Před 66 miliony lety zasáhl Zemi asteroid, který způsobil masové vymírání druhů, včetně ikonických dinosaurů jako byl Tyrannosaurus rex. Přesto některé druhy přežily, mezi nimi i žáby. Jak je možné, že tito zranitelní obojživelníci obstáli v tak extrémních podmínkách?
Podle paleontoložky Melanie During existuje několik faktorů, které mohly přispět k přežití žab. Jedním z nich je jejich schopnost žít pod zemí. Některé druhy žab dnes tráví většinu času v podzemních úkrytech, což je mohlo ochránit před ničivým infračerveným žárem bezprostředně po dopadu asteroidu.
Dalším faktorem je jejich nenáročnost na potravu. Žáby se živí hmyzem, který mohl být dostupnější než jiné potravní zdroje v období, kdy byla fotosyntéza narušena a většina rostlin odumřela.
Navzdory těmto výhodám čelily žáby i výzvám. Po dopadu asteroidu byla ozónová vrstva poškozena, což vedlo k zvýšenému UV záření. Žáby jsou na UV záření obzvláště citlivé, protože produkují krev v játrech, nikoli v kostní dřeni. Přesto některé druhy přežily, pravděpodobně díky svému podzemnímu životnímu stylu.
Fosilní záznamy z období po dopadu asteroidu jsou omezené, zejména pokud jde o drobné a křehké kosti žab. Přesto existují důkazy, že některé druhy žab přežily a rychle se rozšířily do nově vzniklých ekologických nik.
Zajímavé je, že žáby přežily nejen masové vymírání na konci křídy, ale i dřívější katastrofy, jako bylo permsko-triasové vymírání. Studie ukazují, že tehdejší obojživelníci byli všežravci s nízkými nároky na potravu a preferovali sladkovodní prostředí, která byla stabilnější než suchozemská.
Psali jsme:
Přežití žab v extrémních podmínkách minulosti nám připomíná jejich výjimečnou přizpůsobivost. V době, kdy čelíme šestému masovému vymírání způsobenému lidskou činností, je důležité chránit tyto odolné, ale zranitelné tvory.
(mia, IFL Science, obr.: aiko)
