidé nejvíce potřebují a má tak významný podíl na řízení výkonové bilance celé české energetické soustavy. Modernizace všech tří soustrojí za zhruba půl miliardy korun prodloužila životnost elektrárny o další desítky let a přispěla ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta. Na tyto akce jsme nyní navázali úspěšnou výměnou jednoho z rychlouzávěrů, prvku klíčového pro bezpečnost elektrárny. Elektrárna loni dodala do sítě množství energie, které by stačilo k pokrytí roční spotřeby více než 40 tisíc středočeských domácností. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, hlavně v ranní a večerní odběrové špičce,“ vypočítává přínosy ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Rychlouzávěr je zařízení umístěné u vtoku do vodního přivaděče ke každé z turbín. Umí v případě ohrožení elektrárny zhruba za 20 vteřin zabránit vodě k přítoku na turbínu a rychle tak zajistit, aby další pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Dosloužilá ocelová bezpečnostní pojistka z roku 1955 o rozměrech 4,5 x 8 metrů a hmotnosti 45 tun zamířila loni v květnu po vyzdvižení k sešrotování. Součástí oprav byla také oprava těsnícího rámu, sanace betonů šachty rychlouzávěru a generální oprava servomotoru, který rychlouzávěr zvedá. Letos energetici na místo usadili její nástupkyni. Tým pracovníků ČEZ Energoservis rychlouzávěr sestavil ze tří částí a za pomoci portálovému jeřábu ho spustil do více než 40 metrů hluboké šachty.

„Každou z turbín proteče za plného provozu 110 kubíků vody za vteřinu. Když chceme v případě ohrožení provozu strojů takovou masu vodu zastavit, potřebujeme jí přehradit cestu těžkým a spolehlivě fungujícím rychlouzávěrem. Původní zařízení bylo proto nutné kompletně vyměnit. Po tzv. suchých i následných mokrých zkouškách jsme mohli včera najet soustrojí znovu do plného provozu, a elektrárna je tak opět k dispozici celým svým výkonem,“ říká Michal Šárka, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Čistá elektřina pro další tisíce domácností, prodloužení životnosti o další dekády, spolehlivější, bezpečnější a ekologičtější provoz a úspornější využití cenné vody – to jsou hlavní výsledky dosavadní modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách Skupiny ČEZ (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Díky tomu navýší vodní zdroje svou průměrnou účinnost o cca 4-10 %. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí více než 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.  

Vodní elektrárna Slapy byla jako součást stejnojmenného vodního díla budována od roku 1949 v rámci první velké stavby vltavské kaskády. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly její ničivou sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3000 m3/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.

Víte, že…

•  náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 milionu Kčs?
•  početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tým tvoří 14 pracovníků. Průběžné snižování je ovlivněno automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
•  trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády?
•  na vyrobení 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody?
•  spolu s elektrárnami ve Vraném a Lipně patřily Slapy mezi elektrárny tzv. Vltavské kaskády, které nebyly poškozeny povodní v roce 2002 a vydržely v kritických dnech v provozu? 

Středočeskénovinky.cz informoval Martin Schreier, mluvčí, útvar komunikace Skupina ČEZ. ČEZ, a. s.