Americká debata o budoucnosti protiraketové obrany otevřela otázku Grónska jako údajně klíčového prvku nově uvažovaného obranného systému Golden Dome. Politická rétorika však podle řady bezpečnostních analytiků předbíhá technickou realitu a vytváří dojem strategické nutnosti tam kde ve skutečnosti existují dlouhodobě funkční alternativy. Jak upozorňuje analýza publikovaná v časopise The National Interest, samotná myšlenka, že by Golden Dome potřeboval Grónsko k zajištění bezpečnosti Spojených států, je zavádějící a spíše politicky než vojensky motivovaná.
Projekt Golden Dome je často prezentován jako technologický skok který by Spojeným státům umožnil vytvořit téměř neproniknutelný štít proti balistickým střelám. Kritici však upozorňují že podobné ambice nejsou nové a že již v minulosti se ukázalo že absolutní protiraketová ochrana je technicky i ekonomicky nedosažitelná. Současné systémy včasného varování a sledování balistických trajektorií fungují na základě kombinace satelitních senzorů a pozemních radarů rozmístěných v několika strategických lokalitách včetně Aljašky Kanady či Velké Británie. Grónsko v tomto systému již dnes hraje roli díky základně Pituffik která dlouhodobě poskytuje radarová data bez nutnosti jakýchkoli změn suverenity nebo nových geopolitických kroků.
Argument že právě Grónsko je nenahraditelným článkem obranné architektury se tak podle odborníků míjí s realitou. Spojené státy mají přístup k potřebným informacím prostřednictvím existujících smluv s Dánskem a zapojení Grónska do systému včasného varování je již zajištěno. Představa že by bez přímé kontroly nad ostrovem nebylo možné efektivně sledovat balistické hrozby proto neodpovídá skutečnému stavu obranné infrastruktury.
Dalším problematickým aspektem je samotná cena projektu Golden Dome. Odhady nákladů se pohybují v řádech stovek miliard dolarů s rizikem dalšího dramatického navyšování. Přitom ani zastánci systému nejsou schopni doložit že by výsledný efekt skutečně zásadně změnil strategickou rovnováhu nebo snížil pravděpodobnost jaderného konfliktu. Naopak existují obavy že podobné projekty mohou vést k nové fázi zbrojního soupeření kdy potenciální protivníci budou hledat způsoby jak obranné systémy obejít namísto toho aby byli od útoku odrazeni.
Z vojenského hlediska tak Grónsko nepředstavuje chybějící dílek skládanky ale spíše symbol který je politicky snadno uchopitelný. Jeho geografická poloha sice leží na potenciálních trajektoriích mezikontinentálních střel avšak stejnou funkci dnes plní kombinace satelitních sítí a radarů rozmístěných na území spojeneckých států. Rozvoj kosmických senzorů navíc významně snižuje závislost na konkrétních pozemních základnách a posouvá těžiště obrany mimo arktické regiony.
Celá debata tak podle kritiky řady politických komentátorů vypovídá více o politickém marketingu než o reálných bezpečnostních potřebách. Golden Dome je prezentován jako technologická odpověď na složitý svět avšak jeho spojování s Grónskem vytváří falešný dojem že bez dramatických geopolitických kroků je obrana Spojených států neúplná. Ve skutečnosti již dnes existují funkční mechanismy které zajišťují včasné varování a strategickou stabilitu bez nutnosti eskalovat napětí v citlivém arktickém prostoru.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
