Na první pohled jde o klidný kamenný obraz z dávné minulosti. Asyrský reliéf vzniklý na přelomu osmého a sedmého století před naším letopočtem zobrazuje okřídlenou bytost svírající květy máku u Stromu života. Nejde však o pouhou výzdobu palácové stěny. Tento výjev vypovídá o tom, jak starověké civilizace chápaly svět, lidské místo v něm i vztah k silám, které přesahují každodenní zkušenost.
Strom života měl v asyrské kultuře zásadní význam. Představoval osu světa, symbol spojení nebe země a lidského řádu. Vyjadřoval plodnost kontinuitu rodu a božskou ochranu říše. Mák v rukou nadpřirozené bytosti nebyl náhodným detailem. Odkazoval na léčení spánek i přechod mezi stavy bytí, tedy na okamžiky kdy se člověk dotýká hranic známého světa. Pro tehdejší obyvatele byl tento obraz čitelným sdělením o harmonii kosmu a lidského života.
Právě v oblasti Mezopotámie vznikaly první ucelené představy o uspořádání světa. Lidé zde začali vnímat vesmír jako propojený celek v němž má každá bytost své místo. Strom života se stal obrazem této myšlenky. Kořeny symbolizovaly minulost a původ života, kmen představoval přítomnost a stabilitu, zatímco koruna směřovala k budoucnosti a poznání. Tento koncept byl natolik silný, že překročil hranice jedné civilizace.
Podobné motivy se objevují i v jiných kulturách které spolu neměly přímý kontakt. Biblický strom poznání stojí v centru příběhu o lidské volbě a odpovědnosti. Severský Yggdrasil propojuje světy bohů lidí i mrtvých a drží kosmos pohromadě. Starověký Egypt spojoval posvátné stromy s obnovou slunce a posmrtným životem. U původních obyvatel Ameriky představoval strom kruh života a rovnováhu mezi člověkem a přírodou. Vždy se opakuje stejná myšlenka propojenosti všeho živého.
Tyto shody naznačují, že lidé napříč epochami hledali stejné odpovědi. Odkud pocházíme jaký má život smysl a jak spolu souvisí jednotlivé části světa. Strom života poskytoval srozumitelný obraz řádu a kontinuity. Ujišťoval že existence není izolovaná a že každý člověk je součástí širšího celku který jej přesahuje.
Asyrský reliéf s mákem a Stromem života tak není jen archeologickou památkou uloženou v muzeu. Je svědectvím společné duchovní paměti lidstva. Připomíná že dávní vládci říší i dnešní čtenáři sdílejí podobné otázky o původu života jeho smyslu a vzájemné provázanosti světa. A právě v tom spočívá jeho trvalý význam.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
