Mimořádný důvod k radosti mají v Elektrárně Poříčí, kde se po deseti letech čekání podařilo vyvést vůbec první dvě sokolí mláďata. Úspěšné byly také páry v Dukovanech, Trmicích a Proboštově, kde odchovaly shodně po čtyřech mláďatech, v Tušimicích a Třeboradicích vyvedly po třech mláďatech a v Ledvicích další dvě mláďata. Východočeskou stopu letošního ptačího roku navíc doplnilo sedm mladých poštolek, které vyrostly v budce umístěné v Teplárně Dvůr Králové nad Labem. 

„Letošní sezóna potvrdila, že trpělivost se vyplácí. V Poříčí jsme na úspěšné zahnízdění čekali dlouhých deset let. Vloni sice pár budku obsadil, ale mláďata ještě nedochoval. Letos už vyvedl zdravá dvojčata, samce a samici,“ říká ornitolog Václav Beran, zoolog a kurátor  sbírky Oblastního muzea v Ústí nad Labem a výzkumný pracovník společnosti ALKA Wildlife.

Budka na komíně Elektrárny Poříčí byla dosud domovem převážně poštolek. Teprve v loňském roce si ji vybral sokolí pár. První skutečný úspěch přišel letos, kdy se zde podařilo odchovat dvě mláďata. Poříčí se tak zařadilo mezi lokality, které aktivně přispívají k návratu kriticky ohroženého dravce do české přírody.

Pozitivní zprávy přicházejí i z Královéhradeckého kraje. V budce umístěné v areálu Teplárny Dvůr Králové nad Labem letos úspěšně zahnízdily poštolky obecné. Z hnízda zde vzlétlo sedm mladých poštolek, které nyní posilují místní populaci tohoto běžného, ale stále velmi užitečného dravce.

Na dalších lokalitách Sokolí farmy Skupiny ČEZ byla letošní sezona proměnlivá. Nejvíce se dařilo párům v Dukovanech, Trmicích a Proboštově, kde vyvedly po čtyřech mláďatech. Po třech mláďatech odchovaly páry v Tušimicích a Třeboradicích, další dvě mláďata pak vyrostla v Ledvicích. V Dukovanech navíc letošní čtyřčata potvrdila, že i po rozpadu původního páru může být hnízdění velmi úspěšné. Od roku 2020 zde sokoli vyvedli už celkem 18 mláďat.

Ne všude se ale dařilo. Bez mláďat letos zůstaly lokality Temelín, Dětmarovice, Prunéřov, Mělník (Teplárna Energotrans) a také Počerady, kde po ztrátě známého samce Ledvíka nedošlo k zahnízdění. Podle ornitologa Václava Berana mohou být příčinou neúspěchu také přirozené změny v obsazení párů a jejich postupná generační obměna.

Díky tomuto projektu bylo na výškových stavbách Skupiny ČEZ dosud vyvedeno nejméně 206 mláďat sokola stěhovavého, letošních 22 mladých dravců jejich počet dále navýší. Projekt podporuje také Nadace ČEZ prostřednictvím grantového programu Podpora regionů. V letech 2015 až 2025 putovalo na monitoring a ochranu sokolů téměř 2,3 milionu korun.

Sokol stěhovavý přitom ještě před několika desítkami let patřil v Československu k prakticky vyhubeným druhům. Zatímco v 70. a 80. letech nebyl zaznamenán žádný hnízdící pár, dnes v České republice žije více než 140 párů. Významný podíl na tomto návratu mají i mláďata odchovaná na výškových stavbách Skupiny ČEZ.