Pár kilometrů od pobřeží Essexu se v chladných vodách Severního moře tyčí ocelová konstrukce, která na první pohled připomíná jen rezivějící pozůstatek války. Přesto se toto místo zapsalo do dějin světových mikrostátů jako jeden z nejbizarnějších experimentů moderní doby. Sealand, malá platforma na moři, se stal symbolem lidské touhy po svobodě, nezávislosti a někdy i po dobrodružství bez ohledu na právní rámce.

Příběh tohoto „státu“ začíná na vojenské platformě HM Fort Roughs, kterou britská vláda vybudovala v roce 1942 jako součást obranného systému proti hrozbě nacistické invaze. Během druhé světové války zde žili a sloužili vojáci určení k obraně vzdušného prostoru i k hlídání spojeneckých námořních tras. Po skončení bojů pevnost rychle ztratila význam a byla opuštěna, ponechaná napospas vlnám, větru a rezivění ocelových pilířů.

Téměř dvacet let zůstávala prázdná, dokud se její existence nestala příležitostí pro člověka, který v ní spatřil mnohem víc. Bývalý důstojník britské armády Roy Bates nejprve zamýšlel použít pevnost jako základnu pro pirátské rádio vysílající mimo dosah tehdejších britských mediálních zákonů. Brzy však přišel s odvážnějším plánem. V roce 1967 pevnost obsadil, vyhlásil její nezávislost a nazval ji knížectvím. Sám sebe jmenoval princem a jeho manželka získala titul princezny. Vytvořil vlajku, ústavu, erb i vlastní pasy a rodina začala budovat obraz malého státu uprostřed Severního moře.

Napětí mezi pevností a britskou vládou na sebe nenechalo dlouho čekat. Když se roku 1968 k plošině přiblížila britská loď a Batesův syn vystřelil varovné salvy, incident skončil u soudu v Essexu. Ten rozhodl, že nemá pravomoc zasahovat, protože plošina ležela mimo tehdejší teritoriální vody. Rodina v tomto rozsudku viděla nepřímé uznání své nezávislosti, i když z hlediska mezinárodního práva o uznání nešlo. Právě tento moment však přispěl k tomu, že se příběh Sealandu začal šířit jako moderní legenda o vlastním státě vybudovaném mimo dosah autorit.

V roce 1978 se pevnost stala dějištěm téměř filmového dramatu. Skupina německých a nizozemských obchodníků, která usilovala o převzetí kontroly nad platformou, využila nepřítomnosti Roye Batese a provedla rychlý převrat. Batesův syn následně zaútočil na pevnost z vrtulníku a útočníky vyhnal. Jednoho z nich rodina krátce držela jako vězně, což vyústilo v neoficiální diplomatickou intervenci Německa. Tato epizoda se zapsala do historie jako jeden z nejpodivnějších převratů vůbec.

Psali jsme: Tragický triumf žokeje, který vyhrál závod až po své smrti

Navzdory svérázné historii nebyl Sealand nikdy uznán žádným státem ani mezinárodní organizací. Britské úřady jej považují za offshore platformu bez právního statutu, i když pozdější rozšíření britských teritoriálních vod zahrnulo i oblast, kde se pevnost nachází. Rodina Batesových však svou nezávislost nadále deklaruje a spravuje místo jako vlastní knížectví, jehož současnou hlavou je Michael Bates.

Sealand dnes představuje směs romantické představy o svobodě, touhy po dobrodružství a připomínky toho, že realita a fantazie se někdy mohou protnout na nečekaných místech. Opuštěná válečná pevnost se stala symbolem lidské vynalézavosti i odhodlání vytvořit něco naprosto jedinečného. A právě proto je Sealand považován za nejmenší a zároveň možná nejvýstřednější „stát“ světa.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)