Když v květnu 1912 zahájil archeologický tým z Beloit College výzkum v oblasti Delavan Lake ve Wisconsinu, očekával standardní průzkum efyžních mohyl spojených s takzvanou kulturou Woodland. Tato předkolumbovská kultura je datována zhruba do prvního tisíciletí před naším letopočtem a v regionu Velkých jezer patří k nejlépe prozkoumaným. Nález více než dvou set mohyl se řadil k očekávaným poznatkům. To, co následovalo, však zcela změnilo průběh výzkumu.

Pod vrstvami půdy a kamene odkryli archeologové celkem osmnáct koster, které svou velikostí ani tvarem neodpovídaly známému anatomickému spektru lidské populace. Kostry byly výrazně větší než běžní jedinci, údajně dosahovaly mimořádné výšky a měly prodloužené, neobvykle tvarované lebky. Tento objev se nehodil do tehdejších archeologických modelů, a proto vyvolal pozornost i jistou míru opatrnosti v jeho interpretaci.

Touto kategorií nálezů se dlouhodobě zabývá nezávislý badatel James Vieira, který se tématu věnuje téměř dvacet let. Ještě před nástupem digitální éry shromáždil tisíce novinových článků a archivních záznamů o údajných nálezech obřích koster na území Spojených států. Procházel archivní materiály New York Times, odborné zprávy Smithsonian Ethnology Reports, staré ročníky American Antiquarian i texty ze Scientific American. Vieira dospěl k názoru, že významná část těchto informací byla v minulosti veřejnosti dostupná jen krátce a poté zcela zapadla mimo hlavní odbornou debatu.

Mezi jeho nejvýraznějšími zjištěními je i fotografie z přednášky profesora McGeeho, která se nachází právě ve fondech Smithsonian Ethnology Reports. Na snímku je údajně zachycena kostra vysoká přibližně dva metry a osmdesát centimetrů, jež byla prodána Smithsonian Institution za pět set dolarů. Pokud je interpretace správná, patřila tato kostra ke kultuře takzvaných Mound Builders, tedy k dávné populaci Severní Ameriky, která žila přibližně před pěti tisíci lety. Její původ by tak sahal do období staršího než vznik prvních egyptských dynastií.

Kultura stavitelů mohyl patří mezi nejzáhadnější civilizační vrstvy severoamerické prehistorie. Archeologické doklady naznačují, že šlo o vyspělé komunity s propracovaným systémem rituálů a technik zemních staveb. Přesto dodnes zůstává mnoho nejasností, včetně toho, kdo byli jejich tvůrci a jaké genetické linie je provázely. Nálezy údajných obřích koster tento obraz ještě více komplikují a otevírají nové otázky.

Psali jsme - Co se děje v těle a mozku po orgasmu: věda vysvětluje realitu

Záhada osmnácti koster z Delavan Lake tak zůstává i po více než sto letech živá. Někteří badatelé ji řadí mezi kontroverzní epizody americké archeologie, jiní v ní vidí možné vodítko k přehodnocení dosavadních historických paradigmat. Jisté je, že pokud by se podařilo nalézt další dokumenty nebo potvrdit existenci archivních vzorků, mohl by tento případ výrazně rozšířit naše chápání dávné minulosti kontinentu.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)