Jan Bureš: Startuje klíčový týden pro české sazby

GLOSA

Startuje týden, který může českými trhy zamávat. Čekají nás totiž hned dvě velmi důležité události.

2. února 2026 - 10:12

Za prvé lednová inflace, kterou je tradičně velmi složitě predikovat a která současně nastaví cenovou laťku pro zbytek roku. A pak zasedání České národní banky, která bude mít v ruce kromě lednové inflace také zbrusu novou makroekonomickou prognózu. V posledních týdnech přitom na trhu přibylo “holubičích” signálů, které vrací do hry v tomto roce scénář dalšího mírného snížení základní úrokové sazby. Investoři s lehkým poklesem sazeb v tuto chvíli v zásadě počítají, což potvrzuje postupný pokles dvouletých a tříletých swapových sazeb viditelně pod úroveň základní sazby (CZK 2 roky je aktuálně lehce pod 3,40 %). Jak moc brát scénář dalšího poklesu vážně by měly napovědět právě události tohoto týdne. Na co tedy konkrétně zaměřit svoji pozornost?

V lednové inflaci půjde o dvě věci - jak výrazně nakonec poklesne celková inflace pod hranici 2 % a zda v segmentu služeb zůstane zvýšené inflační momentum (aktuálně lehce přes 5 %). Celková inflace může pod tlakem zejména nižších cen elektrické energie a některých potravin poklesnout ještě o něco výrazněji, než předpokládá trh (náš odhad 1,5 % versus tržních 1,6 %). Ceny služeb (tradičně v lednu přeceňovaných) však dál porostou velmi svižně - ať už se jedná o pohostinství, hoteliérství nebo nájmy (předpokládáme, že se momentum udrží v blízkosti 5 %). V takovém případě by ČNB měla zůstat dál “obezřetná” a výrazný pokles inflace v roce 2026 “ignorovat” jako čistě dočasný fenomén.

Situace se může vyvinout jinak, pokud bychom viděli, že zvolňuje i momentum v segmentu služeb - s tím sice v tuto chvíli kvůli napjaté situaci na trhu práce nepočítáme, ale vyloučit to samozřejmě nelze (v případě kultury a rekreace již momentum na konci uplynulého roku lehce zvolnilo). Druhým důvodem pro změnu hodnocení by mohl být ještě daleko výraznější pokles celkové inflace, než předpokládáme (k 1,3 % a níže), a to zejména v důsledku výraznějšího zlevnění vybraných potravin (které se odhadují jen velmi složitě). Věcně vzato, by sice takové překvapení bankovní radu nemělo “rozhodit” - výkyvy v potravinách jsou z povahy věci dočasné, stejně tak jako v případě cen energií. Na druhou stranu tak nízká celková inflační laťka by na psychologii centrálních bankéřů bezesporu působila, zvlášť na přelomu jara a léta, kdy bude meziroční inflace nejnižší.



A právě postoj bankovní rady k velmi nízké letošní inflaci a vyznění prognózy budou klíčové věci, které budeme sledovat na únorovém zasedání ČNB. Je možné, že někdo z členů bankovní rady již v únoru zvedne ruku pro snížení sazeb, ale skutečně “vážnou” debatu nad dalším poklesem sazeb čekáme spíše až v květnu nebo eventuálně v srpnu. Z komentářů guvernéra Michla (před novináři) a viceguvernéra Fraita (před analytiky) budeme pak chtít vyčíst především to, jak moc se posunulo hodnocení rizik od pro-inflačních k proti-inflačním a jak silná panuje aktuálně shoda uvnitř bankovní rady. To vše v kombinaci s výsledkem inflace by nám mělo pomoci odpovědět na klíčovou tržní otázku, jak pravděpodobný je letos další pokles českých sazeb…

Jan Bureš



Anketa

Považujete SMS zprávy ministra Macinky za vydírání prezidenta Pavla?