Tento náročný projekt nejenom obnovil a zastavil degradační procesy, které ohrožovaly náhrobky, ale zároveň přispěl k celkovému zhodnocení vizuální podoby obou historických areálů. Zajímavostí je také vzácný nález v Košeticích.

Jednotlivé náhrobky se potýkaly nejen s běžnými stopami stáří a přirozené degradace kamene, jak je známe u jiných památek. Židovské památky obecně trpěly dlouhodobým nezájmem v období komunismu, vandalismem, shazováním náhrobních desek, zejména v devadesátých letech, a následným zájmem laické veřejnosti, spojeným často s neodbornými zásahy skupin nadšenců, které nebyly vždy ku prospěchu věci.

„Dokončením restaurování byl zhodnocen celkový výraz hřbitovů. Náhrobky byly vraceny na původní místo a byly dohledávány i všechny jejich části. Restaurování se provádělo spíše konzervačním způsobem. Byly tak zajištěny nejenom jednotlivé náhrobky v jejich uměleckohistorické hodnotě, ale provedené práce přispěly i k důstojné vzpomínce na zesnulé, jejichž rodiny se mnohdy na konkrétní hřbitovy vrací a své předky hledají“, konstatovala Soňa Wolfschützová+ z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, která nad jednotlivými etapami restaurování prováděla památkový dohled. Restaurátorské práce byly provedeny s mimořádnou péčí a precizností odborníkem Janem Hlavsou, který se specializuje na restaurování uměleckořemeslných děl z kamene.

Starší náhrobky jsou většinou v podobě kamenné desky volně osazené do terénu, nejčastěji pískovcové, vápencové ale i z břidlice, bílého i červeného mramoru, žulové. Podoba náhrobků se odvíjela dle finančních možností rodiny zemřelého od lidového nahrubo opracovaného provedení, mnohdy jsou náhrobky i recyklované (ze zadní strany jiný nápis), po kvalitní uměleckořemeslné zpracování. Náhrobky z 20. st. jsou tvarově složitější, mnohdy jsou stély seskládané z několika dílů, v materiálech se objevují leštěné mramory a žuly. Mezi nejmladšími materiály náhrobků nacházíme i terasso, které bývá díky svému složení silně poškozené a téměř neopravitelné.

Na náhrobcích z 19. století a starších byly běžné úpravy polychromií (barevnou výzdobou povrchu), většinou se však dochovala torzálně pouze ve spodních částech náhrobků chráněných navýšeným okolním terénem. Během obnovy hřbitovních areálů došlo k překvapivému objevu. Vzácným nálezem na hřbitově v Košeticích je povrchová úprava jednoho z náhrobků polychromií, kdy je deska náhrobku plošně upravena vápenným nátěrem s barevně zvýrazněným textem.

„Jedná se o doklad původní podoby starších náhrobních kamenů. Polychromie se dochovala díky tomu, že kámen byl dlouhá léta povalený a nápisovou deskou ponořený do terénu“, dodala Wolfschützová.

Nutno vyzdvihnout rovněž záslužnou iniciativu a přínos pracovníka památkové péče z Městského úřadě v Pelhřimově pana Vladimíra Staňka, který dokáže rozklíčovat hebrejské nápisy na náhrobcích. Informace získané z mnohdy silně narušené struktury kamene mapuje, srovnává a eviduje. Vzniká tak přehled konkrétních osob, v některých případech lze vyčíst informace o rodinných vazbách či společenském postavení.

Projekt restaurátorských prací na židovských hřbitovech v Černovicích a Košeticích byl spolufinancován z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím ORP a proběhl pod dohledem židovské obce, konkrétně společnosti Matana a.s., která se na obnově hřbitovů také finančně podílela. Restaurátorské práce přispěly k uchování cenné historické památky a k zachování kulturního dědictví pro budoucí generace.

Krátce o židovských hřbitovech v Černovicích a Košeticích

Židovský hřbitov v Černovicích, založený na konci 17. století, se nachází na okraji lesa, nedaleko obce. Hřbitov je ohraničen zdí a má pravidelný obdélníkový půdorys. V jižní části areálu jsou umístěny starší náhrobky, mladší jsou umístěny v severní části hřbitova.

Hřbitov v Košeticích, situovaný v těžko přístupném lesním terénu, je ohraničen kamennou zdí a tvoří pravidelný obdélník. Na tomto hřbitově se nachází více než 110 kamenných stél, z nichž nejstarší pocházejí z počátku 18. století.