Na severní straně Džoserovy stupňovité pyramidy v egyptské Sakkáře se otevírá hluboký kamenný zářez, kterým dnes vede schodiště směrem do podzemí. Právě tento prostor zachycuje často sdílená fotografie působící jako monumentální „schodiště do podsvětí“. Ve skutečnosti jde o přístup k rozsáhlému podzemnímu systému Džoserovy pyramidy, vybudované přibližně v letech 2667–2648 př. n. l. pro krále Netjericheta-Džosera. Architektem komplexu byl podle tradice Imhotep.
Stupňovitá pyramida vznikla postupným rozšiřováním původní mastaby až do podoby šestistupňové stavby vysoké přibližně 60 metrů. Skutečná královská hrobka se však nenacházela uvnitř nadzemní pyramidy. Pod jejím středem byla do skalního podloží vyhloubena čtvercová šachta hluboká zhruba 28 metrů. Na jejím dně vznikla pohřební komora obložená růžovou žulou.
K šachtě a okolním podzemním prostorám vedla síť chodeb, galerií a komor. Část z nich byla určena k pohřebnímu vybavení, jiné měly symbolický a rituální význam. Podzemní soustava byla na svou dobu mimořádně rozsáhlým technickým dílem. Její vybudování vyžadovalo vytěžit velké množství vápence a následně do hloubky dopravit těžké žulové bloky.
Přiložený snímek odpovídá severnímu přístupovému zářezu u stupňovité pyramidy. Moderní výzkum popisuje na severní straně strmý zářez se schodištěm, kterým se vstupuje k hlavní šachtě pod pyramidou. Je ale důležité rozlišovat původní staroegyptskou stavbu od dnešní podoby přístupu. Samotný skalní zářez a podzemní systém pocházejí z Džoserovy doby, dnešní stupně, zábradlí a některé další prvky však souvisejí s archeologickými pracemi a zpřístupněním památky. Nelze tedy říci, že každý schod viditelný na fotografii položili stavitelé před 4600 lety.
S Džoserovým komplexem je navíc spojena ještě Jižní hrobka, která leží několik set metrů od hlavní šachty. Její podzemní prostor sahá přibližně 31 metrů hluboko a architekturou hlavní královskou hrobku nápadně napodobuje. Její přesná funkce dodnes není jednoznačně vysvětlena.
Džoserův komplex nebyl pouze místem, kam mělo být ukryto tělo zemřelého panovníka. Celá architektura byla součástí představy o pokračování královy existence po smrti. Některé podzemní chodby byly obloženy tisíci modrozelených fajánsových destiček napodobujících rohože královského paláce. Dochované reliéfy zobrazují Džosera při rituálu Heb-sed, který měl obnovovat jeho sílu a právo vládnout. Egyptský panovník tak měl mít i v podzemí symbolický palác, v němž mohl pokračovat ve svých rituálech navěky.
Působivý sestup do hlubiny proto skutečně souvisí se světem mrtvých. Není však doloženo, že samotné schodiště bylo navrženo jako symbolická „cesta do podsvětí“, jak tvrdí některé internetové popisky. Skutečná stavba vypovídá o něčem konkrétnějším. Už před více než 4600 lety dokázali egyptští stavitelé vytvořit pod monumentální pyramidou složitý systém šachet a chodeb hluboko ve skále. A právě ten je možná působivější než legenda, která kolem fotografie vznikla.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities – The Step Pyramid Complex of Djoser; 2. Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities – Virtual Tour through the Step Pyramid Complex of Djoser; 3. Egypt Exploration Society – The Step Pyramid Complex of King Djoser, Saqqara
