Tábor získal svůj název podle německého názvu nedalekého polského města Osvětim a jeho část podle vesnice Březinka  (Birkenau), která leží přibližně šedesát kilometrů západně od Krakowa.

Tábor byl Německem zřízen na základě příkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940. Původně byl určen pro Poláky, ale v létě roku 1941 nacisté rozhodli, že právě zde dojde ke konečnému řešení židovské otázky (Holocaust).

Velitel tábora, Rudolf Höss, při Norimberských procesech uvedl, že v Auschwitzu zemřely více než tři miliony lidí. Podle Státního muzea Auschwitz-Birkenau však v tomto táboře zahynulo 1,1 milionu lidí, z nichž přibližně 90 % byli Židé prakticky ze všech evropských států. Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách areálu Auschwitz II plynem Cyklon B, smrt ostatních byla způsobena systematickým hladověním, nucenými pracemi, absencí zdravotní péče, individuálními popravami a pseudolékařskými experimenty.

Dne 27. ledna se každoročně během Mezinárodního dne  památky obětí holocaustu připomíná osvobození Auschwitzu vojáky Rudé armády ze stejného dne roku 1945.

V kmenovém táboře, Březince a Monowicích se osvobození dočkalo přibližně 7 000 vězňů, dalších asi 500 se nacházelo v okolních pobočných táborech.  Nacisté před osvobozením tábora odeslali přes 58 000 lidí na nucené práce do Říše