Druhé kolo přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou proběhlo 2. června 2025 v istanbulském paláci Çırağan. Jak oznámil ruský vyjednavač Vladimir Medinskij, Moskva předala Kyjevu dvoudílný memorandum, jehož druhá část obsahuje konkrétní návrhy na zastavení palby. 

„Je to podrobný a důkladně vypracovaný dokument,“ uvedl Medinskij podle ruské agentury TASS. Ukrajina dokument převzala a podle mluvčího ministerstva zahraničí Georgije Tichého jej plánuje během týdne prostudovat a následně reagovat.

Jednání zprostředkovaná tureckou diplomacií, která probíhala za zavřenými dveřmi, skončila podle všech stran „ne negativně“. Přestože nedošlo k průlomu v otázce zastavení bojů, výsledek přinesl několik konkrétních a důležitých humanitárních dohod.

Moskva oznámila, že v příštím týdnu jednostranně předá Ukrajině 6 000 těl padlých vojáků. Zároveň došlo k dohodě o nové rozsáhlé výměně válečných zajatců, konkrétně vážně zraněných a mladých vojáků do 25 let, minimálně 1 000 osob z každé strany. Ruský prezidentský poradce Vladimir Medinskij uvedl, že „Moskva a Kyjev se dohodly na výměně všech těžce zraněných a mladých vojáků ve věku 18 až 25 let“. Dohoda zahrnuje i repatriaci padlých, což je v kontextu probíhající války považováno za zásadní humanitární krok. Podle tureckého ministerstva zahraničí jednání „nebyla bezvýsledná“, ačkoliv konkrétní politické pokroky nenastaly. 


Moskva ovšem nabídla pouze „dvou až třídenní příměří“ v konkrétních oblastech fronty, zejména tam, kde má dojít ke sběru těl. Podle zprávy deníku The Guardian Kreml označil návrh na měsíční příměří za „nerealistický“ s odůvodněním, že „Ukrajina pokračuje v ofenzivních operacích na několika úsecích fronty“. 

Jedním z nejemotivnějších bodů jednání byla otázka návratu ukrajinských dětí, které se údajně nacházejí na ruském území. Ukrajina předala seznam 339 jmen. Medinskij oznámil, že „každý jednotlivý případ bude prověřen“, a připomněl, že Rusko již vrátilo 101 dětí, zatímco Ukrajina podle něj vrátila jen asi 20. Současně obvinil Kyjev, že „vytváří mediální show zaměřenou na citlivé evropské publikum“ a přirovnal chování ruských vojáků k sovětským vojákům za druhé světové války: „zachraňují děti z nebezpečných zón, i s nasazením vlastního života.“

Medinskij poznamenal, že „v některých případech se děti nacházejí u příbuzných v Rusku“, a že „Ukrajina požaduje jejich návrat na základě neověřených údajů“, uvedla agentura Reuters.

Den před jednáním došlo k eskalaci bojových operací. Ukrajinská armáda zaútočila drony na leteckou základnu Morozovsk v Rostovské oblasti, kde podle některých zpráv došlo ke zničení více než 40 ruských letadel. Rusko odpovědělo největším dronovým útokem od začátku války, kdy bylo na Ukrajinu vysláno více než 470 bezpilotních letounů, uvedla AP News.

To podtrhlo, že přestože diplomatická jednání probíhají, intenzita bojů se nadále zvyšuje.


Jednání trvala přibližně hodinu a čtvrt. Delegace seděly u písmenem P uspořádaného stolu, mezi nimiž seděli turečtí zprostředkovatelé. Tentokrát měla Ukrajina místo nalevo a Rusko napravo (opačně než v květnovém kole).

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že Kyjev navrhl nové kolo rozhovorů mezi 20. a 30. červnem. Ukrajinská diplomacie zároveň oznámila, že bude ruský návrh memoranda studovat a vypracuje protinávrh. Obě strany se tak de facto zavázaly v jednáních pokračovat, byť výsledek stále zůstává nejistý.

Druhé istanbulské jednání nepřineslo průlom ve smyslu příměří nebo politického řešení. Ukazuje ale, že obě strany jsou nadále ochotny jednat alespoň o humanitárních otázkách. Moskva se prezentuje jako ochotná k ústupkům ve věcech lidského rozměru, zatímco Kyjev trvá na systematickém návratu deportovaných dětí a dlouhodobém příměří. Třetí kolo, plánované na konec června, tak bude dalším testem nejen diplomatických dovedností, ale i vůle obou stran ukončit boje.

Použité zdroje: Reuters; The Guardian; Associated Press; Euractiv; TASS, Xinhua News, Global Times